Podle Globálního indexu míru je Česká republika sedmou nejpokojnější zemí na světě. Už několik let po sobě v celé zemi průměrně klesá kriminalita a výjimkou není ani hlavní město. Pražané se podle ankety na facebookovém účtu Milujeme Prahu celkově shodují, že se v metropoli cítí bezpečně, a pokud se vyhnou lokalitám, které mají vyloženě špatnou pověst, například Palmovce či hlavnímu nádraží, nebojí se tu ani v noci.
Letos jsme se spolu se složkami integrovaného záchranného systému zabývali evakuací Nové radnice, ale třeba i teroristickým útokem v obchodním domě Nový Smíchov.
Přesto mě zrovna nedávno, když ve středu zazněla pravidelná zkouška sirén, napadlo, že kdyby sirény zněly „naostro“, tak vlastně ani nevím, co přesně dělat. Dala jsem se tedy do hledání na internetu a při té příležitosti i oslovila pražský magistrát, abych se zeptala i na další věci týkající se bezpečnosti v metropoli. Třeba na to, jaké a kolik má Praha úkrytů, jak fungují a zda je vůbec město na krizové situace dostatečně připravené. Na vše mi ochotně odpověděla přímo hlavní metodička krizového plánování magistrátu Lenka Pivovarová, která se bezpečností v Praze zabývá už osm let.
Kdo v případě krizové situace rozhoduje o tom, jaké kroky a opatření budou následovat?
V souladu s krizovým zákonem je odpovědnou osobou přímo primátor. Právě on v případě hrozícího nebezpečí svolává krizový štáb, který tvoří zástupci složek integrovaného záchranného systému a další odborníci podle typu události. Na základě typových plánů, které máme k dispozici, a doporučení krizového štábu, se poté rozhoduje o opatřeních.
Když zazní sirény, jak poznáme, že se jedná o nebezpečí?
Nekolísavý neboli „zkušební tón“ se používá při zkoušce sirén či pietě a není varovným signálem. V případě ohrožení se používá varovný signál „všeobecná výstraha“, který se vyhlašuje kolísavým tónem po dobu 140 sekund. U elektronických sirén je doplněn také o verbální informaci.
Co tedy mají lidé, když uslyší kolísavý tón sirén, dělat?
Pokud jsou venku, ukrýt se v nejbližší budově. Pokud uvnitř, zůstat uvnitř, zavřít okna i dveře, podle možností je utěsnit a zapnout si televizi nebo rádio, případně jiná média. Informace o tom, co se děje a co mají dělat, uslyší v mimořádných zprávách hromadných sdělovacích prostředků. Tento postup je ochrání před většinou rizik.
Kdy naposledy Praha tuto výstrahu použila?
Naposledy byly sirény použity letos 8. května v okruhu požáru haly na Praze 15 v ulici U Továren. Prostřednictvím sirén byli občané vyzváni, aby uzavřeli okna a omezili větrání. Verbálnímu sdělení předcházel varovný signál ve čtyřech relacích a dále byli obyvatelé této části varováni prostřednictvím megafonů z policejních vozidel.
Kromě sirén a megafonů, jaké další způsoby Praha k varování obyvatel využívá?
Všechna dostupná média, vozidla policie a městské policie, pak je to Bezpečnostní portál hlavního města Prahy, využít se dá také aplikace Záchranka a další.
Kolik je v Praze bezpečnostních krytů a jakou mají kapacitu?
Na území Prahy je asi 700 úkrytů s kapacitou přibližně pro 145 tisíc lidí. Potom jsou tu dvě velkokapacitní podzemní dopravní stavby, jde o metro s kapacitou 332 tisíc osob a automobilový tunel pod Strahovem pro 15 tisíc lidí.
K jakým účelům se dají využít?
V případě stavu ohrožení státu a válečného stavu mohou sloužit především proti účinkům světelného a tepelného záření, pronikavé radiaci, kontaminaci radioaktivním prachem a částečně proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení.
Je Praha na krizové události připravená? Vždycky záleží na typu a rozsahu události, ale dovolím si tvrdit, že ano, říká Lenka Pivovarová
Většina z těch krytů je v současnosti využívána takzvaně dvouúčelově, což znamená, že kromě funkce úkrytu slouží obvykle jako garáže, sklepy, sklady, dílny a podobně. Tím se minimalizují náklady na jejich údržbu.
Zmínila jste, že v případě potřeby úkrytu by se dalo použít i metro. Jaké jeho části by byly v tom případě použitelné?
Pro ukrytí jsou určeny tunely a stanice metra. Žádné zvláštní úkrytové prostory nebo podzemní nemocnice tam nenajdete. Tento ochranný systém je jedinečný a univerzální nejen díky své velké kapacitě, ale také proto, že prochází oblastmi města s největší hustotou obyvatelstva, propojuje vzdálené části metropole, a tvoří tak vzájemně zálohovatelný systém. Tunely samy o sobě mohou tvořit vzduchovody nezávisle na povrchu, umožňují také evakuaci, kdy je obyvatelstvo například nutné přesunout do nezasažených částí Prahy. Některé jeho prvky lze využít i v případě povodní.
Je tento systém připraven k využití třeba i během několika hodin?
