Oblíbená je metafora z Matrixu. Pokud jste přijali ideologii Manosphere, je to, jako byste si vybrali spolknout červenou pilulku namísto modré. Přijali jste realitu, že muži nemají systémovou moc ani privilegia a společensky, ekonomicky a sexuálně jsou pod rozmarem moci a tužeb žen, zejména feministek.
Typický incel je neúspěšný bílý muž s psychickými problémy, který svůj nedostatek sociálních vazeb kompenzuje komunikací na Redditu a jiných online fórech.
V Manosphere jsou čtyři hlavní proudy, kam se můžete zařadit. Nejznámější jsou incels, tedy ti, kteří trpí tím, že na ně nezbyly žádné sexuální partnerky. Výraz incel je zkratka anglického spojení involuntary celibate, česky „nedobrovolný celibát“. Následují PUA´s (z anglického pick up artists), tedy takzvaní baliči. Ti pořádají semináře, na kterých se učí, jak „hacknout“ ženský mozek, aby ženy dostali rychle do postele.
Třetí skupina se rozhodla pro dobrovolný celibát. Jde o takzvané MGTOW´s (Men Going Their Own Way), tedy o „muže, kteří si jdou svojí vlastní cestou“. Ti zůstávají single, protože ženy jsou pod jejich úroveň, a chtějí se úplně vyhnout dramatům, která s nimi souvisí. Poslední skupinou jsou MRA´s (Men´s Rights Activists), tedy aktivisté za mužská práva a za práva otců, kteří se s oblibou zastávají pachatelů domácího násilí. Do reálného světa pronikají nejvíc incelové, o kterých se dočtete v prvním dílu seriálu o Manosphere.
Na počátku byla žena
Kořeny této komunity sahají až do devadesátých let. V roce 1997 osamělá mladá žena(!) založila stránky Involuntary Celibacy Project. Zpočátku byli incels nevinná „support group“ pro sociálně neohrabané teenagery. Incelem se mohl prohlásit člověk jakéhokoliv genderu, který byl osamělý a neměl delší dobu sex ani vztah.
Postupem času incels zdegenerovali do masivní online komunity, jež se skládá výhradně ze sexisticky smýšlejících mužů. Úřady v USA a v Kanadě jsou považováni za bezpečnostní a teroristickou hrozbu. Už se několikrát stalo, že se incel dostal na titulní strany novin, když se rozhodl demonstrativně pozabíjet pár žen. Najdete je ale třeba i v Indii, kde se jim říká „currycels“.
Typický incel je neúspěšný bílý muž s psychickými problémy, který svůj nedostatek sociálních vazeb kompenzuje komunikací na Redditu a jiných online fórech, kde probíhá bonding s podobně založenými frustráty a vznikají přátelství. Incelové sami sebe chápou jako kastu nedotknutelných, omega samce a věří, že je jejich osud geneticky determinovaný. Za důvod, proč nemá šanci si najít partnerku, považuje incel obecně nedostatek fyzické atraktivity. Realita je ale spíš taková, že ženy nechtějí mít vztah s někým, kdo se příšerně chová.
Co je horší než znásilnění
O něco líp než incels jsou na tom beta samci, kteří sice sexuální partnerku seženou, ale pouze v rámci materiální transakce. Na vrcholu pyramidy jsou atraktivní alfa samci. Sexuálně použitelné ženy pro incely každopádně existují ve dvou kategoriích. Takzvané Stacy´s jsou extrémně atraktivní ve stylu pornohereček a Becky´s obyčejně vyhlížející holky od vedle. Oba typy žen jsou povrchní a vypočítavé zlatokopky, tedy gold diggers.
Incely, respektive omega samce, tyto ženy ignorují. Provdají se obvykle za beta samce, které materiálně i psychicky využívají (zneužívané a hodné muže členové Manosphery nazývají „Simp“), zatímco sní o sexu s alfa samcem, tedy takzvaným Chadem, a využijí každé příležitosti si s ním užít. AF/BB (Alpha Fucks/Beta Bucks), tedy Alfa šuká, Beta platí je formulace, kterou incels rovněž ve svých textech hojně používají.
