Zkuste se zamyslet. Pokud by vám dali ve škole vybrat, zda udělat pro děti armádní show, kde se dozvědí o „důležitosti armády ČR pro udržování bezpečnosti“, nebo kurz zaměřený na to, jak rozpoznat fake news a posílit kritické myšlení, co byste si vybrali? Nevíte? Nevadí, ministerstvo školství má jasno i za vás. Zatímco armáda má ve spolupráci s ministerstvem obrany zelenou, mediální výchova je pro ministryni školství Kateřinu Valachovou nepodstatná.
Fake news – falešné informace - hýbou světem, a to bez nadsázky. Stojí do značné míry za referendem o vystoupení Velké Británie z EU, za zvolením Donalda Trumpa prezidentem USA i za podporou některých českých politických populistů. Konspirační teorie a propaganda zahltily internet. Hojně používané jsou i nástroje tzv. hybridních konfliktů, mezi které patří kromě zbraní běžných pro konvenční válku také zneužívání prostředků digitální komunikace (trolling, fake news, státní propaganda).
Děti se musí naučit, že ne vše, co si na internetu přečtou, je pravda.
Budeme testovat globální kompetence?
Politiky a odbornou veřejností vysoce sledovaný mezinárodní monitoring PISA, jenž srovnává výsledky vzdělávání na úrovni gramotností (čtenářská, matematická, informační atp.), zařazuje nově část věnovanou úrovni dovedností patnáctiletých žáků v tzv. globálních kompetencích. Nová baterie testovacích nástrojů projektu bude obsahovat i úlohy věnované této oblasti. Půjde částečně o aktuální, částečně modifikované testy, které například čtenářskou gramotnost posunou více směrem k informační gramotnosti adekvátní digitálnímu prostředí. Projektu PISA se ČR účastní od počátku jeho fungování, tedy od roku 2000.
Na tuto modifikaci upozornil už dříve v článku na metodickém portálu pro učitele Spomocník expert na digitální vzdělávání Bořivoj Brdička. Zároveň vyjádřil obavu, že se ČR k testování globálních kompetencí, jejichž součástí je i ověřování odolnosti vůči fake news, nezúčastní. Další média nedávno potvrdila to, co Brdička zmiňuje, tedy že se ČR tohoto testování účastnit nebude. Administraci tohoto testování má na starosti Česká školní inspekce (ČŠI). Podle náměstka ČŠI Ondřeje Andryse je prý tato část nad finanční možnosti, které ČR má.
Součástí tohoto testování by měla být i míra kritického myšlení při konfrontaci s fake news, falešnými zprávami šířenými se záměrem zmást příjemce informací podporou určité neověřené konspirační teorie (např. chemtrail), případně podpořit propagandu určité země (např. snahy Ruska ovlivnit veřejné mínění ve svůj prospěch projektem Sputnik a řadou dalších).
Propagace armády se zaměřuje zejména na technické informace o české armádě, její výzbroji a hodnostech.
Vítězství zbraní nad klávesnicí
Náměstek ČŠI Ondřej Andrys přitom zároveň patří mezi podporovatele projektu Příprava občanů k obraně státu (POKOS), jak dokládá informace zveřejněná na webu POKOS. V rámci tohoto projektu jako součást vzdělání žáci a studenti získají základní informace o současném bezpečnostním prostředí, o výhodách členství ČR v mezinárodních bezpečnostních a politicko-vojenských organizacích, o principech obrany státu a o úloze ozbrojených sil ČR při zajišťování obrany státu a při řešení krizí nevojenského charakteru. Návštěvy příslušníků Armády ČR sice obsahují také ukázky zdravotnické pomoci, jak ale ukazuje oficiální video Univerzity obrany, soustředí se zejména na technické informace o české armádě, její výzbroji, hodnostech atp. Financování projektu POKOS jde z kapitoly ministerstva obrany. Ze strany vlády i ministerstva školství má projekt plnou podporu.
Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace EDUin, již dříve navrhoval, aby se podpora bezpečnosti orientovala právě na informační gramotnost, neboť v době hybridních konfliktů je digitální podoba propagandy nejrozšířenější zbraní, která útočí na širokou společnost i tam, kde nejsou používány konvenční metody. Ministryně Kateřina Valachová se nicméně domnívá, že tato otázka nemá prioritu. V rozhovoru pro Český rozhlas uvedla, že mediální výchova „není podstatnou věcí“. Průzkum společnosti Median přitom ukázal, že vzdělávání v této oblasti je na českých středních školách silně poddimenzované. Průměrně absolvuje český středoškolák 10 hodin mediální výchovy za celé studium.
Čtěte také: Otevřeně o vzdělávání: nejvyšší čas myslet jinak, Spěcháte se školou? Rozmyslete si, co děláte…, ScioŠkoly: Budoucnost vzdělávání, nebo utopie?
