Místa s bezpečnou úrovní prachu v ovzduší v ČR téměř nenajdete. Ohrožuje i nenarozené děti

Koncem září 2024 se v Praze konal VII. kongres České pneumologické a ftizeologické společnosti, kde se probírala témata točící se kolem vlivu, jejž mají na lidské zdraví nejen změny klimatu, ale také znečištění ovzduší a množství prachových částic, které se v něm vyskytují. Promluvil zde i doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, s nímž jsme celou problematiku rozebrali podrobněji.

Proč není dobrým nápadem jít si v době dopravní špičky zaběhat do okolí rušné silnice?

Svému zdraví tak činíte medvědí službu. A pokud tak konáte opakovaně, zaděláváte si na astma, respirační infekce, poškození funkce plic, na demenci nebo na onemocnění srdce a cév.

Od znečištěného ovzduší k tolika chorobám?

Bohužel ano. Ve všech jmenovaných případech jde o choroby, jejichž riziko se zvyšuje s tím, jak moc znečištěný vzduch člověk dýchá. Nejvíce problematické je přitom dlouhodobé vdechování prachových částic, jejichž limit je po celém Česku nad bezpečnou hranicí.

Odkud se prachové částice do vzduchu dostávají?

Například při průmyslové činnosti, přesunu stavebních hmot, z intenzivní automobilové i letecké dopravy nebo při rozsáhlých lesních požárech a erozi, které nepřímo souvisí se změnou klimatu.

A jak je to s tím jejich bezpečným limitem, který jste zmínil?

WHO vypočítalo hodnotu, při které je množství polétavých částic PM_2,5 ve vzduchu bezpečné pro zdraví. V České republice ji splňuje pouze několik málo horských odlehlých oblastí. Lépe na tom ale nejsou ani další země střední Evropy.

V čem jsou ty částice tak nebezpečné?

Jemné částice PM_2,5 jsou přibližně 30krát tenčí než lidský vlas. Snadno tak při nádechu proniknou do plicní tkáně, kde přispívají k rozvoji vážných zdravotních problémů. Zdraví škodlivé je zejména dlouhodobé vdechování těchto jemných částic.

Jejich vdechování ohrožuje především plíce?

Kromě zvýšeného rizika respiračních infekcí mohou být polétavé částice spolupříčinou astmatu, chronické obstrukční choroby nebo při vyšších koncentracích a delší expozici také rakoviny plic. Podle posledních studií se však potíže způsobené polétavým prachem netýkají pouze plic.

Pár chorob jste už zmínil v úvodu. Chtěla jsem se zeptat, jak mohou choroby, jako je demence nebo onemocnění srdce, souviset se špatným vzduchem…

Tak například děti, jejichž matky v době těhotenství dýchaly znečištěný vzduch, se mohou rodit s nízkou porodní váhou a později se u nich může projevit ADHD nebo autismus. U starších lidí zase častěji hrozí nemoci srdce nebo různé formy demence. Studie zkoumající zdraví žen žijících v blízkosti dálnic odhalila, že tyto ženy častěji onemocní rakovinou prsu.

Co se s tím dá dělat? Asi málokdo se může z města během pár dní přestěhovat do hor.

Lékaři doporučují vybírat si pro fyzickou aktivitu místo a čas, v nichž je znečištění vzduchu minimální. Jako prevence pomůže také zdravá strava, vyhýbání se prašným prostorům, zejména při fyzické aktivitě, a vynechání kouření.

Na podobném principu jako očkování proti covidu-19 má fungovat také nově vyvíjená protinádorová terapeutická vakcína proti rakovině plic.

Platí, že čistota je půl zdraví? Doma se zbavovat prachu, mýt si ruce apod. Může to mít také pozitivní vliv, preventivní, či dokonce nápravný?

Bohužel, přehnaná čistotnost může být také na škodu. Hojné využívání dezinfekce v domácnostech může vést k rozvoji astmatu. Na nedávném světovém pneumologickém kongresu, který se uskutečnil ve Vídni, na to upozornili skandinávští kolegové.

