Zelené koloběžky Lime už se v Praze zabydlely. Jen se lidé z metropole nemůžou pořád rozhodnout, zdali je vítat po slovanském způsobu chlebem a solí, nebo se držet hesla host do domu – hůl do ruky. Po úvodních zaváděcích slevách zdražil Lime tak, že je dražší než sdílené taxislužby, jeho uživatelé (povětšinou turisté) občas někoho srazí a pražské zastupitele už stížnosti a komunikace ve stylu „my víme všechno nejlíp“ naštvala tak, že vypověděli s firmou memorandum o spolupráci.
Proto mě ani tak nepřekvapilo, když nám do mailu dorazil dokument s názvem 10 mýtů o elektrických koloběžkách Lime. PR agentura se snaží, seč může, a my jí to rozhodně nezazlíváme. Jen ten styl komunikace je úplně stejný: my nic, my provozovatelé.
Potěmkinovo PR
Podle oxfordského slovníku je public relations „poskytování veřejných informací o organizaci nebo osobě za účelem vytvoření dobrého dojmu“. Nejlepším „píáristou“ byl z tohoto hlediska kníže Potěmkin, který kvůli cestě Kateřiny II. pozval kdysi na Krym čtyřicet malířů, a ti podél Dněpru namalovali obraz vesnice, přemalovávali obchodní lodě na válečné a jednu pečenou husu přenášeli zadními dvorky z jednoho domu do druhého, aby měla císařovna pocit, že si lidé žijí prostě dobře a že je všechno v pořádku. Jenže pod kulisami to bylo dál klasické a prohnilé Rusko, a když Kateřina odjela, tak se všichni zase vrátili k žitnému chlebu a vodce.
Koloběžky Lime nejenže jezdí takřka výhradně po chodníku, ony na něm také parkují.
Lime tedy může vydávat jednu tiskovou zprávu za druhou, ale pokud nezačne opravdu něco dělat, tak si srdce Pražanů už nezíská (pokud ho tedy alespoň v začátcích provozu koloběžek měl). A zdá se, že si nezískává ani srdce pražských radních. „Vypovězení memoranda je prvním krokem, a pokud se nedohodneme, jsou i jiné způsoby,“ řekl Adam Scheinherr, náměstek primátora zodpovědný za dopravu. Co nám tedy Lime dneska říká? Pojďme se na ty „mýty“, které by firma ráda „uvedla na správnou míru“, podívat a pěkně je po derridovsku dekonstruovat.
Jak Lime vyvrátil 10 „mýtů“
1. Makáme na edukaci jezdců
V tiskové zprávě se k prvnímu mýtu, který říká něco o bezohlednosti uživatelů koloběžek, uvádí: „Lime klade velký důraz na kontinuální vzdělávání uživatelů, jak službu řádně využívat, tedy pohybovat se s respektem k okolí, nejezdit po chodníku, dodržovat pravidla silničního provozu a parkovat ohleduplně.“ Klást důraz může, kdo chce, na co chce, důležitý je výsledek.
O respektu k okolí si můžete jít popovídat třeba s těmi, kterým se koloběžky povalují před domem.
Koloběžky Lime nejenže jezdí takřka výhradně po chodníku, ony na něm také parkují. A o respektu k okolí si můžete jít popovídat třeba s těmi, kterým se koloběžky povalují před domem.
2. Parkáč pro naše koloběžky udělá město
„Od svého vstupu do Prahy společnost rovněž analyzuje a zaznamenává místa, která jsou pro parkování kol i koloběžek ideální. Jejich souřadnice jsou pak poskytovány městu, aby je městští architekti mohli zohlednit při plánování dopravní infrastruktury.“
Lime neplatí za zábory prostranství žádný pronájem, takže je pochopitelné, že firmě nevadí koloběžky zaparkované na chodnících, před vchody do nákupních center ani koloběžky pohozené „jen tak“. A poskytnout data městu proto, aby firmě postavilo parkoviště… To je geniální koncept, jak své nedostatky prohlásit za implicitní vlastnosti, kterým se pak bude muset město přizpůsobit.
3. Máte místní potřebu?
Mýtus třetí o tom, že jsou koloběžky pohozeny, kde se to zrovna hodí, vyvrací firma nebo její PR agentura takto: „Firma se snaží svou službu provozovat maximálně lokálně a s důrazem na místní potřeby.“
Opravdu nevíme o tom, že by město potřebovalo turistickou atrakci (nic jiného Lime v tuhle chvíli není), která do veřejného prostoru vyklopí hromadu náhodně umístěného plechu a vydělává na něm peníze.
4. Kromě parkovišť postavte i stezky
No a jak to tady pro Lime (a ostatní samozřejmě) vylepšit? „Začít se dá například s budováním pruhů hladší dlažby pro pohodlnější pohyb cyklistů (a koloběžek). Jasně vyznačený prostor pro všechny prostředky sdílené mobility pomůže všem.“
Pokud tou sdílející entitou je firma, která vlastní dopravních prostředků stovky a tisíce, jedná se o půjčovnu.
