Až se vydáte do Kapského Města v Jihoafrické republice, nebuďte překvapeni výzvami k šetření vodou. „If it’s yellow, let it mellow“, tedy „Jestliže je to žluté, nechte to tak“, vyzývá nápis na veřejných toaletách a v hotelové sprše vás nápis „Slow the flow: Save H2O“ bude nabádat, abyste ji nepouštěli naplno.
Kapské Město trpí žízní a bude to horší. Vodu si bere hlavně ze šesti přehrad v nedalekých horách, které jsou součástí vodovodního systému Western Cape Water Supply System. Ty jsou závislé především na deštích, jež by měly většinou během chladnějších zimních měsíců od května do srpna zásobovat toky v jejich povodí. Od prosince do února je tu ale léto a sucho jako vždy, což samozřejmě spotřebu vody naopak zvyšuje.
Na konci sezóny v květnu 2017, kdy bylo sucho prohlášeno za nejhorší v posledních sto letech, měly přehrady méně než 10 procent své využitelné kapacity.
Po průměrných letech 2013 a 2014 přišlo do oblasti (v podstatě stejně jako k nám) suché období, které má na svědomí klimatický jev El Niño a oteplení vod v Pacifiku. Jestliže bylo množství vody v přehradách nad Kapským Městem v roce 2014 na 71,9 procentech celkové kapacity, o rok později to už bylo 50,1 procenta. Samozřejmě, že správa města vyhlásila regulační opatření, ale to nestačilo. Na konci sezóny v květnu 2017, kdy bylo sucho prohlášeno za nejhorší v posledních sto letech, měly přehrady méně než 10 procent své využitelné kapacity.
Až dojde voda
Počet obyvatel Kapského Města se od roku 1995 zvýšil z 2,4 milionu na více než 4 miliony, které má odhadem nyní. Kapacita vodních přehrad však za stejné období narostla jen o 15 procent. O tom, že město jednou překročí limity zásobování vodou, se vědělo už před 30 lety. Během druhé poloviny minulého století zde stoupala spotřeba upravené pitné vody o 4 procenta ročně. Strategické řízení poptávky po vodě a regulační opatření, které správa města vyhlásila před deseti lety, udržovaly spotřebu na úrovni roku 1999. Vloni byla zavedena postupně omezení, která měla udržet spotřebu vody nejdříve na objemu 100 litrů na osobu a den, pak na 87 litrech za den a nyní je limit 50 litrů.
Průměrná denní spotřeba vody na osobu a den v roce 2016 byla v Praze 108 litrů vody.
Vláda Západního Kapska, kam město spadá, vydala plakáty, které názorně přibližují, jak s tímto množstvím vody vyjít. Jedno spláchnutí na toaletě zde představuje 9 litrů (pochopitelně použité vody) a k tomu heslo „Jestliže je to žluté, nech to tak“. Čistění zubů a mytí rukou představuje 2 litry, proto je zde výzva k používání spíš dezinfekcí. Mytí nádobí v myčce jednou za tři dny, jinak je spotřeba 9 litrů na den. Pití, tedy voda, káva nebo čaj, 3 litry, voda na vaření 1 litr.
Nádrž Theewaterskloof Dam byla na konci roku 2018 z poloviny prázdná. Na mytí rukou voda nestačí
Na úklid domácnosti 5 litrů s tím, že je lepší využívat úklidové prostředky bez vody. Praní v pračce jednou za týden dává denní spotřebu 10 litrů stejně jako sprcha. Plakát podotýká, že bez mytí hlavy to může být jen 5 litrů a s použitím houby dokonce jen 3 litry. Podtrženo, sečteno a vyjde nám, že ještě 1 litr vody nám zbývá pro domácího mazlíčka, který by měl být malý, nanejvýš střední velikosti. Pro srovnání – průměrná denní spotřeba vody na osobu a den v roce 2016 byla v Praze 108 litrů vody.
Den nula nastane letos
Navzdory všem úsporným opatřením musela v polovině ledna roku 2018 starostka města Patricia de Lille oznámit, že město bude nuceno zavřít většinu městských vodovodů už 22. dubna 2018 a vyhlásit „stav nula“. Pokud se tedy podmínky nezmění. Od té doby pak posunula klíčové datum kupředu na 12. dubna a naposledy opět na pozdější dobu, konkrétně 11. května. Nakonec byl "Day Zero" odsunut až na rok 2019. V ten den už by měla dostávat vodu ze sítě prakticky jen zdravotnická zařízení a ostatní se měli spolehnout zhruba na sto padesát výdejních míst, která už ostatně fungují v okrajových částech města. Odtud si budou moci lidé odnést 25 litrů denní dávky životadárné tekutiny.
Pokud tato situace nastane, bude Kapské Město prvním velkým městem – počet obyvatel celé aglomerace je přes 3 740 000 – které zůstane bez vody.
Vláda Západního Kapska také oznámila, že počítá s nasazením zvláštních policejních sil, aby v tom případě udržela pořádek. Pokud tato situace nastane, bude Kapské Město prvním velkým městem – počet obyvatel celé aglomerace je přes 3 740 000 – které zůstane bez vody. To, že klimatologové vypočítali, že takové sucho tu nastává statisticky jednou za více než 300 let, může být jen slabou útěchou.
Podobné fronty, jako je tato z Kapského Města, hrozí i v dalších aglomeracích po celém světě
Horší bude, že sucho zároveň připraví o práci v různých odvětvích, především v zemědělství, až 50 000 lidí. Viníkem situace však nemusí být jen sucho. Už vloni kritizovaly vedení města společnosti, které se zabývají odsolováním mořské vody, za byrokraticky protahovaná jednání a nedostatečné plánování jiných náhradních zdrojů pro zásobování vodou.
I jinde je sucho
Kapské Město může tedy být prvním městem na suchu, ale vypadá to, že nezůstane samo. Nejsušší kontinent na světě, kterým je Austrálie, zápolí se suchem dlouhodobě, a tak se tady ve zvýšené míře zpracovává slaná voda, na jejíž odsolování se využívá energie slunečních a větrných elektráren. Postavili tu už přes tři desítky takových zařízení. Odsolování využívalo ve velké míře hospodářství Izraele, ale pak se zjistilo, že takto zpracovaná mořská voda se nehodí k závlahám polí.
Izrael zaměřil své úsilí na budování úsporných závlahových zařízení a recyklaci vody.
Kromě škodlivých iontů sodíku a chlóru totiž při odsolení přichází o vápníkové, hořčíkové a síranové ionty, které jsou pro růst rostlin důležité. Na porostech zavlažovaných odsolenou vodou se záhy negativně projevil nedostatek hořčíku. Zemědělci tak museli buďto získanou čistou vodu opět o tyto ionty obohatit, nebo ve zvýšené míře rostliny hnojit. Izrael tedy naopak zaměřil své úsilí na budování úsporných závlahových zařízení a recyklaci vody – čtyři pětiny vody na závlahy jsou zde recyklovány.
Reklama
Tak by se k vodě měli stavět například i v žíznivé Kalifornii, především v rozlehlém Los Angeles. Také v tomto městě hrozí nedostatek pitné vody, a tak koncem roku 2017 vyhlásil zdejší starosta Eric Michael Garcetti jako cíl snížit její spotřebu o 20 procent. Z vody se čím dál víc stává strategická surovina, s níž se bohužel stále ještě učíme šetřit.
foto: Profimedia, zdroj: Quartz