A co očkování? Považujete ho za spolehlivou prevenci?

Proti některým akutním respiračním onemocněním je možné se preventivně očkovat. K dispozici jsou nyní vakcíny proti chřipce, covidu-19, RS viróze, pneumokokovým infekcím a černému kašli. Lékaři očkování doporučují především lidem starším 60 let a chronickým pacientům.

Očkování proti covidu-19 se svého času hodně řešilo. Vy myslíte, že je ještě potřeba, když je pandemie za námi?

I když je pandemie covid-19 za námi, nemoc nezmizela a stále může způsobovat velké zdravotní komplikace, zejména u starších osob s dalšími chorobami. Lidé by se měli chovat stejně jako v případě jiného vysoce nakažlivého onemocnění. To znamená zůstat doma, tlumit příznaky a omezit kontakty s dalšími lidmi, především s těmi, kteří patří do některé z rizikových skupin. V případě zhoršení příznaků je třeba poradit se s ošetřujícím lékařem. Rizikovým skupinám doporučujeme obrátit se na něj už v počátku onemocnění a ano, rizikovým skupinám také doporučujeme očkování. Na podobném principu jako očkování proti covidu-19 má fungovat také nově vyvíjená protinádorová terapeutická vakcína proti rakovině plic.

Vakcína proti rakovině? Vážně?

Látka, která je v ní obsažena, má za úkol naučit tělo nemocného vyhledávat a ničit rakovinové buňky. V současné době je látka v časné fázi klinického zkoušení, její účinnost se nyní testuje v sedmi zemích.

To je poměrně velká věc?

Ano, jedná se o převratný objev, který by v případě, že klinické zkoušení dopadne dobře, mohl v blízké budoucnosti výrazně změnit statistiky onemocnění rakovinou plic, která je i přes mnohé léčebné pokroky stále vážná. Rakovinou plic v ČR ročně onemocní asi 6 600 lidí a 5 200 na ni zemře.

doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., je přední český pneumolog a předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Po dokončení studia na Lékařské fakultě Karlovy univerzity v Hradci Králové nastoupil v roce 1994 do Nemocnice Opočno. Od roku 1998 pak působí na Plicní klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové, kterou od roku 2018 vede jako její přednosta. V roce 2010 se také stal členem výboru České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, kde pracoval od roku 2019 jako vědecký sekretář. Od podzimu roku 2023 pak plní funkci předsedy společnosti.

Pomineme-li vakcínu, která je ve fázi vývoje, prošla léčba rakoviny plic za poslední dobu nějakými významnými změnami, pokroky?

V posledních letech prodělala léčba rakoviny plic doslova revoluční změny, které významně prodloužily dobu přežití této nemoci. Lékaři v současnosti navrhují pacientům léčbu na míru, při které kombinují imunoterapii, chemoterapii, radioterapii, biologickou léčbu a chirurgický zákrok.

Kdo má největší šanci na vyléčení?

Největší šanci na vyléčení mají pacienti, u kterých lékaři odhalí nádor v prvním nebo druhém stadiu. Právě takové pacienty zachytává pilotní program časného záchytu rakoviny plic.

Co je to za projekt?

Projekt funguje od roku 2022, kdy se jej podařilo prosadit České pneumologické a ftizeologické společnosti, v té době pod vedením prof. MUDr. Martiny Koziar Vašákové, Ph.D., ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR.

Jde o program specifický vyloženě pro Česko?

Podobný program mají také v několika dalších zemích střední Evropy. Málokdy je však propojen s institucí, která by současně sbírala a analyzovala statistická data – u nás ÚZIS ČR. Z tohoto pohledu je naše pojetí screeningu jedním z nejlepších v Evropě. V současnosti se tento projekt postupně rozšiřuje do dalších nemocnic a pro všechny účastníky je zdarma.

foto: se svolením Vladimíra Koblížka, zdroj: Autorský článek