Málokdo vám zůstane v paměti zapsán tak silným způsobem jako Dan Millman – univerzitní profesor, mistr světa ve sportovní gymnastice, instruktor bojových umění a trenér. Muž, který překonal svůj osud, člověk s pokojným srdcem, ale duchem bojovníka. Více než desítka jeho knih inspirovala miliony čtenářů a byla přeložena téměř do třiceti světových jazyků. Dan Millman přijel do Prahy, aby vedl přednášku a jednodenní seminář. Při této příležitosti mi poskytl exkluzivní rozhovor.
Profesor Millman napsal částečně autobiografické příběhy s fiktivními prvky, které nám přinášejí lekce životní moudrosti: romány „Cesta pokojného bojovníka“, „Návrat pokojného bojovníka“ a „Sokrates“, dále knihy pro děti „Tajemství pokojného bojovníka“ a „Hledání křišťálového zámku“, ale i řadu praktických duchovních průvodců, které považuje za jádro svého učení – „Tvůj život má smysl“, „Život, pro který jsi se narodil“, „Každodenní osvícení“ a „Zákony Ducha“. Každá z nich poskytuje jiný aspekt přístupu pokojného bojovníka k životní moudrosti. Každá z nich představuje díl skládanky na cestě osobního a duchovního rozvoje.
Cesta pokojného bojovníka
Podle Millmanovy první knihy, autobiografického románu „Cesta pokojného bojovníka“, byl natočen celovečerní film „Pokojný bojovník“ s Nickem Noltem v hlavní roli. Jeho evropská premiéra se uskutečnila roku 2007 v Praze v rámci festivalu Pražské brány. Dan Millman svým čtenářům a posluchačům předává jednoduchá, ale osvědčená tajemství osobního i profesního života: umění žít s hlavou v oblacích a s nohama pevně na zemi.
Dane, jsem vaším velkým obdivovatelem od doby, co jsem přečetl vaši knihu „Cesta pokojného bojovníka“, která mně, podobně jako mnoha jiným lidem, otevřela nové obzory. Jaké jste dostával odezvy od čtenářů?
Byl jsem vychován milujícími rodiči v bezpečném prostředí, později jsem v Londýně vyhrál světové mistrovství ve skocích na trampolíně, procestoval jsem Evropu a získal mnoho poct. Život mi přinášel odměny, ne však trvalý klid a uspokojení. Od prosince 1966, kdy jsem třetím rokem studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, došlo v mém životě k řadě mimořádných událostí.
Všechno to začalo, když jsem se jednoho rána ve čtvrt na čtyři setkal u benzínové čerpací stanice (s nepřetržitým provozem) poprvé se „Sokratem“. Toto náhodné setkání a následná dobrodružství změnila můj život. Dnes si uvědomuji, že jsem celá ta léta vlastně spal a bděl jsem jenom ve snu – dokud jsem nepotkal Sokrata, který se pak stal mým rádcem a přítelem. Do té doby jsem věřil, že jsem přišel na svět s právem na vysokou životní úroveň, požitky a poznání a že mi tedy budou v budoucnu s naprostou samozřejmostí poskytovány. Nikdy mě nenapadlo, že se budu muset „učit žít“ – že existují zvláštní disciplíny a různé náhledy na svět, které budu muset ovládnout, pokud se chci probudit do prostého, šťastného a nekomplikovaného života... A život není soukromou záležitostí. Příběh a poučení z něj jsou užitečné jen tehdy, když se o ně podělíte s druhými.
Celý rozhovor s Danem Millmanem naleznete v knize Hvězdy ezoterického nebe 1 – Kniha plná energie od Miloše Matuly.
Napsal jsem tedy knihu „Cesta pokojného bojovníka“, abych se podělil s ostatními o to, čemu všemu jsem se naučil, a také proto, abych pomohl čtenářům rozšířit obzory a abych připomněl, co je skutečně důležité. Větší? Lepší? Promyšlenější? Ucelenější? Důkladnější? Představa o životě a vyšší záměr. Myslel jsem si původně, že by se můj příběh a z něj vyplývající lekce mohly možná líbit pár univerzitním studentům... Avšak od té doby, co kniha vyšla, jsem dostal tisíce dopisů od lidí, kteří našli v příběhu, co hledali – jako by hovořil k jejich vlastním nejhlubším touhám či odpovídal na jejich otázky. Důvod, proč jsme oproti původní verzi v dalším vydání knihy přidali podtitulek „kniha, která mění životy“ je právě kvůli ohlasům čtenářů.
