fbpx


Zveřejněno: 31. 5. 2017

Světová populace roste rychleji, než se zvyšuje zemědělská produkce. Prognózy přitom nejsou příliš optimistické. Do roku 2050 již bude svět obývat 9 miliard lidí. Vědci tak hledají nové zdroje potravy a snaží se modifikovat ty stávající. Jak by tedy mohlo vypadat menu za třicet let?

Jídlo k životu prostě potřebujeme. To je fakt. Protože ale žijeme jen krok od budoucnosti, je třeba se otevřít novým možnostem i v tomto směru. Co takhle řasu ke snídani, geneticky modifikovaný oběd a k večeři si vytisknout oblíbené halušky? 

Otevřete svou mysl a potom pusu

Zpráva Organizace OSN pro výživu a zemědělství nám připomíná, že na planetě existuje 1900 druhů jedlého hmyzu. Více než dvě miliardy lidí na zemi denně konzumují brouky, motýly, můry, včely, vosy, mravence, kobylky, cvrčky a sarančata. Takový zdroj potravy není jen neuvěřitelně snadno dostupný, ale také bohatý na bílkoviny s nízkým obsahem tuku, vlákninu a minerály. 

menu z roku 2030 shutterstock 60836812

Více než dvě miliardy lidí na zemi denně konzumují brouky, motýly, můry, včely, vosy, mravence, kobylky, cvrčky a sarančata.

Maso z laboratoře

Chov dobytka vytváří stejné množství skleníkových plynů jako všechna auta na zemi. Aby badatelé ukojili lidskou touhu po steaku a přitom snížili dopady globálního oteplování, zavřeli se do laboratoře a přišli s alternativou syntetického masa, které „vyrostlo“ ve zkumavce. Již v roce 2013 dokázali kultivovat mleté hovězí z kmenových buněk. I když jsou náklady na takové výzkumné centrum obrovské (přibližně 8 milionů korun), vědci předpokládají, že to bude trvat pouhou dekádu, a budeme si moci dopřávat finančně dostupné maso, které bude vypadat, vonět i chutnat stejně jako zvířecí originál. 

Algae

Tato řasa už se hojně používá ve výrobě biopaliv, ale nabízí i řešení, jak nakrmit velké množství zvířat i lidí. Jde totiž o nejrychleji rostoucí rostlinu na planetě a již dnes se v hojném množství pěstuje v Asii. Je to skvělý zdroj vitamínů a minerálů, který je již dnes rozšířen mezi vegany a příznivci zdravé stravy. 

Rybí farmy

Život v oceánech momentálně čelí obrovské krizi díky nešetrnému rybaření, znečišťování vody, těžbě mořského dna a ničení korálových útesů z důvodů globálního oteplování. A ano, za všechno může člověk. Ironií je, že 3,5 miliardy lidí na planetě spoléhá na oceán jako na svůj primární zdroj potravy. Tento počet se má přitom do dvaceti let ještě zdvojnásobit. Lidé jsou si naštěstí tohoto faktu vědomi a již podnikli zásadní kroky k udržitelnému rozvoji. Jedním z nich je i chov ryb. Více než 35 států dnes dokáže tímto způsobem produkovat více ryb, než chytí v přírodě. Milníku bylo dosaženo v roce 2011, kdy bylo poprvé v historii odchováno více mořských živočichů než hovězího masa. Doufejme, že bude tento trend pokračovat. 

menu z roku 2030 shutterstock 481553257

Více než 35 států dnes dokáže farmařením vyprodukovat více ryb, než chytí v přírodě.

Geneticky modifikované chody

Geneticky modifikované jídlo není žádnou novinkou, naopak první pokusy o úpravu DNA rostlin tak, aby byly odolné vůči nemocím, proběhy již v osmdesátých letech. V devadesátkách už byly takové potraviny veřejně dostupné. Mnoho těch, které dnes najdeme v obchodech (od ovoce až po maso, obilniny a ryby) již prošly dávno úpravou. Novou éru ovšem otevírá technologie CRISPR/Cas-9, díky které můžeme změnit genom, a tak vytvořit například jablka, která po nakrájení nezhnědnou. 

Tištěné lahůdkářství

Z tiskárny rovnou na stůl! Již brzy bude možné vytvořit na zakázku jakékoliv pochutiny roztodivných tvarů, chutí a forem. Budete si moci online objednat vaši nejoblíbenější čokoládu a vytisknout si ji doma na svém přístroji. Jídlo, po kterém toužíte, bude na dosah jednoho kliknutí. Mluvil tady někdo o replikátoru ze Star Treku? 

 

Čtěte také:

Revoluce v zemědělství! Nový druh farem produkuje až stonásobně více jídla

Budeme jezdit i na lógr?

Däniken: Mimozemšťani se s námi ještě nepotkají. Kdo by se taky paktoval s drůbeží

 

foto: Shutterstock, zdroj: Futurism

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...