To, kde se vzal na Zemi život, je stále debatovanou otázkou. Nedávné objevy z Rudé planety na problém vrhají zcela nové světlo. Je možné, že by přišel z Marsu? Vědci momentálně zkoumají data posbíraná družicí Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), kterou NASA vyslala na oběžnou misi kolem Marsu.
V jižní části planety družice objevila bývalé povodí, nebo pánev, v níž se nachází velké množství usazenin. Ty pravděpodobně vznikly, když se kdysi dávno horká voda z vulkanicky aktivní vrstvy pevniny dostala na dno obrovského moře. „I kdybychom se jasné odpovědi na otázku života na Marsu nikdy nedobrali, proces, který je zde naznačen, nás informuje o tom, jak mohl asi vzniknout život na Zemi,“ uvádí zaměstnanec výzkumného centra NASA Paul Niles. „Sopečná aktivita a stojatá voda jsou výchozí podmínky ke vzniku života. A jsou to pravděpodobně podobné podmínky, jaké byly v té době na Zemi.“
Hydrotermální aktivita na dně moře, která je za usazeniny zodpovědná, je pravděpodobně stará 3,7 miliard let. Podmořské hydrotermální podmínky jsou na Zemi podobné a z přibližně stejného období, jsou tedy silným kandidátem na původce pozemského života.
Moře a sopky
Dnes Mars nemá ani stojatou vodu, ani činné vulkány. Hydrotermální aktivita na dně moře, která je za usazeniny zodpovědná, je pravděpodobně stará 3,7 miliard let. Podmořské hydrotermální podmínky jsou na Zemi podobné a z přibližně stejného období, jsou tedy silným kandidátem na původce pozemského života. Mnoho forem života na Zemi stále čerpá chemickou energii z kamenů a žije naprosto bez slunečního světla. Avšak povrch Země se rapidně mění, a proto nejsme schopni nalézt patřičné geologické důkazy o vzniku života.
Doklady o podmořské hydrotermální aktivitě najdeme i na měsících Jupiteru a Saturnu. To ještě více podporuje domněnky mimozemského života. „Tyto objevy poskytují přesvědčivé důkazy dlouhodobě žijícího ekosystému, který k životu nepotřebuje pěknou atmosféru a sluneční záření, ale jen kameny, teplo a vodu.“
Najdeme díky výzkumu Marsu jednoho dne i odpověd na to, jak na naší planetě vznikl život?
Eridania
Největší starobylé jezero na Marsu, Eridania, mohlo podle průzkumů obsahovat až 210 000 kubických kilometrů vody. To je asi tolik, kolik by pojala všechna ostatní jezera a moře na planetě dohromady, nebo zhruba devětkrát více, než by se vešlo do všech Velkých jezer v Severní Americe.
Směs minerálů identifikovaných z dat spektrometru, včetně serpentinu, mastku a uhličitanu, a tvar a struktura tlustých vrstev podloží vedly k domněnce o případných hydrotermálních ložiscích na mořském dnu. V oblasti se našly také pozůstatky lávových průtoků, které se ale objevily až po zmizení jezera. Vědci uvádějí tyto skutečnosti jako důkaz, že se jedná o oblast kůry Marsu s vulkanickou náchylností, která by mohla mít účinky i v době, kdy bylo ještě přítomno jezero. Objev tak přispívá k řadě dalších vodních prostředí, která se na Marsu našla, což zahrnuje řeky, jezera, moře, horké prameny, delty, podzemní vody a vulkanické erupce pod ledem.
„Tím, že jsme objevili kotlinu, kde se vyskytovala Eridania, jsme vlastně otevřeli dveře novým astrobiologickým výzkumům. Jde o neuvěřitelně staré hydrotermální usazeniny, které se formovaly hluboko pod vodou,“ uvádí výzkumný tým ve zprávě. Zcela nové možnosti Mars nabízí proto, že se podobné usazeniny na Zemi díky létům vývoje prakticky nevyskytují. Zkoumání Rudé planety nás tak může posunout o krok blíže ke konečnému vysvětlení, jak se na té naší planetě život vyvinul.
foto: Shutterstock, zdroj: Message to Eagle