Pokud žena najde někoho atraktivnějšího s vyšším společenským statutem nebo lépe materiálně zajištěného, tak podle incelů svého partnera bez skrupulí opustí. Během života odchází ze vztahu do vztahu, vždy oportunisticky za lepším. Tuto vlastnost žen incelové popisují jako hypergamii, což je strategie, kdy se vdáváte za lepším.
Prvním úderem proti ženám bude jejich umístění do karantény v koncentračních táborech. V těchto táborech bude naprostá většina ženské populace záměrně vyhladověna k smrti, napsal prorok incelů Elliot Rodger ve svém manifestu (zdroj: Shutterstock)
Incels si zažili se ženami jistě mnoho frustrujících zkušeností, kdy jim byl odepřen sex. To ženám vyčítají, ale zároveň je nazývají „kurvami“, když se ty ženy vyspí s kýmkoliv jiným. Mužské trauma z celibátu je závažnější než to ženské ze znásilnění. To, že někoho sexuálně odmítnete, je tzv. reverse rape, řekněme tedy „zpětné znásilnění“. A znásilněných žen je podle incelů stejně minimum, protože většina z obvinění jsou falešná. A navíc hodně žen včetně feministek stejně po brutálním znásilnění (ale pouze alfa samcem!) podvědomě touží...
Nejfrekventovanější témata na incel fórech se týkají pocitu méněcennosti, touhy pomstít se společnosti a nadvlády odporných žen. Debatující se na nich vzájemně radikalizují. V roce 2016 se ona matrixová red pill změnila na black pill. Černá pilulka se od té červené liší hlavně beznadějí. Pro incels nemá cenu s jejich situací na individuální úrovni nic dělat, například vylepšovat svůj vzhled za pomocí posilování a stylingu, nebo zvládnout manipulativní baličské techniky po vzoru pick-up artists.
Co s načatým životem?
Incel může volit mezi třemi možnostmi, jak se svým životem naložit. Jako nejčastější strategii zvolí přijetí situace a upouštění nenávistné páry na misogynních fórech. Druhou možností je sebevražda, která je hojně diskutovaná. „Pokud budu ve třiceti letech ještě incel, spáchám sebevraždu,“ píšou.
Když aktivní členové přestanou svými moudry přispívat na delší dobu, často to vede ke spekulacím, že jsou mrtví. Členové vyjadřující sebevražedné myšlenky jsou vyzýváni, aby šli na pohotovost, nebo ještě před spácháním sebevraždy spáchali masovou vraždu. A stát se „hrdinou“ je alternativa poslední a ze všeho nejlepší. Je to jediná uznávaná funkční strategie k napravení nespravedlivé společnosti. Incel, který se v rámci své ideologie odhodlá spáchat demonstrativní teroristický čin, si zajistí na internetu slávu a nesmrtelnost.
Ženy by neměly mít právo si vybrat, s kým se spáří. Tuto volbu by za ně měla učinit civilizovaná mužská inteligence.
Násilí se z online prostoru začalo přelévat do skutečnosti už od roku 2014. Incels od té doby zavraždili v USA a v Kanadě desítky žen a další útoky plánovali. V březnu tohoto roku 2022 NACT (tajná služba vyhodnocování hrozeb v USA) vydala studii o rostoucí hrozbě tohoto typu terorismu. Použití masového násilí je pak mezi incely jako nástroj pro svržení „gynocentrického“ systému glorifikováno. Teroristické útoky jsou klíčová cesta vedoucí ke strukturální změně společnosti. Pionýrem v tomto oboru se stal Elliot Rodger, dvaadvacetiletý syn úspěšného hollywoodského režiséra a utrápený panic.