Ano, ale pouze v případě stavu ohrožení nebo války. Právě proto, že je tento systém dvouúčelový, používá se většina jeho částí v dopravním systému. Průběžně se provádí jeho větší opravy a rekonstrukce, které si vyžádaly například modernizace technologií, ale i povodně. V případě hrozby válečného konfliktu se počítá s urychlením všech těchto prací, a to především díky finančním prostředkům, které na to budou vyčleněny. Co se týká doby míru, lze využít pouze jeho určité části, například tlakově plynotěsné prvky při povodních.
Co konkrétně v metru slouží k ochraně? Jsou tam nějaká neprodyšně uzavíratelná vrata a podobně?
Ano, k zajištění tlakové a plynotěsné odolnosti je třeba, aby na všech přístupových komunikacích a vstupech byly uzavírací prvky. K nejzajímavějším a také největším patří takzvané uzávěry. V podstatě se jedná o těžké dveře, které mohou být výsuvné z boku nebo zespodu. Vidět je můžete pod eskalátory nebo v podchodech metra.
Lenka Pivovarová (1988)
Vystudovala Vysokou školu báňskou a Technickou univerzitu v Ostravě, obor bezpečnostního plánování. Od konce roku 2011 pracuje na Magistrátu hlavního města Prahy se specializací na krizové řízení. Nyní je pověřena vedením oddělení krizového řízení. Ráda cestuje, jezdí na koni, také se věnuje vysokohorské turistice a potápění.
K největším ale patří ty, které uzavírají traťový tunel mezi stanicemi, a dělí tak ochranný systém metra na samostatné úseky. Skládají se z otočné desky s mohutným pohybovým mechanismem. Kromě pohybového mechanismu a systému hermetizace uzávěru má metro ještě mechanismus hermetizace kolejí a uzavření kolejového žlábku. Traťové uzávěry je možné vidět například ve stanicích metra Ládví nebo Dejvická. Dalšími prostředky jsou technologie, které umožňují vytvořit podmínky pro přežití ukrývaných, zásobování vzduchem, vodou a elektrickou energií, vytvoření snesitelných mikroklimatických podmínek a podobně.
Když už jsme u toho zásobování vodou a elektřinou. Jak by to v těchto případech bylo s jídlem?
Zásobování jídlem by se samozřejmě odvíjelo od dané situace, jinak by tomu bylo v době míru, jinak ve stavu ohrožení státu. Na koordinaci nouzového zásobování obyvatelstva by se podílelo mnoho subjektů od složek integrovaného záchranného systému přes organizace, které plní opatření z krizového plánu až po Správu státních hmotných rezerv. Každá taková situace je navíc velmi specifická, tudíž je to velice těžké předem odhadnout.
Praha obyvatelům dává i doporučení, jak se chovat během extrémních klimatických jevů. Jaká doporučení tedy platí pro horka, kterými je hlavní město během poslední doby zasaženo?
Pro všechny obyvatele platí doporučení omezit tělesnou zátěž a nepobývat v poledne a odpoledne na přímém slunci, používat ochranné prostředky proti slunci, zvýšit konzumaci neslazených nealkoholických nápojů bez kofeinu, přednostně neperlivých, které je vhodné kombinovat s minerálními vodami. Děti s váhou do 20 kilogramů by měly vypít až dva litry tekutin denně, starší děti a dospělí kolem tří litrů. Důležité je také nenechávat na přímém slunci děti ani zvířata, zejména ve stojících automobilech. A při používání klimatizace je dobré udržovat teplotní rozdíl mezi venkovním a klimatizovaným prostředím maximálně do 5 °C.
Je Praha podle vás na krizové situace vybavená dostatečně?
Samozřejmě vždycky záleží na typu a rozsahu události, ale dovolím si tvrdit, že ano. Máme zpracovány plány, například havarijní, krizový nebo povodňový, podle kterých se v případě nutnosti řídíme. Postupy se navíc na základě zkušeností z reálných událostí u nás i ve světě pravidelně aktualizují, doplňují a každoročně také ověřují cvičeními. Z každého cvičení je následně vypracováno vyhodnocení, ve kterém jsou uvedené nedostatky s návrhy na řešení, které se snažíme co nejdříve realizovat.
Letos jsme se spolu se složkami integrovaného záchranného systému zabývali evakuací Nové radnice, ale třeba i teroristickým útokem v obchodním domě Nový Smíchov a v září nás čeká cvičení na stavbu protipovodňových opatření. V minulosti se jednalo například o cvičení INEX 4, tedy použití špinavé bomby, blackout, ověření fungování části systému nouzového zásobování vodou a další.
Jak byste zhodnotila vzdělanost a informovanost obyvatel, jak se během těchto událostí chovat? Přece jen do roku 1989 byla ve školách branná výchova, nyní chybí...
Náš odbor podporuje bezpečnostně vzdělávací akce pro veřejnost zaměřené na toto téma a zvyšuje informovanost obyvatelstva prostřednictvím Bezpečnostního portálu hlavního města Prahy, kde jsou k dispozici užitečné rady pro občany, „co dělat, když…“. Lidé se tam například dovědí, jak má vypadat evakuační zavazadlo, jak se chovat při úniku nebezpečných látek, při povodních a mnoho dalšího. Zástupci složek integrovaného záchranného systému docházejí také do škol a pořádají akce pro děti. Takže se snažíme působit i preventivně.
Reklama
foto: Archiv Praha.eu, zdroj: Praha.eu
