Náměstek primátora Petr Hlubuček: V Praze potřebujeme až 150 tisíc respirátorů týdně

Už v polovině března zavedla Praha infolinku pro seniory. Na číslo 800 160 166 volají ti, kteří se kvůli karanténě nemohou dostat z domu a potřebují jakoukoli pomoc. Dobrovolníci pak těmto lidem zajišťují nákupy, léky, přivážejí hotové jídlo nebo venčí psy. „Pomoc potřebným byla první věc, o které jsme stoprocentně věděli, že ji musíme udělat,“ říká Petr Hlubuček, náměstek primátora. „Praha byla jedna z prvních, která pomoc seniorům zavedla. A musím říct, že se nám podařilo vytvořit poměrně robustní systém pomoci. Ta linka měla být ze začátku pouze pro seniory, dnes je skutečně pro všechny potřebné.“

Kolik lidí se o linku stará? A kolik lidí se už dovolalo?

Denně máme k dispozici šedesát operátorů. Dovolatelnost na linku je ověřená a je asi 97 procent, což znamená, že člověk může na tuto linku zavolat kdykoliv, jak ve dne, tak i v noci, a měl by se bez problémů dovolat. Těch telefonátů jsme obsloužili už tisíce, přesné číslo nemám.

Často se mluví o zapojení dobrovolníků, jak je dáváte dohromady?

Je jich už opravdu spousta, máme vytvořenou hustou síť lidí, kteří chtějí pomáhat. Jakmile daný dobrovolník jednou s tím seniorem, který potřebuje pomoct, vejde v kontakt, tak většinou začne fungovat čistě pro tohoto daného seniora nebo pro toho potřebného, což považujeme za velmi dobré, protože právě u těch seniorů je strašně důležitá důvěra.

Testovacích laboratoří je málo. A i tyhle laboratoře mají malou možnost testování, protože testovací sady prostě chybí.

Systém náboru dobrovolníků je velice jednoduchý. Existuje stránka, která se jmenuje Pomáháme Praze, na té stránce se zaregistrujete, přijdete na Mariánské náměstí před magistrát, kde vás ve stanech Červeného kříže proškolí, dostanete ochranné pomůcky a magistrátní kartičku o tom, že jste proškolení.

Kolik dobrovolníků se už přihlásilo?

Asi tři tisíce. V Praze je nějakých 240 tisíc seniorů plus další potřební, takže máme přibližně jednoho dobrovolníka na 100 seniorů, což je pořád velmi vysoké číslo. Samozřejmě nabíráme dál, protože jak je vidět, tak se situace bude ještě chvilku spíš zhoršovat, přičemž dobrovolníci nám můžou v čase odpadat. Buď tím, že budou v karanténě, budou nemocní nebo zkrátka ztratí motivaci.

Jak rychle dokážete reagovat, pokud vám senior zavolá?

Červený kříž nám nabídl aplikaci, v níž vidíme, kde je potřeba pomoc a kde je nejbližší dobrovolník. Ten je okamžitě kontaktován, takže v řádu minut se mohou dobrovolníci dostat na místo. Služby, které nabízíme přes telefonickou linku, se stále zlepšují, protože se i potřeby lidí samozřejmě zvyšují.

Co se týče testování na Covid-19, Praha ohlásila otevírání nových odběrových míst. Co si od toho slibujete?

Pražan chce dvě základní věci: Chce mít ochranné prostředky, chce se tedy ochránit, aby virus nechytil, a druhá věc je, že když už má příznaky, nebo i jen pocit zodpovědnosti třeba kvůli povolání nebo rodině, tak prostě chce být otestován. Ať už proto, aby měl jistotu sám za sebe, případně kvůli svým blízkým, okolí a tak dále. My se snažíme zajistit tu první věc, což jsou ochranné prostředky. A to je dneska velmi složité.

A ta druhá věc, ono testování, to je zdravotnická záležitost, kde hlavní město může dodávat jakékoliv podpůrné prostředky. Můžeme tedy dodat jakýkoliv support, ale sami nedokážeme testování zajistit. My jsme usilovali o to, aby se společnými silami s hygienickou stanicí podařilo vytvořit ještě další testovací místa. Jedno by mělo být ve Žlutých lázních, tam máme domluvenou spolupráci s armádou, kdy by armáda mohla se svými armádními mediky postavit na klíč celé odběrné středisko. Další odběrné místo by mělo být ve Vinohradské nemocnici, kde už jedno mají. Tahle nemocnice ale byla jediná, která umožnila vznik dalšího odběrného místa ve svém areálu. A třetí odběrné místo nakonec bude na Výstavišti.

A co zpracování výsledků? Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch mluvil o tom, že testujeme ostošest, jinde zase slyšíme, že testy by byly, ale laboratoře nestíhají zpracovávat výsledky…

Jako hlavní město jsme byli schopni zajistit všechno kromě zdravotnických záležitostí, což jsou odběrné zkumavky a následné testování v laboratořích. To se ukázalo a stále ukazuje jako velký problém. Proto to pořád všude není spuštěno. Testovacích laboratoří je málo. A i tyhle laboratoře mají malou možnost testování, protože testovací sady prostě chybí, tady je nikdo nevyrábí. Pokud mám správné informace, dováží se sem z Německa od firmy Bosch. Sem se téměř nic nedostane. To je důvod, proč se všechna ta odběrná místa zatím nespustila.