Praha by měla opravdu na podnikání Limu začít konečně trochu makat. Mimochodem, mohli bychom se dohodnout na tom, že „tomu“ přestaneme říkat „sdílená mobilita“? Sdílená věc je ta, kterou člověk vlastní a půjčuje ji ostatním, když ji nepotřebuje. Pokud tou sdílející entitou je firma, která vlastní dopravních prostředků stovky a tisíce, jedná se o půjčovnu.
5. My jsme přece ti dobří
Zde další argument, proč je Lime potřeba podporovat a mít rád. „Rychlý rozvoj elektrokol a dalších elektrických prostředků otevřel možnosti alternativní bezemisní přepravy široké veřejnosti.“ Zde bez výhrady souhlasíme. Není tedy důvod, aby se Praha přizpůsobovala jakékoliv firmě. Ani Limu.
6. Jde nám hlavně o ekologii
Sice se lehce, tedy asi o sto procent, zdražilo, ale o peníze tu přece vůbec nejde. Firmě jde přece hlavně o to, aby Pražané mohli dýchat čerstvý vzduch (a turisté se mohli ožralí na něčem vozit, když jim zakázali ta pivní kola, že jo...).
Tři čtvrtiny koloběžek tady prostě jezdí jen tak, na okrasu a pro pobavení.
„Zvláštní pozornost je věnována zefektivňování dobíjení koloběžek, včetně kontinuálních snah o zajištění napájení koloběžek Lime 100% obnovitelnou energií.“ Podle studie americké North Carolina State University mají elektrické koloběžky větší environmentální dopad než autobusy MHD, které jezdí na naftu. Pouhá čtvrtina jízd je pak uskutečněna namísto jízdy autem – takže tři čtvrtiny koloběžek tady prostě jezdí jen tak, na okrasu a pro pobavení. Není se pak čemu divit, když jsou dražší než taxíky. V nich to taková zábava není.
7. Všichni nás mají rádi
Další argument? Lidé ty koloběžky prostě chtějí. Hlavně obyvatelé metropole bez nich prý nedají ani ránu. „Pražané a návštěvníci Prahy na koloběžkách za první rok najezdili téměř 1 800 000 kilometrů,“ zní z Limu.
No jo, až Lime dodá informace o tom, kolik z těch kilometrů najezdili „opravdu“ Pražané a kolik turisté, kolik času v průměru najezdí koloběžka, jaký je poměr času, kdy stojí (leží) a kdy je v provozu, pak se můžeme bavit o tom, zda mají lidé koloběžky rádi. Do té chvíle se můžeme zabavit třeba čtením o tom, jak pražský magistrát vypověděl memorandum o spolupráci, protože Lime neplnil dohody.
8. Za všechno může vandal
Už dávno nám přece také mělo dojít, že charitativní organizace Lime, která nás tady za pár babek vozí po Praze, zachraňuje ovzduší a neustále investuje do nového vozového parku, bude mít i své nepřátele. „Za poházené a poničené koloběžky… můžou spíše vandalové, kteří koloběžky úmyslně hromadně shazují… ve snaze poškodit firmu a veřejný prostor.“
Nikdo si nepřeje zbytečné nehody. Ani přidělávat práci záchranářům, kteří jen v první polovině roku 2019 museli v Praze kvůli koloběžkám zasahovat pětapadesátkrát.
Nedá se to prokázat, tak se na to vymluvíme a zapomeneme na to, že tenhle výrok odporuje tomu, co jsme se pokoušeli dokázat v minulém bodě, tedy že nás mají lidé rádi...
9. Děláme to fakt pro všechny
Zde další bod, především pro rodiny s dětmi, jež si přijely nakoupit vánoční dárky do Palladia. „Cílem Limu je poskytovat možnost udržitelné, rychlé a pohodlné mobility všem, kteří se po městě pohybují, ať už jsou to obyvatelé Prahy, expati nebo třeba návštěvníci města.“
Pokud vám stovka za čtyři kilometry (přibližně z náměstí Míru na Pankrác) připadá fér a nebude vám vadit, že místo v autě pojedete na koloběžce…
10. No a na zimu dáme pokoj
Desátý bod se zdá být rozumný. „V okamžiku, kdy sníh a náledí neumožní bezpečný pohyb po městě, koloběžky budou dočasně převezeny do depa.“ Chápeme. Nikdo si nepřeje zbytečné nehody. Ani přidělávat práci záchranářům, kteří jen v první polovině roku 2019 museli v Praze kvůli koloběžkám zasahovat pětapadesátkrát. Navíc by tak zimní období mohlo být opravdu časem, kdy by Pražané mohli mít koloběžky Lime upřímně rádi.
A co bude na jaře? Lime si zřejmě opět bez dovolení a bez placení zabere veřejný prostor, vydělá pár peněz na turistech, zaměstná pár záchranářů, a když Pražany a úřady nepřesvědčí, že jsou ty koloběžky fakt fajn, tak zase najme nějakou Potěmkinovu PR agenturu.
Reklama
zdroj: Koloběžky Lime