Sokrates – je hlavní postava této knihy skutečná, nebo je to pouze archetyp?
Muž, kterého jsem nazval Sokrates, podle stejnojmenného mudrce ze starověkého Řecka, skutečně existoval. Potkal jsem moudrého a téměř nepozemského člověka, který pracoval jako mechanik na jedné staré benzínové pumpě, v prosinci roku 1966.
Tím, že jsem napsal knihu „Cesta pokojného bojovníka“, ve které jsem se podělil se čtenáři o Sokratovu pronikavou moudrost a humor, jsem se rozhodl vzdát hold svému učiteli. Ačkoli hlavní postavou knihy je osobnost z masa a kostí, Sokrates se stal (kvůli účelům knihy) archetypálním učitelem a rádcem, který doposud oslovil již miliony čtenářů v devětadvaceti jazycích.
Jak se dále vyvíjel Sokratův osud? Byli jste stále v kontaktu? Žije ještě Sokrates?
V mé nejnovější a pravděpodobně i nejlepší knize „Sokrates“ vyprávím jeho životní příběh: od narození v Rusku roku 1872 po jeho střední věk a pak až do doby, než jsem jej potkal na té benzínové pumpě. A jestli ještě žije? Ne, bohužel, zemřel již před lety, ale stále žije v mém srdci.
Byl jste vrcholovým sportovcem, ale osud vás nasměroval jinam. Jste rád, že jste potkal Sokrata?
Mé setkání se Sokratem a následující dobrodružství změnily život nejen mně, ale i mnohým jiným. Sokrates mi ukázal falešnost mého dosavadního způsobu života tím, že jej porovnal se svou vlastní cestou, cestou pokojného bojovníka. Nepřestal se vysmívat mému vážnému pojetí života, plnému starostí a nejrůznějších problémů, dokud jsem se nezačal dívat na svět jeho očima – s pomocí moudrosti, soucitu a humoru. A nepovolil, dokud jsem nepochopil, co to znamená žít jako bojovník. Často jsem s ním vysedával až do časného rána – naslouchal jsem mu, přel se s ním a proti své vůli jsem se s ním smál. Tedy ano, jsem velmi šťastný, že jsem ho potkal.
Dan Millman se Ctiradem Hemelíkem v Praze v roce 2013.
Říká se, že všechno špatné je dobré pro něco dalšího – bylo tomu tak i v případě vaší nehody na motorce? Já vím, osud...
Každá nepřízeň osudu mívá skrytý dar, neboť zjistíme, že nebe není hříšné. My se díky těmto zkouškám stáváme silnějšími a moudřejšími při řešení obtížných situací. Jistěže to, co jsem prožil – havárie na motocyklu a rozdrcená noha – bylo pro mě zklamáním. Jako sportovec jsem usiloval o účast na olympijských hrách, takže to, co se mi přihodilo, zničilo moje plány. A nejen to, změnilo to vlastně i směr mého života. Byl jsem přeci schopen zotavit se a docílit vítězství v gymnastice – ve sportu, který jsem si vybral. Ale co více – tato výzva rozšířila můj pohled na život a otevřela mi oči.
Ve své další knize „Návrat pokojného bojovníka“ jste se ocitl na Havaji. Vaše krkolomná cesta vás dostala až k ženě – šamance – jménem Mama Chia... Co nám o ní prozradíte?
Na rozdíl od Sokrata, který byl napsán podle skutečné postavy, Mama Chia je směsicí charakterů různých žen, které jsem potkal. A kniha „Návrat pokojného bojovníka“ – dobrodružství s moudrým šamanem (kahunou) – je fiktivní příběh konstruovaný tak, aby zprostředkoval učení o trojím egu a o modelu našeho lidského a spirituálního vývoje.
Šamanka Mama Chia vás provedla na Havaji jistým zasvěcením poté, co vás uzdravila...
Ano, to je příběh, který vede čtenáře k novému pohledu na podstatu našich životů.
Podle vaší první knihy byl nedávno natočen film pod názvem „Pokojný bojovník“, jehož evropská premiéra byla roku 2007. V Praze byl promítán v průběhu festivalu Pražská brána. Jak byl film přijat v USA a ve světě?
