Z Prahy do Brna za méně než hodinu? Podle všeho to není nereálně. Řešení představuje nová technologie hyperloop – v doslovném překladu „hypersmyčka“ – díky níž by náklady mohly cestovat dvakrát rychleji než letadla.
Obvyklé přepravní prostředky mají řadu nevýhod. Jsou drahé, pomalé a často škodí životnímu prostředí. Silniční síť je problematická, vytváří emise uhlíku, je závislá na ropě a jejích nestálých cenách.
Železniční doprava je aspoň energeticky efektivní a relativně šetrná k naší planetě. Jenže je taky příliš pomalá a nákladná. Naštěstí žijeme ve světě technických vymožeností, o jakých by se futuristům ani nesnilo. Právě to se nám snaží dokázat miliardář Elon Musk, tvůrce konceptu Hyperloop.
Hyperloop dokáže vyvinout rychlost až 1 300 km/h.
Co je to hyperloop?
„Dokud někdo nevynalezne způsob, jak se teleportovat – což by bylo úžasné (prosím, udělejte to někdo), zůstává jedinou možností superrychlého cestování trubka pod anebo nad zemí, která obsahuje speciální prostředí,“ řekl Elon Musk. Docela divná věta, že? Jenže on ji myslel vážně. A svůj nápad uvedl v život. Hyperloop jsou vlastně dvě velká potrubí spojující dvě místa. Potrubím je přepravována kapsle s nákladem. Například s lidmi. Ta při pohybu trubkou postupně akceleruje, dokáže vyvinout rychlost až 1 300 km/h. Průměrně se pohybuje rychlostí 1 000 km/h. To znamená, že by vás z Prahy do Brna dokázala dopravit za méně než čtvrt hodiny.
Dobře, tak rychle se budou pohybovat jenom nákladní kapsle. Ty dopravní pro lidi pojedou asi pětkrát pomaleji. I tak vám cesta Praha – Brno zabere jenom něco kolem hodiny.
V trubici je nízký tlak, přibližně 100 Pa – podobný je ve výšce 45 km nad mořem. Kapsle je v podstatě nasávána vpřed, nesena na vzduchovém polštáři, který redukuje tření. K tomu je zrychlována elektromotory umístěnými po stěnách trubky. Výhody takového zařízení jsou jednoznačné: extrémní rychlost dvojnásobně překračující rychlost letecké dopravy; odolnost proti počasí a srážkám s dalšími objekty. Na projektu je navíc výjimečné, že plánuje být elektronicky zcela soběstačný. Na dráze budou umístěny solární panely, které by měly nasbírat více energie, než hyperloop spotřebuje, a ještě vystačit na noční provoz.
A proč zatím neexistuje?
Koncept má samozřejmě své nedostatky. Tím hlavním je finanční náročnost. Z technologického hlediska musí týmy vyřešit otázku vzduchu, který by kapsle tlačila před sebou. Ten sice může unikat skrze vzduchový polštář, ale pouze pokud kapsle pojede dostatečně pomalu, nebo naopak extrémně rychle. Tak rychle, že by zatáčky žádný z pasažérů nerozdýchal s klidným břichem. Variantou je také použít větší cestovní trubku, v níž se kapsle pohybuje – jenže to se neblaze projeví na ceně zařízení. Prozatímní řešení počítá s kompresorem, který bude vzduch odsávat.
Elon Musk nabídl zařízení jako open source, takže ho můžete doladit třeba i vy.
Co s tím vším?
Elon Musk udělal nečekanou věc: nabídli zařízení jako open source. To znamená, že si kdokoliv může vzít jeho koncept a pokusit se z něj vytvořit funkční prototyp. Díky tomu se rychle zalepují technologické mezery, které původní myšlenka měla. Nápadu se chopilo několik firem. Po celém světě existuje komunita lidí, která se věnuje rozvíjení neortodoxního nápadu.
SpaceX, technologická firma Elona Muska, se aktuálně snaží vybudovat 1,5 km dlouhou trať, kde by otestovala prototyp hyperloopu. Společnost Hyperloop Transportation Technologies zase připravuje 8 km dlouhou dráhu v Kalifornii a firma Hyperloop Technologies plánuje otevřený okruh v Nevadské poušti. Pokud některá z nich uspěje a provede úspěšné testy, můžeme si být jisti, že revoluce v dopravě je na dohled.
Čtěte také:
Budou hlubiny oceánů skrývat obří baterie?
Jak vypadá revoluce ve světě energetiky?
Jaké je to dívat se přímo do černé díry? My to víme!
foto: Shutterstock, zdroj: Digitaltrends