Sebemrskačskému incelství navzdory se jeho osobnost vyvinula k narcistické grandiozitě. Považoval se za proroka a nadčlověka. Ve svém 141 stran dlouhém manifestu píše: „Ženy by neměly mít právo si vybrat, s kým se spáří. Tuto volbu by za ně měla učinit civilizovaná mužská inteligence. Když si ženy budou moci svobodně vybírat, se kterými muži budou mít děti, jako je tomu dnes, budou se množit s hloupými, zdegenerovanými samci, což bude plodit pouze hloupé, zdegenerované potomky.“
V roce 2014 u kalifornské univerzity v Santa Barbaře tehdy dvaadvacetiletý Rodger zabil šest lidí a 14 zranil. Následně obrátil zbraň proti sobě. Po své „mučednické“ smrti se mezi incely stal ikonou. Dalším džihádistou byl armádní veterán a konzervativec Scott Beierle. To, že napsal revenge fantasy Rejected Youth (česky Odmítnuté mládí) o sériovém vrahovi, který se mstí ženám, mohlo být vnímáno jako jisté znamení, že se v jeho případě schyluje k aktu násilí. Také byl vyhozen ze zaměstnání učitele na základní škole za sexuální obtěžování studentek. V roce 2018 čtyřicetiletý Beierle postřelil v jógovém studiu na Floridě šest žen, z toho dvě smrtelně. Pak zbraň obrátil proti sobě. Před útokem napsal na internet: „Když už nemůžu najít žádnou slušnou holku, se kterou bych žil, tak radši najdu pár šlapek, se kterými zemřu.“
Olga Hepnarová style
V roce 2018 incelové vraždili v kanadském Torontu, a to rovnou ve stylu Olgy Hepnarové. Dodávku, která narazila do skupiny lidí, řídil šestadvacetiletý Alek Minassian, který pracoval jako softwarový inženýr a sloužil v armádě. Výsledek útoku? Deset mrtvých a 16 zraněných. Když se ho po tomto masakru policista zeptal, jak se cítí, odpověděl: „Cítím se, jako bych dokonal svoji misi.“ Členové komunity ho oslavovali a prohlásili za mučedníka. Na jeho počest plánovali společenský protest ve formě polévání lidí kyselinou a masového znásilňování. Pro ženy měly incelové jasný vzkaz: „Kdybyste s tím klukem měly sex, mohly jste zachránit deset životů.“
Trestných činů spáchaných kvůli misogynnímu sentimentu je mnoho a nemusí jít jen o teroristické činy, ale i osamocené vraždy z nenávisti. Za zmínku každopádně ještě stojí Roy Den Hollander, který v roce 2020 zabil syna liberální soudkyně amerického okresního soudu Esther Salas, a to se zdůvodněním, že „mužství je v Americe vážně ohroženo“. Na Manosphere se od té doby teoretizuje, jak bychom měli řešit tuto krizi mužství a jak předcházet násilným útokům sexuálně frustrovaných mužů.
Ženy proti civilizaci
Vrchní filosof incelů je Jordan Peterson, který objasňuje motivy incelovského vraždění. „Násilné útoky se dějí tehdy, když muži nemají partnerku.“ Mimochodem, byl to právě Peterson, kdo první řekl, že feministky si podvědomě přejí brutálně znásilnit.
„Enforced monogamy“ (vynucená monogamie) je geniální koncept, který Peterson vymyslel, aby zachránil upadající západní kulturu. Civilizaci podle něj můžeme spasit jen návratem k tradičním rolím a hodnotám. Vraťme se do roku 1950 anebo ještě dál! Společnost přidělí každému muži partnerku. Nevěra by měla být trestná, aby na každého zbylo.
Peterson brojí i proti instituci rozvodu, ignoruje domácí násilí a vyjadřuje se proti reprodukčnímu právu, tedy potratu a antikoncepci. Ženy by podle něj byly šťastnější, kdyby se podvolily svému osudu matek. Všechno ostatní, co by ženy mohly dělat, vede ke snížení porodnosti, což bude mít podle Petersona za následek pomalou smrt západní civilizace. Těžko pak soudit, jestli se incelové za součást západní civilizace sami považují. Zřejmě ano. Otázka ovšem je, jestli by oni západní civilizaci v nějakém smyslu chyběli.
V příštím dílu seriálu o Manosphere si povíme o Pick-up artists a jejich české inkarnaci nazvané Street Game.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
