Anonymní programátor, o němž se jen ví, že je čínského původu a sídlí v Německu, způsobil nedávno poprask, protože údajně používal technologii pro rozpoznávání obličejů, aby identifikoval ženy, které se objevily v pornu. Tvrdí, že už projekt a všechna jeho data vymazal, ale tento "výmaz" nelze vnímat jenom jako projev altruismu či špatného svědomí. Jeho "udělátko" stejně porušovalo evropské právo na ochranu soukromí, i když v některých částech světa by se projekt do konfliktu se zákonem dostat nemusel.
Pořád neexistuje žádný důkaz, že by systém, který údajně pároval profilovky ze sociálních sítí s obrázky na pornografických webech, například Pornhubu, skutečně fungoval, nebo dokonce jenom existoval. Technologie to však mohou umožňovat a následky by byly zcela jistě nedozírné. Právnička Carrie A. Goldbergová, která se specializuje na porušování sexuálního soukromí, tvrdí, že by mohlo jít i o lidské životy. Někteří z jejích klientů, kterým pomáhá v boji proti obtěžování, natočili porno jenom jednou v životě a i oni by se mohli dostat do soukolí zveřejnění střípků z minulosti, o které nikdo nestojí.
Pomůže tu GDPR?
Zákon o ochraně osobních údajů (GDPR) v Evropské unii by měl podobným praktikám bránit, nebo je aspoň postavit mimo zákon. Ačkoli programátor, který informace o projektu zveřejnil na čínské sociální síti Weibo, původně trval na tom, že všechno je v pořádku, protože informace nezveřejňuje, už samotné shromažďování údajů by bylo nezákonné, pokud s ním ženy nesouhlasily. A o tom, že by příležitostné pornoherečky nadšeně kývly, je asi možné úspěšně pochybovat.
Snaha programátora zkoumat, kdo účinkuje v pornu, se za legitimní označit nedá.
Podle GDPR musí být osobní údaje (zejména ty biometrické) shromažďovány pro specifické a hlavně legitimní účely. Snaha programátora zkoumat, kdo účinkuje v pornu, se za legitimní označit nedá. Pokud by navíc programátor se zjištěnými informacemi obchodoval, mohl by podle německého trestního práva čelit až třem letům vězení, uvedl německý právník Börge Seeger.
Výzva pro politiky
I v USA se dá opírat o podobné zákony. Ačkoli neexistuje žádný federální zákon o ochraně osobních údajů, například Kalifornie má velmi přísné právní předpisy tohoto druhu. Právnička Christina Gagnierová uvádí, že zrovna Kalifornie je jako stát, ve kterém sídlí mnoho technologických firem, vzorem pro ostatní v nastavování legislativy týkající se ochrany soukromí. Ochrana podle ní musí platit napříč jednotlivými americkými státy. Například by tedy mělo být také nelegální vytvářet databáze lidí z Kalifornie třeba v Jižní Dakotě.
Programátor, který se světem komunikuje prostřednictvím účtu na čínské mikroblogovací platformě Weibo, trvá na tom, že jeho systém pro odhalování obličejů v pornu existuje a funguje, ale sám uznává, že může vyvolávat právní otázky. Je mu prý líto, že způsobil takové potíže. Odborníci tvrdí, že není jediný, kdo je schopen podobný systém zprovoznit, nebo jinak řečeno, není jediný, kdo by ho mohl zneužít pro nebezpečné účely. Teď je na politicích, zabývajících se globálním právem, aby se pokusili legislativu na něco takového připravit. Musejí prostě počítat s tím, že něco takového může přijít.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Technology Review
