Instagram je pro mě inspirace, rodinu do něj netahám, říká Lucie Tvrdoňová

Co sdílet a co nesdílet? Co je přípustné a co už je moc? Kde je zdravá hranice, po niž lidem dovolit nahlížet do vlastního soukromí? Přes co už naopak vlak nejede? Tyhle otázky se vám možná honí hlavou, když projíždíte instagramové profily oblíbených influencerů nebo jen osob, které sledujete, protože vás nějakým způsobem inspirují. Já mám to štěstí, že jedna moje dobrá kamarádka takovou instagramerkou je. A tak jsem se jí rovnou zeptala.

Lucka Tvrdoňová je majitelka firmy na krabičkovou dietu, výživová poradkyně, instruktorka tanečních fitness lekcí a taky manželka a máma, která posledních pár let „propadla“ Instagramu, kde ukazuje svůj životní styl, zve klienty na různé akce, inspiruje je oblečením, cvičením, recepty a podobně. Kdo ji pořádně nezná, může se mu zdát, že toho sdílí někdy hodně. Doma jí ale všechno pořád parádně funguje. Jak to dělá?

Sdílí instagrameři opravdu všechno?

Já rozhodně nesdílím všechno ze svého soukromí. Instagram není moje autobiografická kniha. Uvědomuji si, že to, že uživatele fyzicky nevidím, neznamená, že skutečně neexistují. Instagram není uzavřená bublina plná neexistujících účtů. Sleduje mě mnoho skvělých, ale také spousta cizích lidí, kteří se schovávají za anonymitu sociálních sítí.

Nikdy bych naopak nesdílela akty, nikdy bych nesdílela své nahé děti, a to ani jako malinké, a nikdy bych nesdílela nic, čím bych vědomě ubližovala druhým.

Cizí lidé by neměli vědět vše o mém životě, o mé rodině. Ti rozumní influenceři o svých příspěvcích přemýšlí. Berou je jako nástroj své prezentace, možná i propagace. A ti ještě rozumnější mají svá jasná pravidla co sdílet ze svého soukromí, aby jim to v budoucnu neuškodilo. Jim, nebo jejich blízkým.

Jaké zásady máš v tomhle ohledu ty? Co je pro tebe ještě přípustné sdílet a co bys naopak nesdílela nikdy?

Vzhledem k tomu, že dělám pole dance, není pro mě problém sdílet fotky v plavkách či v prádle. Je to můj „pracovní oděv“ několikrát do týdne, a když chci sdílet pěknou pózu na tyči, pak to lze jedině v tomto oděvu. Jinak se na tyči ani neudržíte. Nikdy bych naopak nesdílela akty, nikdy bych nesdílela své nahé děti, a to ani jako malinké, a nikdy bych nesdílela nic, čím bych vědomě ubližovala druhým.

Co je ve virtuálním světě skutečného? To nemůžeme nikdy vědět, říká Lucie Tvrdoňová

Další zásadu mám takovou, že se z mého účtu nikdy nestane reklamní účet, tedy co fotka, to reklama na produkt, který mám „zadara“. Jsem ambasadorkou jedné kvalitní značky sportovního oblečení, spolupracuji jen s jednou kosmetickou firmou a jednorázové spolupráce navazuji pouze tehdy, pokud jsem s daným produktem spokojená. Nikoli proto, že mi za to někdo zaplatí.

Kolik je v příspěvcích upřímnosti?

Já píšu příspěvky ze svého života upřímně a s respektem k druhým. Nikdy nepíšu lži, nikdy nepropaguji věci, kterým nevěřím. Nějak by mi to nešlo přes prsty a věřím, že to tak má spousta lidí. Můj účet je upřímný a odráží i mou veselou povahu. Ale nacházíme se ve virtuálním světě, kde jeden nikdy neví, co pravda je a co není. Takže nikdy nesmíme věřit všemu.

Neztrácí zcela odhalované soukromí vlastně pak už charakter soukromí?

Zcela odhalené soukromí už samozřejmě žádné soukromí není. Navíc může odhalené soukromí velmi uškodit i psychicky. Máme neustále pocit, že musíme někomu něco vysvětlovat, ukazovat, dokazovat, říkat a kolikrát by jen stačilo vychutnat si přítomný okamžik bez toho, abychom to museli pro někoho točit.

