Letecký snímek je rozdělen na dvě poloviny. V jedné tušíme romantickou rustikální krajinu s několika domečky, druhá pak ukazuje betonovou džungli, realitu současného Jižního Města. Výstava v Centru architektury a městského plánování (CAMP) ukazuje, jak moc se změnila krajina a město, ve kterém žijeme. Návštěvníci výstavy navíc mohou zjistit, jak vypadala Praha v době jejich babiček, prababiček, praprababiček... No prostě kdysi hodně dávno.
V roce 1816, což je rok, ze kterého pochází nejstarší mapa na výstavě, měla Praha 155 tisíc obyvatel a rozkládala se na ploše 800 hektarů. Dnes je Pražanů 1,309 milionu (další stovky tisíc v Praze bydlí bez trvalého bydliště nebo do ní každodenně dojíždějí) a město zabírá 49 506 hektarů. Spousta čtvrtí, které dnes považujeme za přirozenou součást Prahy, tehdy ležela mimo její hranice nebo se jednalo o okrajové části, které se v průběhu času zalidňovaly, a stala se z nich průmyslová lokální centra. Tím myslíme například Karlín, Smíchov nebo Libeň.
Srovnávací snímky jsou velmi oblíbeným prvkem, málokdy je mají ovšem lidé příležitost vidět v tak komplexní a ucelené podobě. A důležitá je samozřejmě také perspektiva. „Výhodou výstavy je fakt, že si lidé mohou prohlédnout snímky na opravdu obřích plochách,“ říká Martina Koukalová, historička architektury z Institutu plánování a rozvoje.
Atraktivní, i když vlastně zároveň smutné jsou určitě záběry z roku 1945. Více než 2 500 pražských domů bylo poškozeno americkými bombami.
„Každý Pražan si může na výstavě vyhledat ulici nebo místo, které ho zajímá. Stačí, když usedne k našemu stanovišti s klávesnicí a myší, vybere si konkrétní lokaci a období a to pak porovná s jinou historickou epochou. To vše bude možné sledovat na panoramatické pětadvacetimetrové stěně v překrývajících se vrstvách dvou map. Na obrazovkách budou zároveň vidět další mapové aplikace, které náš institut v současné době vyvíjí,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje, který výstavu pořádá.
Americké nálety v únoru 1945 znatelně zasáhly centrální oblast Prahy kolem Palackého mostu, Palackého náměstí, Karlova náměstí, ale i Vinohradské třídy. Mapa z roku 1945
Atraktivní, i když vlastně zároveň smutné jsou určitě záběry z roku 1945. Více než 2 500 pražských domů bylo poškozeno americkými bombami, které dopadly i na Palackého náměstí, Karlovo náměstí nebo na domy Vinohradské třídy.
Okolí Rohanského ostrova se dnes revitalizuje a na výstavě se mohou návštěvníci přesvědčit, že ne vždy vypadaly vltavské břehy stejně jako dnes. „V minulosti si řeka divoce razila cestu, kudy sama uznala za vhodné nebo možné, a její koryto se proto později regulovalo. Krásně je také vidět, jak se měnily pozemky jednotlivých čtvrtí, třeba mezi Holešovicemi a Karlínem,“ popisuje historička architektury Martina Koukalová.
Jestliže dneska vedení Prahy chce dosáhnout „města krátkých vzdáleností“, v minulosti rostla metropole hlavně do šířky. Na poválečných mapách můžou návštěvníci výstavy vidět na místě dnešního Jižního Města rozsáhlá pole, také sídliště Barrandov nebo Jihozápadní Město změnily krajinu k nepoznání.
Přednáška s historičkou
K růstu sídlišť (rozumějme takové ty klasické betonové krabice) docházelo hlavně v sedmdesátých letech minulého století, ale velmi výrazně se měnily také vnitřní části města. Například Vršovice se proměnily takřka k nepoznání.
Proměna je patrná také ve Vršovicích, zejména kolem oblasti dnešního stadionu a nákupního centra Eden, která v minulosti sloužila jako městský zábavní park. Mapy z roku 1938 a 1953
A výstavou to nekončí. Ve středu 11. března proběhne přednáška s názvem Vývoj Prahy na mapách, na které Martina Koukalová ukáže konkrétní místa, kde se Praha nejvíce proměnila. Kdo se na přednášku nedostane, může si brzy přečíst rozhovor s Martinou Koukalovou na Flowee.
Reklama
foto: CAMP, zdroj: Centrum architektury a městského plánování