Energii z uhlí na Praze 7 už nechceme, říká radní Ondřej Mirovský

Praha 7 vyhlásila stav klimatické nouze. Opatření, která jsou přijata, jsou většinou dlouhodobého charakteru – je potřeba používat jednorázové plasty, sázet stromy, třídit odpad… Výraz "klimatická nouze" spíše evokuje ale potřebu rychlé konkrétní akce. Je tedy situace opravdu kritická, když se vlastně na první pohled nic nebude dít? „V Praze to možná není tak viditelné, ale v jiných lokalitách na světě postupuje klimatická změna daleko dramatičtěji,“ říká radní Prahy 7 Ondřej Mirovský.

„Stav klimatické nouze se vyhlašuje jako reakce právě na tuto skutečnost. Seznam opatření na Praze 7 jsme deklarovali v našem závazku. Jako městská část máme omezené možnosti, jednu věc jsme už ale udělali. Shodli jsme se na tom, že budeme soutěžit nákup energií tak, abychom v budoucnu odebírali pouze energii z obnovitelných zdrojů – to může být také bráno jako příspěvek ke snaze změnit trh s energiemi v Česku. Chceme, aby se ustupovalo od uhelných zdrojů, protože ty jsou hlavní příčinou klimatických změn,“ říká radní Prahy 7

Bude v rámci opatření probíhat něco, co lidé opravdu uvidí na vlastní oči?

Nejlepší klimatizací pro město je maximum zeleně. V centru jsou hlavním problémem úzké ulice, je tam spousta inženýrských sítí – přesto se nám podařilo v některých ulicích už novou zeleň vysadit, doporučuju například podívat se do ulice Jana Zajíce.

A jestli někdo říká, že je vyhlášení klimatické nouze jen gesto? No není – může strhnout vlnu zájmu a ta pak následně změnu chování a přístupu.

To je jedna z mála ulic, kterou se podařilo vyplnit stromy přímo do vozovky. Ta ulice vypadá opravdu hezky a ty stromy hlavně prokazatelně ochlazují rozpálené ulice. Město se bude demograficky měnit, bude přibývat starších obyvatel, kteří chladnější prostředí v létě určitě ocení.

Místostarosta Prahy 8 Tomáš Tatranský vyzval občany, aby zrušili cestu na území Prahy 7, a deklaroval, že je jejím občanům postiženým klimatickou nouzí připraven poskytnout „humanitární pomoc“. Váš komentář?

Pan Tatranský se to snažil vtipně komentovat a moc se mu to nepovedlo. Měl by se spíš zamyslet nad tím, proč Praha 8 nedělá tolik věcí, co by mohla. Lidé by neměli ztrácet čas takovými blbostmi a měli by něco opravdu dělat. Praha 7 je vůči Praze 8 relativně malá, a kdyby se Praha 8 a ostatní nechali inspirovat a také vysoutěžili dodavatele ekologické energie, mohl by vzniknout soustředěný tlak municipalit, což by v důsledku mohlo snížit poptávku po energii z uhlí.

Dlouhodobě se mluví o tom, že je Česká republika příliš vysušená. Teď máme za sebou delší období s dešti, předpovědi mluví o dalších srážkách. To nestačí?

Problém klimatické změny je v tom, že v některých lokalitách se může planeta trochu ochladit, ale v globálním měřítku se přesto otepluje. Co se srážek týče, těch ve větším měřítku také ubývá, já si z dětství pamatuju, že pršelo třeba tři týdny v kuse. Dnes jsou dlouhé periody, ve kterých nespadne ani kapka, a pak přijdou přívalové deště, kdy přibude hodně vody najednou – ta se ale nestačí vsáknout do půdy a zase hodně rychle odteče. To, že teď pár dní pršelo, je samozřejmě dobře, protože půda byla vyprahlá, ale půdní deficit srážek je v České republice stále velký.

