Facebook, Google a ostatní virtuální velikáni byli dlouhou dobu viděni jako ti, kteří se zasloužili o lepší svět. Podle amerického deníku New York Times jsou ale jejich systémy a nástroje v poslední době používány k podkopávání demokracie. Někteří zakladatelé sociálních sítí proto sami začali bít na poplach.
Počátkem tohoto desetiletí přispěla sociální média k rozkvětu světové kultury. To je příběh, který o sobě technologický průmysl rád vypráví. Sociální sítě přinášejí svobodu, osvícení a lepší budoucnost pro celé lidstvo.
Mark Zuckerberg, zakladatel společnosti Facebook, prohlásil, že právě z toho důvodu jeho sociální síť vznikla. V manifestu pro investory v roce 2012 uvedl, že Facebook je nástrojem k vytvoření "upřímnějšího a transparentnějšího dialogu s vládou". Výsledkem komunikace na sociálních sítích by podle něj mělo být "lepší řešení některých velkých problémů dnešní doby".
Stalking a šikana
Sociální média možná svobodu a volnost původně slibovala. Ukázalo se ale, že mnohem spíše slouží stalkingu a šikaně. Věrným příkladem je třeba nedávný ruský zásah do probíhajících prezidentských voleb.
Digitální společnosti zároveň samy o sobě získaly ohromnou moc. Podívejme se třeba na Amazon, který dnes doslova určuje, jak lidé nakupují. Facebook, který zase diktuje, jak a s kým komunikují. Nebo Google, kde a jaké se hledají informace. Dříve, když jsme něco nevěděli, sáhli jsme po Diderotovi. Než abychom dnes zdlouhavě hledali vhodnou knihu, raději si danou informaci "vygooglíme". Po zdrojích těchto informací se ale už moc neptáme.
Sociální média se stala součástí našich životů. Nad důsledky se moc nepozastavujeme. Zatím.
Google jako král
Autorita, jíž dnes vládnou digitální společnosti, se podobá výslovnému právu králů a stále vyvolává velmi silné reakce. „Po dlouhých 10 let byli šéfové takových společností vnímáni spíše jako Ježíš Spasitel nebo kandidát na prezidenta. A jim se to samo sebou líbilo, proto vyvíjeli maximální úsilí, aby si naklonili nejen své zaměstnance a klienty, ale i lidi z ‚běžného‘ světa,“ říká Scott Galloway, profesor na Stern School of Business na New York University. Ze zakladatelů sociálních médií se zkrátka staly celebrity. „Situace se ale mění. Karta se obrátila,“ upozorňuje Galloway.
Žehrání na sociální média a moderní technologie ale zdaleka není nic nového. Už v roce 1995 astronom Clifford Stoll upozorňoval na nebezpečí moderních technologií, čímž předznamenal riziko silného ovlivnění facebookovou a twitterovou érou.
Ale ani takové argumenty, jež se objevovaly a objevují v pravidelných intervalech, nezabránily technologickému světu v tom, aby využil příležitosti a zmocnil se našich každodenních životů. Miliony a potom i miliardy lidí si podmanil do svých služeb. A zakladatelé těchto médií byli považování za mudrce.
Nástroje se obrátily proti svým tvůrcům
Co se dnes změnilo? Fakt, že slyšíme už i varování samotných vývojářů. „Zpeněžování a manipulace s informacemi nás rychle rozdělují,“ napsal nedávno Pierre Omidyar, zakladatel jednoho z největších světových internetových obchodů eBay.
Justin Rosenstein, americký programátor, podnikatel a spoluzakladatel softwarové společnosti Asana, svým příkladem potvrzuje, že vynálezci někdy litují toho, co sami vypustili do světa. Svůj nový telefon naprogramoval tak, aby mu nedovolil používat žádnou sociální síť. A to se netýká pouze Facebooku. V řadě za ním se vezly prohlížeče, jako je Safari, Chrome, Gmail a další aplikace.
„Uvědomil jsem si, že trávím spoustu času bezmocnou interakcí s chytrým telefonem způsobem, který mi v ničem neposlouží,“ říká k tomu. „Facebook je velmi účinný nástroj a i nadále jej používám každý den, jen s větší obezřetností,“ doplňuje Rosenstein.
I další podnikatelé v oblasti sociálních médií si uvědomují, že čelí problémům, které si jako zakladatelé dnes světových sociálních médií a firem nedokázali představit. „Nebyl čas promýšlet důsledky všeho, co jsme udělali,“ přiznává také spoluzakladatel Twitteru Biz Stone. Twitter přirovnává k "nekalému rapu". Podle něj existuje za každou špatnou věcí tisíc jiných dobrých. Připouští však, že někdy se celkově skutečně jedná o "nečestnou záležitost".
Pierre Omidyar, Biz Stone a Justin Rosenstein (uprostřed) - tvůrci sociálních sítí, kteří se snaží varovat před jejich negativními důsledky.
V Evropě se blýská na lepší časy
Vypadá to, že varování z řad těch, od kterých bychom to čekali nejméně, začíná pomalu dopadat na úrodnou půdu. Alespoň co se Evropy týče. Podíl společnosti Google na trhu s vyhledávači je podle globální agentury výzkumu trhů StatCounter 92 %. To však nezastavilo Evropskou unii v tom, aby Googlu v červnu udělila pokutu 2,7 miliardy dolarů za to, že své výrobky zvýhodnil před svými konkurenty.
Nedávno vešel v platnost nový německý zákon, který trestá všechny, kteří na sociálních sítích veřejně projevují nenávist v jakékoliv formě a podobě. Mluvčí britské premiérky Theresy Mayové nedávno uvedl, že vláda "pečlivě upravuje roli, odpovědnost a právní postavení společnosti Google a Facebook s cílem změnit jejich funkci spíše na vydavatele zpráv než užívání jako platformy, kde se informace sdílejí".
Některé technologické společnosti už umí svou moc projevit. Otázka je, zda to bude vždy "dobrým směrem". Společnost Cloudflare, která poskytuje hosting a domény s ochranou před hackováním, vydala v srpnu své první zamítavé firemní rozhodnutí. Zrušila hosting neonacistickému americkému webu The Daily Stormer, ten si ovšem letos na podzim našel provozovatele svých stránek na Islandu.
„Stále více technologických společností se dostane do situace, kdy budou muset činit taková rozhodnutí,“ říká generální ředitel společnosti Cloudflare Matthew Prince. Prince předpokládá, že se technologické firmy vydají dvěma možnými cestami. Jednou z nich je, že se vyhledávače přidají se svým obsahem uživatelům, kteří jsou jim názorově a politicky blízko. To by ale podle Princeho balkanizovalo internet.
Druhou možností je opačný extrém. Pod tlakem regulací se nakonec veškerý nenávistný obsah odfiltruje. Tím ale postupně podle Princeho vymizí i veškerý nesouhlasný názor. „Lidé si uvědomují, že technologie není neutrální,“ říká Prince. „Právě jsem v Evropě, kde se o těchto obavách mluví. Teď už musím zpátky do Sacramenta.“
foto: Shutterstock a Wikipedia, zdroj: New York Times
