Společnost, která se v pondělí 10. června setkala ve Francouzské restauraci Obecního domu, byla velmi různorodá a náhodný kolemjdoucí by si asi řekl: Co takovou paletu osobností mohlo přivést k jednomu stolu?
V čele zaujal místo Jan Struž, předseda sdružení nejvýznamnějších českých firem Czech Top 100, doprovázený Pavlem Antonínem Stehlíkem, který byl mimo jiné komisařem výstavy Expo v Šanghaji, a Janem Müllerem, ředitelem Flowee.
Spolu s nimi u stolu debatovali generální ředitel PRE Pavel Elis, slavný scénárista a režisér Michal Caban, Martin Brix, generální ředitel LeasePlanu, české pobočky globální jedničky v leasingu aut, předseda Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza, zakladatelka hnutí mateřských center Rut Kolínská, zakladatel populárního startupu Liftago Ondřej Krátký, Roman Werner z agentury GreyDot, který pro magistrát zpracovává model Prahy v rozšířené realitě, Martin Charvát, zakladatel renomované komunikační agentury Konektor, ředitel největší české agentury pro výzkum trhu NMS Ondřej Veis, Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland, a Lukáš Sedláček, zakladatel Týdne inovací a prestižního vzdělávacího institutu ELAI.
Pražští vizionáři se shodli, že je potřeba uvažovat bez předsudků a otevřeně, v diskuzi s lidmi ze zcela jiných sociálních bublin a že je potřeba myslet dál než v horizontu volebního období.
Tito lidé utvořili neformální „komitét“ pražských vizionářů. Spolu s nimi v komitétu zasedají také rektor Karlovy univerzity Pavel Zima a rektor ČVUT Vojtěch Petráček, kteří v pondělí nemohli být kvůli pracovnímu vytížení přítomní.
Děti 2050
Pestrou společnost spojuje jeden zájem: třicet let po sametové revoluci vytyčit vizi pro rozvoj Prahy na dalších třicet let, tedy v horizontu roku 2050. V úvodu setkání Pavel Antonín Stehlík představil jedenáctibodovou osnovu vize, která se stala základem pro další práci na projektu. Vize Praha 2050 je koncipována záměrně mezioborově a mezigeneračně a také bez přímého vztahu na aktuální politickou situaci. Pražští vizionáři se shodli, že je potřeba uvažovat bez předsudků a otevřeně, v diskuzi s lidmi ze zcela jiných sociálních bublin a že je potřeba myslet dál než v horizontu volebního období.
Rut Kolínská (Síť pro rodinu): "Jsem matka pěti dětí a babička několika vnoučat. Chci vidět budoucnost, která čeká další generace."
V následné debatě se účastníci shodli, že jde o projekt, který nechce kritizovat, co je dnes v Praze špatně a kdo za to může, ale chce se naopak ptát, jak udělat Prahu tím nejlepším místem k životu. Kolem stolu znělo, že pokud chceme mít z Prahy živoucí organismus, ve kterém budou moci na jednom místě koexistovat starousedlíci s turisty, cyklisté s automobilisty, moderní technologie a historická architektura, musíme do tvorby vize zapojit úplně všechny. A to třeba včetně teenegerů, protože mluvíme o roku 2050, kdy město bude patřit hlavně jim.
Proto také Flowee city připravuje se Sítí mateřských center, kterou založila Rut Kolínská, soutěž Moje město, až vyrostu. „Jako matka pěti dětí a babička několika vnoučat chci vidět i budoucnost, která čeká další generace,“ říká Rut Kolínská, která je rovněž jednou z členek Vize Praha 2050.
Vizionářské rozhovory
Pavel Antonín Stehlík, komisař projektu Vize 2050, zmínil, že na začátku je vždy odvaha něco změnit. Že vize pro Prahu jsou hlavně o inspiraci: „Evropa má 57 států a 41 jich je menších než Česká republika. Je to tedy jen v českých hlavách, že se sami omezujeme a já mám strašnou radost, že tady se mnou sedí lidé, kteří toto omezení nemají.“
Roman Verner, GreyDot: "Máme k dispozici enormní množství dat a potřebujeme se rozhodnout, která z nich budeme sbírat a jak s nimi pak budeme nakládat."
Čtenáři Flowee city budou mít šanci názory vizionářů lépe poznat, připravujeme totiž sérii vizionářských rozhovorů, na podzim je naplánovaná konference a na začátek příštího roku kniha o budoucí Praze.
Reklama
foto: Tomáš Železný