Jaké nejzákladnější chyby dělají lidé v domácnostech? Typickou reakcí je, „já sám jsem jeden z mnoha, já nic nezměním“.

Když se milion lidí rozhodne, že něco málo změní, tak to na ten systém samozřejmě může mít vliv. Lidé mohou dělat spoustu věcí, například hlídat, kdy používají klimatizaci a kdy ne – to je totiž obrovský žrout elektřiny. Samozřejmě jsou momenty, kdy je venku šílené vedro a nemůžete se soustředit na práci, tak samozřejmě klimu použijete. Ale lidé ji pak zapomínají vypnout nebo ji pustí při otevřeném okně, a to jsou pak obrovské ztráty.

Hodně se také hovoří o omezení lítání, o tom, že by lidé měli více jezdit vlaky – bohužel v dnešní době jsou nastaveny tarify tak, že letecká doprava je paradoxně často nejvýhodnější, protože není tolik zdaněná, a vlak je naopak velmi drahý. Největším znečišťovatelem jsou ale stále tepelné elektrárny na uhlí. Pak jsou tu takové drobnosti. Nemusíme například každý den používat deset plastových kelímků, které se vyrábějí z ropy. A ty kelímky nakonec také skončí v moři… Příkladů je spousta.

Slovo „nouze“ evokuje opravdu kritickou situaci, kdy je třeba si něco odepřít. V Praze to naštěstí nemusíme řešit, ale dokážete si v dohledné budoucnosti představit opravdu tvrdou krizi?

Existuje několik scénářů, jeden z nich říká, že v roce 2050 se systémy zhroutí a planeta bude vypadat úplně jinak, a pak už bude pozdě se drbat na hlavě, co jsme mohli a nemohli udělat. A to je přesně důvod, proč vyhlašujeme klimatickou nouzi. Abychom se mohli těmto katastrofickým scénářům vyhnout. V současné době se třeba obnovuje ozonová vrstva, což je dáno tím, že se našla adekvátní průmyslová náhrada za freon. Když je globální shoda na věcech, které se přímo dotýkají životů lidí, může to přimět lidi něco dělat. Slabá ozonová díra měla například za následek zvýšení výskytu nádorových onemocnění v Austrálii.

Ondřej Mirovský

Radní Městské části Praha 7, v minulosti také radní pražského magistrátu, absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor ochrana a tvorba životního prostředí. Dále vystudoval postgraduální kurz environmentálního managementu v Amsterdamu a pracoval pro několik mezinárodních environmentálních organizací v Evropě (Friends of the Earth Europe, UNEP). Specializoval se na problematiku vlivu fondů Evropské unie na životní prostředí. Zastával také pozici národního kontaktu pro rámcové programy pro vědu a výzkum EU v oblasti kosmonautiky v Technologickém centru Akademie věd ČR.

Máme prostě problémy, se kterými je potřeba se vypořádat. A jestli někdo říká, že je vyhlášení klimatické nouze jen gesto? No není – může strhnout vlnu zájmu a ta pak následně změnu chování a přístupu.

Váš koaliční kolega, pražský radní Petr Hlubuček, uvedl, že bude vyhlášen podobný stav na území celé Prahy. Jak by mohla vypadat tato opatření v celém městě?

Pokud se naplní pirátský program, že se má v Praze vysadit milion stromů, je to ukázka toho, jak postupovat. Pokud by se ale magistrát rozhodl, že přesoutěží tarify pro všechny své organizace, jako jsou střední školy, učiliště, bytové domy a podobně, a odebírala by se elektřina bez uhlí, tak to významně pomůže. Je potřeba ale také udělat systémové změny. Město utrácí miliardy za úklid, údržbu a například také za sekání trávy, která by se neměla ve velkém horku sekat vůbec, aby nevysychala. Těch možností je omezený počet a lepší, než vymýšlet úplně nové věci, je nechat se inspirovat v zahraničí. Například v Británii, kde klimatickou nouzi řeší už dlouho.