Ačkoli byl film „Pokojný bojovník“ uveden skromně jako nezávislý film, vzhledem k neobvyklé podstatě a duchovnímu zaměření měl nakonec ve výsledku ten samý efekt při rozšiřování obzorů obecenstva jako kniha. A tento dopad je patrný vlastně dodnes.
Film líčí pouze část vaší knihy, dojde tedy i na pokračování?
Třebaže film pokrývá pouze první dvě třetiny knihy, zanechává v divácích ty nejpodstatnější základy, jež dokáží sdělit něco z ducha a zdroje příběhu. Kvůli jeho omezenému uvedení nevydělal film tolik peněz, a tak producenti zatím o pokračování neuvažují. Ale uvidíme... Avšak začal jsem pracovat na scénáři „Sokrates.“
Kdy jste se rozhodl, že všechny svoje zážitky sepíšete? Kromě těchto dvou knih jste napsal i další...
Když se mé životní směřování časem přesunulo ze sportovní arény do arény denního života a duchovního probuzení, začal jsem sepisovat své myšlenky, o které bych se mohl podělit. „Cesta pokojného bojovníka“ byla publikována poprvé v roce 1980 a od té doby oslovuje všechny generace včetně té dnešní. Kniha je jedna věc – ta může inspirovat, rozšířit obzory, připomenout nám pravdy, které už známe, ale skutečná proměna zahrnuje celého člověka.
Život a činnost pokojného bojovníka – to znamená být užitečný pro druhé. Z duchovního hlediska mají význam i ty nejnepatrnější věci. Co dáváte, toho se vám dostane. Dělat něco znamená chápat. A dělat můžete cokoli, pokud k tomu máte láskyplný vztah a odvahu.
Samozřejmě se dopouštíme chyb. To je způsob, jakým se učíme. Všichni jsme neustále v procesu výuky. Život je někdy těžký, ale jaká je to příležitost! Světlo nás může znepokojovat, jsme-li pohodlní, ale může nás i utěšit, jsme-li znepokojení. Obracíme se k Duchu o pomoc, když jsou naše základy otřeseny, jen abychom zjistili, že je to Duch, kdo jimi otřásl. Mé příběhy nejsou nijak výjimečné – každý má svého „Sokrata“ či „Mama Chiu“. Je to naše nejvyšší JÁ. Měli bychom se tedy řídit tím, co je v našem nitru. V každém okamžiku si můžeme položit otázku: „Co by tomu řekl Sokrates?“ a dostaneme správnou odpověď. Měli bychom více důvěřovat sobě a procesu, jemuž se říká život. Každý je tou duchovní bytostí, na kterou čeká.
Publikum Dana zkrátka miluje.
Co očekávají lidé, kteří přijedou na váš seminář?
Sokrates mi jednou řekl toto: „V boji i v životě je nejlepší neočekávat nic, nýbrž být připraven na cokoliv.“ Domnívám se, že stejné ponaučení bych mohl použít na svých přednáškách a seminářích. V podstatě pracuji s časem, který mám, a dělím se o vše, co znám a budu moci posluchačům sdělit. Mám rád rovnováhu mezi diskusí a zkušeností – jak se říká: „Slyším, a zapomenu. Vidím, a pamatuji si. Dělám, a pochopím.“
Platí ve vašem případě tvrzení, že sny se plní?
Ve výuce – v psaní i v mluveném projevu – jsem již objevil svoji profesi a smysluplnou práci, která odpovídá mým zájmům, schopnostem a hodnotám. Rád pomáhám druhým v tom samém.
Procestoval jste mnoho zemí, měl jste možnost setkat se s dalšími výjimečnými lidmi, jako byl Sokrates?
Ano. Sokrates nebyl mým jediným učitelem. Pracuji na knize, která vypráví další příběh, jenž se odehrál později. Ten představuje další čtyři učitele, kteří mi pomohli formovat můj život a práci. Činím tak proto, aby čtenáři lépe porozuměli duchovnímu hledání jako celku.
Čtěte také:
Nevíte kudy kam? Zkuste automatické psaní
Designérem svého života: Hlavní myšlenky světového bestselleru
Objevili jsme tajemství štěstí, chcete ho znát také?
foto: Shutterstock a archiv, zdroj: Hvězdy ezoterického nebe 1 - Kniha plná energie