Mám informace o tom, že jsou zamrazeny odebrané vzorky, které zatím nebyly otestovány, protože na to není v laboratořích kapacita. A tady s tím bohužel hlavní město nemůže nic udělat, tady čekáme na stát, na Ministerstvo zdravotnictví, na jejich prodlouženou ruku – Krajskou hygienickou stanici, na zdravotnická zařízení, ale jsme samozřejmě připraveni v okamžiku, jakmile se navýší kapacita v laboratořích, jakmile budou odběrové štětečky a zkumavky, pomoci odběrová místa zřídit, aby Pražan mohl být testován. Já samozřejmě vítám to, co říká i pan náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, že by se mělo udělat kontrolní testování, ale nevím, jestli na to sami ve zdravotnictví mají dostatečnou kapacitu. Pokud ano, byl bych velmi rád, kdyby nám říkali reálná čísla.

Jak vypadá v Praze zásobování zdravotnickým materiálem? Domovy seniorů a potřebných jsou často až v poslední řadě, z magistrátu přišla tisková zpráva o kritické situaci…

Ochranné prostředky… To je známá historie. V lednu jsme slyšeli, že žádný problém není, přesto Praha byla jedna z mála, kde ochranné prostředky opravdu nakoupili. Já mám na starosti bezpečnost a po konzultaci s ředitelem strážníků jsme nakoupili ochranné prostředky pro městskou policii, které jim došly teprve na začátku dubna. Měli jsme dokonce respirátory FFP3, které dneska stojí stovky korun. My jsme je ještě v lednu kupovali za 40 korun. Ve chvíli, kdy nám pan ministr tvrdil, že žádný problém není, jsme nakoupili 8 500 těchto respirátorů.

Takže jste nespoléhali na strategické zásoby?

Přirozeně jsme očekávali, že stát těmi prostředky disponuje a že nám je dodá. Ukázalo se, že stát ani státní fond hmotných rezerv žádnými prostředky nedisponuje, proto se je sem teď stát snaží všemožnými prostředky dostat. To, co je nám dodáno z vládních letek, rozdáváme nejpotřebnějším. My máme potřebu v Praze pro zajištění zdravotnických a pobytových sociálních služeb minimálně 130 až 150 tisíc respirátorů týdně.

Proč se to s těmi pomůckami vlastně ještě dneska, kdy se v Asii i u nás vyrábí, všechno tak táhne?

Protože je problém s dopravou. Nabídek na různé dodávky je spousta, ale ve finále zjistíte, že někdo to má ve skladu v Americe, Turecku nebo Číně. My jsme schopni tam okamžitě vyslat letadlo, letecké společnosti s tím nemají problém. Problém je permit, tedy aby tam doletěly, aby to odvezly. Spousta zemí totiž vývoz zdravotnických materiálů zakázala a jsou problémy s vydáváním povolení. A když třeba v Číně řeknete, že je to pro Prahu, tak se situace ještě zhorší.

A co české firmy?

Přesně tou cestou jsme se rozhodli jít. Vyjednáváme s Technickou univerzitou v Liberci o jejích technologiích nanofiltrů, které se vkládají do látkových roušek. Snažíme se přijít na to, jak by měla vypadat látková rouška, aby splňovala téměř parametry respirátorů. Finalizujeme dodávky od soukromých společností, které by měly nanofiltry dodávat, a já doufám, že v řádu týdnů budeme schopni pro všechny Pražany zajistit filtry do roušek, že nebudeme jen říkat, jak se má kdo chránit, ale také k tomu dodáme i materiál.

Co byste Pražanům vzkázal?

Určitě bych rád využil tuto příležitost, abych poděkoval všem, kteří v současné době drží spolu. Je důležité, abychom drželi spolu, protože jsme v tom všichni spolu. Věřte mi, že děláme vše pro to, abychom tu situaci zlepšili co nejdříve. Ať už je to třeba linka pomoci, kterou máme pro seniory. Jakýkoliv senior nebo člověk, který potřebuje pomoc, se na nás může obrátit a my jsme zde okamžitě připraveni tomu člověku pomoct.

Petr Hlubuček (1974)

Od roku 2018 je zastupitelem hlavního města Prahy a náměstek primátora. V roce 2010 se stal zastupitelem a starostou městské části Praha-Lysolaje. Je členem hnutí STAN. Vystudoval zemědělství, ale už od 90. let podniká v cestovním ruchu. Má rád společenské vědy, sport, dopravu a chovatelství. Je člen Českého svazu chovatelů a předseda Klubu chovatelů chocholatých plemen drůbeže. Mluví plynule anglicky, německy a italsky. (zdroj: Wikipedie)

Zároveň děláme všechno pro to, abychom ochránili jak vás, seniory, tak i všechny ostatní a dodali k tomu dostatek ochranných prostředků. Snažíme se také, abychom pomohli otestovat co nejširší část populace, protože stejně jako se potřebujeme chránit, také potřebujeme vědět, zda koronavirus náhodou nemáme, nebo zda už jsme ho prodělali. Takže chci všechny ubezpečit, že vedení hlavního města dělá všechno, abychom to všichni společně přečkali co nejlépe a s co nejmenšími škodami.