Jan Struž: Vize 2050 chce inspirovat ty, kteří rozhodují

Po 25 letech trvání projektu Czech Top 100 se jeho organizátoři rozhodli, že od prostého číselného hodnocení toho, co bylo, přejdou k formulací vizí toho, co bude. Respektive toho, co by mělo být: "Vize 2050 může mít dvě stránky: technologickou a společenskou, která je v mnoha případech důležitější," říká Jan Struž.

Proč vznikla Vize 2050 a co je vlastně její vizí?

V roce 1994 jsme začali s žebříčkem Czech Top 100 s tím, že budeme hodnotit nejvýznamnější firmy České republiky. Během prvních patnácti let se ale situace ustálila na tom, že pořadí nejvýznamnějších 100 firem se v podstatě moc neměnilo. A v posledních pěti letech jsme postupně došli k závěru, že činnost Czech Top 100 může pokrývat celou řasu dalších aktivit včetně třeba propagace České republiky v zahraničí. No a jednou z nich je i Vize 2050. Její základní vizí je podle mě inspirace.

Zveme představitele managementu firem, vlastníky, ale i právníky, lékaře, zpěváky a sportovce. Takhle máme možnost se bavit prakticky o všem podstatném.

Chceme popsat, kam by měla společnost a ekonomika jít, a chceme inspirovat ty, kteří o tom rozhodují. Není to o nějaké výstavbě vlaků, tratí, mostů a silnic, minimálně z poloviny jde o o sociospolečenský či demografický vývoj. Málokdo se zabývá tím, jak budou lidé přemýšlet, jestli se budou dožívat 100 let a co budou vlastně dělat. Vize 2050 by tedy měla být inspirací také pro lékaře, vědce nebo architekty. Původně jsme projekt pojmenovali Praha Vize 2050, dnes už ale hovoříme spíš o vizi České republiky.

Jak je tato vize provázána na Czech Top 100?

Oslovujeme osobnosti a instituce, se kterými komunikujeme v rámci projektu Czech Top 100. První konference se uskutečnila loni v listopadu ve Vlasteneckém sále Univerzity Karlovy. Vytvořili jsme komitét, ve kterém jsou zástupci akademické sféry, průmyslu, odborníci – je to strašně široké téma, tak to musí mít organizační strukturu, mediální podporu, administrativu...

Bavíme se tedy o vizi toho, co tady bude nebo by mělo být za několik desítek let?

Ano, a je relevantní pro ty, kteří dnes chodí do školy. I ty do toho chceme zapojovat, protože v mnoha případech ty dobré myšlenky vznikají právě někde v podhoubí toho mládí. Chceme, aby na celém projektu spolupracovaly střední a vysoké školy – a lidé, kteří to budou vstřebávat a žít v roce 2050.

Ve vašich projektech ale nefigurují politici ani lidé ze státní správy. Proč?

Jsme alternativou něčeho, co je závislé na státní správě. My jsme od toho odtrženi vždycky, byť někdy na některé naše akce politiky zveme, nebo naši partneři chtějí, abychom pozvali i nějaké představitele státní správy, která vždycky politicky motivovaná je. My se ale v té naší činnosti snažíme být od politické scény striktně odstřiženi.

Jakým způsobem získáváte informace od firem? Z výročních zpráv, nebo vám je poskytují samostatně?

My nikoho nechceme do ničeho nutit. Za těch pětadvacet let naší činnosti se mezi námi jako organizátorem a mezi komunitou těch nejvýznamnějších českých firem vyvinul velmi dobrý vztah, založený na dobrovolnosti.

Jan Struž (1949)

Patří mezi legendy českého bankovnictví. Po absolvování Vysoké školy ekonomické sbíral zkušenosti v Živnobance, která se zabývala nejdůležitějšími státními dovozními a vývozními operacemi. Významnou roli sehrávala především její londýnská pobočka, v jejímž čele Jan stanul na přelomu 80. a 90. let, v čase zásadních politických a hospodářských změn. V roce 1993 přichází do České republiky nizozemská ING BANK, ve funkci generálního ředitele řídí Jan aktivity tohoto bankovního domu v Praze a v Bratislavě plných deset let. V té době zakládá a řídí Česko-holandskou obchodní komoru. V roce 1994 patří mezi otce zakladatele CZECH TOP 100, předsedou této úspěšné organizace je od roku 2007. (zdroj: CZECH TOP 100)

My nehovoříme o nejlepší firmě, ale o nejvýznamnější. Význam některých těch firem, byť jejich hospodářské výsledky nejsou úplně ty nejlepší, v té ekonomice hraje svoji roli a má svůj dopad nejenom na hospodaření té příslušné firmy, ale i na hospodaření a ekonomickou aktivitu všech těch ostatních kolem, pro které ty služby poskytují.

Jaké je vlastně základní kritérium pro žebříček Czech Top 100?

Czech Top 100 si za vzor bralo vždy Fortune 500, což je žebříček, který existuje více než 100 let. Základní kritérium, které je souměřitelné pro všechny ty firmy, aby nemohl nikdo nic namítat, je tržba. Tržbu nemůže nikdo zpochybnit. Zisk můžu zpochybnit tím, že optimalizuju daně. Můžu zpochybnit cokoliv jiného, třeba počet zaměstnanců, některé můžu uvést v České republice, některé v zahraničí. Ale pokud se týká tržeb, prostě prodávám a nijak to nemůžu zakrýt. Nikdo nemůže předstírat, že prodává víc. Prodeje jsou ukazatel, který nejde interpretovat jiným způsobem.

Jaké další kategorie ještě vyhlašujete?

Například Gentlemanská firma roku, která exceluje v etických zásadách. Spolupracujeme s klubem Fair play při Olympijským výboru, tu cenu bude ve středu předávat horolezec Radek Jaroš, který je toho klubu předsedou. Kromě toho máme ještě další kategorii, které říkáme Financial stability award. A to je docela populární, v mnoha případech si firma dává zarámovaný certifikát do provozoven nebo přijímacích místností.

Co vlastně Czech Top 100 znamená pro vás osobně?

Pro nás všechny, kteří to děláme, je to svým způsobem hobby. Udržujeme stálý kontakt s představiteli českého průmyslu, ekonomiky i společenského života. Zveme představitele managementu firem, vlastníky, ale i právníky, lékaře, zpěváky a sportovce. Takhle máme možnost se bavit prakticky o všem podstatném. Já ale říkám, že nejpodstatnější je, že si ty lidi budou rozumět lidsky. A to se děje.