Ředitel hudebního festivalu Metronome David Gaydečka vystupuje mimo jiné velmi aktivně na sociálních sítích. Snaží se najít pomoc pro průmysl, který koronavirová krize srazila snad ještě níž než na kolena. Aktivita Za živou hudbu, jíž se s Metronomem účastnil, měla hudebnímu byznysu pomoci alespoň trochu zmírnit likvidační dopady karantény.
Gaydečka je také zakládajícím členem iniciativy Festas, jejímž cílem je „vstupovat do legislativního procesu u těch zákonů, které festivaly ovlivňují, a poskytovat orgánům státní správy zpětnou vazbu tak, aby nedocházelo k přijímání legislativy, která festivaly neúměrně zatěžuje“. „Jde o práci pro 170 tisíc lidí,“ říká o promotérské hudební branži David Gaydečka. „Není to jen hudební scéna, ale celý průmysl – pořadatelé, výkonní umělci, ale také třeba zvukaři, technici a firmy, které se kolem hudebního byznysu točí.“
Na webu iniciativy Za živou hudbu se hovoří o „nespokojenosti s chováním vlády a zmocněných úředníků vůči hudebnímu sektoru“. To bylo na konci července... Teď máme září, zlepšila se ta situace?
Praha to vyřešila skvěle, například okamžitě zrychlila placení faktur. A kulturní scéně vzkázala celkem jasně: Pokud máte problémy, musíte-li něco přesunout, jsme ochotni dopisovat dodatky ke smlouvám. Stručně řečeno: Vyjdeme vám vstříc a nebudeme vás likvidovat. Navíc spousta firem nemohla dodržet plán, díky kterému získala schválenou podporu, a ta jim v tomhle případě zůstane, nemusí ji vracet.
A co stát?
Co se týká těch vyšších míst, ministerstev a jejich odborníků, já jim vytýkám, že vůbec nevedli dialog o těch restrikcích. Naštěstí skončil epidemiolog Rastislav Maďar, ten byl extrémně nekomunikativní. Na mail mi odpověděl jen jednou s tím, že mi odpoví někdo jiný, a samozřejmě se už nikdo neozval...
Problémem zůstávají restrikce a přetrvávající pocit, že kultura je větší riziko než něco jiného.
Některé restrikce přitom mohly být komunikovány s předstihem, některé mohly být konzultovány, spousta věcí třeba v červnu a dále přes prázdniny nemusela být zrušena vůbec. Chápu, že jsme v březnu a dubnu byli všichni v panice a pomáhali bojovat proti pandemii, ale pak, když už se ukázalo, že sem ta nejsilnější forma pandemie vlastně nepřišla, tak si myslím, že se o akcích dalo diskutovat.
Takže se s vámi nikdo nebaví?
Tehdy se s námi nebavil nikdo. Teď už se naštěstí komunikace rozběhla. V čele se etablovala paní Jarmila Rážová (hlavní hygienička, pozn. red.), která působí rozumně. Jedna z prvních věcí, co nám řekla při smalltalku, byla ta, že se těší na koncert Spirituál kvintetu, který má ráda. Takže evidentně někdy na koncertě byla, což je také velké plus.
Chcete říct, že o živé kultuře rozhodují lidé, kteří v životě nebyli na koncertě?
Někdy to tak působilo. Například epidemiolog Rastislav Maďar, když už s někým z branže komunikoval, tak to bylo stylem: Vy jste blázni, že něco pořádáte, odvolával se na mejdany v Chorvatsku... Prostě úplně mimo. A to se změnilo. Nikdo nám už nevyhrožuje a myslím, že jsme na dobré cestě.
Ale ještě k paní Rážové. Ta při jednání na Ministerstvu kultury prohlásila, že si neumí představit, že by se neotevřely školy, že by tu byly nevzdělané děti, které nebudou mít sociální kontakty, že si nedovede představit, že by nefungovala sportoviště, a my jsme byli k tomu všemu, čemu čelíme, ještě nemocní fyzicky. A taky že si neumí představit, že by se zlikvidovala kultura. Takže já mám pocit, že už to běží správným směrem.
Máte tedy pocit, že už jste jako pořadatelé schopni přežít?
Kreativně se dá aspoň o něco snažit. Žádná hitparáda to není, ale je to posun. Problémem zůstávají restrikce a přetrvávající pocit, že kultura je větší riziko než něco jiného. Lidi si pak řeknou: Raději půjdu do bazénu než na koncert. A my potřebujeme tu definitivní zprávu, že je to v pohodě. Nejhorší, co nás ještě může čekat, je, že nás třeba požádají o registraci diváků nebo o něco jinýho, nějaký jiný restrikce. Jakmile tohle nebezpečí padne, tak pak už si myslím, že to bude v pohodě.
A resort kultury nějak pomáhá?
Ministerstvo kultury vyhlásilo program pro pořadatele. Výhodu ovšem mají ti, kteří už měli v minulosti zažádáno o grant, a dostali ho. Jednoduše řečeno: Kdo už někdy podporu dostal, dostane ji znovu. My máme štěstí, že jsme v rámci Metronomu loni dělali akci Kytary proti totalitě, která podporu Ministerstva kultury měla, takže jsme moc rádi.
Ale chápu frustraci těch, kteří nedostanou nic. Přijde mi to vlastně nefér, že někdo nebere dotace, všechno zařídí za vlastní peníze, a najednou je odříznutej. Já bych si vlastně připadal znevýhodněnej, kdybychom zrovna my neměli to štěstí. Jinak na samotný Metronome a na festival United Islands jsme grant neviděli roky.