Nepřestává tím existovat něco jako vlastní prostor jen pro sebe sama? Neztrácíme tím tak trochu sami sebe?

Ano. Pokud to s příspěvky přeháníme a sdílíme neustále to, kde jsme, to, co jíme, všechny své aktivity, všechny své výlety, všechny své přátele, tak pak si nedokážeme užívat věci a radosti sami a reálně. Nedokážeme fungovat jen my a přítomný okamžik.

Jak se sdílení všeho z vlastního života může projevit na mezilidských vztazích? Na vztahu s partnerem, dětmi, rodiči, přáteli… Zažila jsi už třeba situaci, že by někomu z rodiny vadilo, že o nich něco sdílíš? Nebo že sdílíš něco konkrétního o sobě?

Nedávno se mi stala velmi zlá zkušenost, kterou jsem nikdy nepředpokládala. Prostě mě nenapadla. Sdílela jsem fotografii v plavkách sebe a svého nejlepšího kamaráda a lákala jsem tou fotkou klientky na letní dovolenou, kterou spolu pořádáme jako lektoři každý rok. Tu fotku si z mého Instagramu ofotil spolužák mého dvanáctiletého syna a poslal ji do školní skupiny se slovy, že jsem synovu tátovi nevěrná.

Jen máma si asi dovede představit tu bezmoc dítěte, které neví, jak vysvětlit hlupákovi, že to není pravda. Člověk se stále učí a tím, jak rostou moje děti, se dost věcí mění. Jsem momentálně ve fázi přemýšlení, jakou cestou se na Instagramu vydám dál. A co si příště dovolím sdílet.

Jak vlastně tvoje rodina zvládá, že součástí tvé práce je i prezentace na Instagramu?

Mimo tuto nepříjemnou záležitost to moje rodina zvládá dobře, protože ji tím nijak neobtěžuji. Netočím videa v jejich přítomnosti. Jednak se paradoxně doma hrozně stydím a také nemám důvod je do toho zatahovat. Sama jsem si chtěla být jistá tím, že nedělám něco špatného. Zeptala jsem se na svůj Instagram dcery. Řekla, že se jí to moc líbí. Že jsem „taková moderní a akční máma a můj Instagram je skvělej.“

Co pro tebe vlastně znamená Instagram? Jde o virtuální svět. Co je tam skutečného?

Instagram pro mě znamená inspiraci. Mnozí na Instagramu jsou mou inspirací a já jsem inspirací pro ně. Co je v tomto virtuálním světě skutečného? To nemůžeme nikdy vědět.

Proč ses do toho vlastně pustila?

Instagram je největším fenoménem této generace. Myslím tím samozřejmě oblast sociální. Já jsem s Instagramem začala v době, kdy už ti zkušenější měli desetitisíce followers a o to jsem měla těžší se prosadit.

Lucie Tvrdoňová

Instruktorka tanečních fitness lekcí. V roce 2016 založila firmu Krabičkujeme.cz. Věnuje se také poradenství v oblasti výživy. Jejím koníčkem je pole dance, tedy tanec na tyči. Zdravý životní styl propaguje i na svém Instagramu, kde má momentálně přes 20 tisíc fanoušků. A její největší srdcovou záležitostí je rodina – manžel a dvě děti.

Pustila jsem se do toho tedy hlavně proto, že jdu ráda s dobou, i když vždycky se zpožděním. Jako bych vyčkávala a nepouštěla se do těchto věcí po hlavě.

Myslíš, že reklama, kterou dnes na sociálních sítích propagují různí „pseudo odborníci“ na všechno, třeba i na výživu či cvičení, může být nebezpečná? Jde o stejnou reklamu jako v televizi, nebo je pro nás horší, protože jde víc pod kůži?

Těžko soudit, jestli je tento druh reklamy lepší nebo horší. Většinou je ta „reklama“ zdarma a může uškodit stejně jako zaplacená reklama v televizi na mizerný produkt z teleshoppingu. Nebrala bych Instagram jako reklamu. Brala bych ho jako skvělou prezentaci služeb a produktů. Podle mě si každý kvalitní profesionál ve svém oboru najde své spokojené klienty. A o těch nekvalitních se naopak brzy rozkřikne, že výběr jejich služeb nebo produktů prostě není v pořádku.