Krásně voní, na jaře jsou ho plné trhy a v kuchyni má nezastupitelné místo. Dá se z něj připravit skvělé pesto, ochutí zeleninové směsi a je výborný i jen tak na chleba s máslem. Řeč je o medvědím česneku.
Pravý původ názvu medvědí česnek není přesně známý. Odhaduje se, že bylinka nese toto pojmenování, protože ji vyhledávali medvědi po dlouhém zimním spánku jako životabudič. Co je na tom pravdy, se neví, v každém případě je prokázáno, že ničí střevní parazity – i proto ho údajně vyhledávají medvědi.
Před pádem komunismu nebyla medvědímu česneku věnovaná zvláštní pozornost. Po změně režimu ale přišel velký rozvoj veškerých alternativních směrů a s ním i zájem o jiné stravovací návyky. V roce 1991 vyšel český překlad knihy Zdraví z boží lékárny, kterou sepsala Marie Treben, rakouská bylinkářka a spisovatelka. Ta ve svém díle rostlinu velebí a popisuje její účinky. S příchodem nadnárodních řetězců nabízejících rychlé občerstvení zájem o zdravou výživu opět trochu opadl. Naštěstí se ale se vzrůstající obezitou národa za několik let vrátil. Popularita medvědího česneku stále stoupá, stejně tak jako je tomu i u ostatních divokých bylin. Ty jsou do našich jídelníčků zařazovány stále častěji. Jejich obliba roste hlavně kvůli vysokému obsahu chlorofylu, vitamínů a minerálů.
Medvědí česnek také detoxikuje organismus, má antimykotické účinky, reguluje hladinu cukru v krvi. Uklidňuje křeče a snižuje krevní tlak, pomáhá jako prevence kardiovaskulárních obtíží, chřipky a nachlazení. Svou účinnost i vůni ztrácí sušením, je tedy nejlepší přidávat ho do jídla syrový nebo jen zlehka tepelně upravený.
Česnek medvědí se řadí mezi nektarodárné rostliny – med voní po česneku, aroma ale rychle vymizí.
Jak ho pěstovat?
Česnek medvědí (Allium ursinum) roste hlavně v Evropě – od Británie až po Kavkaz. Lidově se mu říká lenek. Má rád vlhká stanoviště, proto se vyskytuje především v lužních lesích. Po teplé zimě se začíná objevovat už v březnu, nejčastěji ho ale můžeme spatřit až během dubna. Vyroste dřív než listy na stromech – to proto, aby využil co nejvíce jarního slunce. Sbírá se ve volné přírodě a je snadné splést si ho s konvalinkou. Jeho jemné česnekové aroma po rozmělnění listů však nenechá nikoho na pochybách, zda se jedná o léčivou bylinku nebo jedovatou konvalinku. Cibulky se sbírají na konci léta nebo na podzim a mají stejné využití jako česnek setý.
Snadno se dá vypěstovat i doma. Nevyžaduje žádnou speciální péči. Jedná se v podstatě o plevel. Píšeme vám o tom ostatně i v článku 10 plevelů, které nejdříve ochutnejte, než je vyhodíte. Stačí mu najít vhodné místo ideálně pod listnatým stromem. Cibulky se sází od září do listopadu – podle počasí. Je vhodné je umisťovat do trsů po deseti kusech. Stejně jako česnek setý nemá rád ani ten medvědí hnojenou půdu. Naopak velmi vhodné je ho zalévat.
Medvědí česnek je skvělý na přípravu krémových polévek.
Osolit, opepřit, očesnekovat
Na jaře se určitě naučíte používat medvědí česnek tak běžně jako sůl nebo pepř. Hodí se opravdu skoro všude – do salátů, krémových polévek, omáček, pomazánek nebo třeba jenom do šťouchaných brambor. Běžně je k sehnání u zeleninových stánků na trzích, v prodejnách zdravé výživy a v dobře zásobených supermarketech. Pokud jste ho ještě nevyzkoušeli, určitě mu dejte šanci. Zaručuje lásku na první sousto.
foto: Shutterstock