Zřejmě nejflagrantnější byl příklad zrušeného NeFestivalu (náhradní program za Colours of Ostrava), který v pondělí začal, a ve čtvrtek, v polovině akce před víkendovým vyvrcholením, byl náhle kvůli hygieně zrušen... Jak se dala situace z pohledu promotéra řešit?
Existují opatření, jak to dělat. Inspirovat se mohli v Německu. Tam to funguje tak, že se všichni návštěvníci musí zaregistrovat, aby se na ně mohla právě hygiena obrátit, kdyby se něco stalo. Je to jednoduché opatření. Samozřejmě hrozně otravné a na vstupních branách to zdržuje, ale udělat by se to dalo. A festival mohl běžet.
A co GDPR?
Když se dá zakazovat koncert, tak se dá na druhou podmínit účast na koncertě tím, aby na sebe návštěvníci zanechali kontakt. V případě NeFestivalu byla ta komunikace extrémně nešťastná. Právě proto mám tak dobrý pocit z toho, že se to otáčí.
Co tedy ještě chybí tomu, aby se to otočilo úplně?
Směr. Někdo, kdo by řekl: Myslíme si, že od února už se vrátíme k normálnímu životu, ale buďte připravení, že zase zatáhneme za brzdu. Něco takového tady ještě chybí. Ale podle aktuálních nařízení to vypadá, že něco už by se dalo pořádat.
A jaká ta opatření teď jsou? Já už se v tom trochu přestal orientovat...
Zvedla se kapacita návštěvníků. Venku je maximální kapacita 1 000 nebo 1 000 v sektorech, vevnitř je to 500 nebo 500 v sektorech. Navíc se sektory dají napouštět v čase, což nevím, jak budou kontrolovat, ale aspoň to znamená, že se o to můžu vynasnažit. Třeba ve Foru Karlín teď podle mě můžou pustit pětkrát 500 lidí.
Pět set na plochu, 500 levej balkon, 500 pravej balkon, 500 na horní balkon – akorát teda každej musí přijít v jiný čas. To my si už ale jako promotéři nějak zajistíme. Každopádně už můžeme udělat akci pro 2 500 lidí, a to dřív nebylo možné. S tím, že tam, kde je kapacita nad tisíc osob, tak se může zaplnit polovina této kapacity.
Jak to ovlivní třeba Metronome?
Areál na Výstavišti má kapacitu 30 tisíc diváků, takže můžeme počítat s 15 tisíci účastníky a začít prodej na příští rok. Samozřejmě jsem optimista a doufám, že to ještě poleví, a lidé nebudou muset být v sektorech. Ale definitivně to vyřešeno ještě není.
A jak bude vypadat odložený Metronome letos?
Z jednoho Metronomu vznikly vlastně dva – jeden se jmenuje Půlmetronom 2020 a druhej Metronome 2021. Jedna vstupenka platí na obojí, takže diváci, kteří si koupili vstupenky, mají dva festivaly místo jednoho, akorát na jeden si musí rok počkat. Ten druhý proběhne už 17. až 19. září a je na něm tuzemská scéna, tedy s jednou výjimkou, z Rakouska přijedou Sofa Surfers. Takže tam bude už taky taková malá klubová naděje, že se začne jezdit zase přes hranice. Tedy, pokud se to zas nevrátí. Z tuzemských kapel můžu jmenovat třeba slavnější Tata Bojs, Kafka Band a některý třeba i takový objevy.
David Gaydečka
Ve světě hudby, koncertů a festivalů se pohybuje více než 25 let. V roce 1993 založil bookingovou společnost Joe´s Garage, která se stará o přední české i zahraniční umělce a kapely. Od roku 2004 organizuje pražský festival United Islands. V roce 2016 zorganizoval první ročník festivalu Metronome, který ještě probíhal na Letné. Kvůli velkému zájmu se pak celá akce přestěhovala na pražské Výstaviště. Letošní ročník byl kvůli karanténě přesunut částečně na podzim a na červen roku 2021.
Pokud by tedy někdo chtěl pouze na Půlmetronome, může si koupit lístek za 250 korun. Dali jsme to záměrně za nějakou vstřícnou cenu, protože jsme si říkali, čím víc lidí si to bude moct užít, tím líp. A zahraniční hvězdy Metronomu jsme odsunuli na příští rok. Jakmile skončí projekt Praha září, kde jsme se spojili s jinými festivaly, pak oznámíme účastníky.
Akce Praha září je takové spojení různých festivalů v malém a rozložených v čase. Jak to bude fungovat?
Od 8. do 28. září proběhne na výstavišti 25 festivalových produkcí různých žánrů. Bude tam i vážná hudba, cirkus, tanec, film, vizuální věci... Součástí je právě i Půlmetronome, budou tam United Islands, bude tam s jedním koncertem Pražské jaro, s jedním koncertem Dvořákova Praha, budou tam dvě kina, jedno s Febiofestem a druhý ve spolupráci s Aerofilms, La Putyka tam hraje představení a tak dále. Tak uvidíme, třeba bude chodit málo lidí, protože budou opatrní, ale my doufáme, že bude chodit lidí spousta, a užijou si to.
A jak na tyhle plány reaguje i vzhledem k situaci v Praze hygiena?
Hygienici o tom vědí a venku jim to připadá jako v pohodě, pokud dodržíme ty sektory před pódii. Celé to vzniká v takovém punkovém módu. Normálně se podobná akce připravuje dva roky dopředu, ale tím, že od všech byla vůle něco udělat, i nějaký partneři se přidali, tak to bude takový hezký závěr sezony.
Reklama
foto: Autor, zdroj: Metronome Prague Festival
