Pojem smart city slyším všude. Je to prý budoucnost města. Když bude město smart, tak se bude lépe žít i lidem. Schválně se podívejte na prezentace jednotlivých smart projektů. Najdete jich na Googlu spoustu, včetně „vizí“ pro Prahu. Je také dobré se podívat na cenu. Taková chytrá pouliční lampa za dvě stě tisíc – vskutku k nezaplacení...
Vydávat technologie za chytré je skvělý marketingový trik, ale nic víc. Technologie je jen nástroj. Chytrý musí být ten, kdo jej využívá. Nevím, zda někoho napadlo hovořit o „chytrém městě“, když přišla elektrifikace, která také změnila úplně všechno. Nebo když železnice spojila do té doby nevídanou rychlostí lidská sídla.
Zákeřnost sloganů jako „smart city“ je v tom, že nám podsouvají iluzi bezpracnosti.
Železnice nebyla chytrá nebo hloupá. Chytří nebo hloupí byli konšelé, kteří nádraží vybudovali a svoje město tak na železniční trať umístili. Známe spoustu případů, kdy dosud významná města ztratila vliv, protože jejich radní si řekli, že železnici nechtějí. A dřívější centrum tak překlopili v ospalou díru. Jejich nástupci se pak museli snažit, aby tam vedla aspoň lokálka.
Město bez starostí
Zákeřnost sloganů jako „smart city“ je v tom, že nám podsouvají iluzi bezpracnosti. Stačí používat „smart technologie“ a budete chytří i vy. Vše bude fungovat a vy budete šťastní. A to štěstí budete moci v každém okamžiku sdílet na fejsáčích a instáčích. Jen tomu chybí obrázky lvů pokojně ležících vedle pasoucích se antilop, jak jsem to viděl v brožuře nejmenované církve. Elektrifikované město se nestalo ani chytrým ani hloupým. Bylo zkrátka v noci lépe osvětlené. Stejně tak „smart lavičky“ nejsou ani chytré, ani hloupé. Jen my budeme připojeni a ztratíme zase kousek soukromí.
Teprve soustředění skutečně chytrých lidí udělá z města chytré místo.
Druhá kulišárna „smart“ řešení je v tom, že z jejich kritiků dělají předpotopní dinosaury. A samozřejmě automaticky hlupáky, neb opakem chytrého je hloupé. Marketingově smekám, ale to je tak vše.
Rostoucí know-how
Přesto by Praha měla být „chytrým městem“. Co tím mám na mysli? Třeba příklad Alexandrie. Když jste dávno ve starověku připluli do jejího přístavu, prohlédli vám loď, a objevili-li nějaký svitek, odnesli si ho do knihovny, kde jej opsali. Originál vám vrátili. Šly Středomořím příběhy, kterak někdy vyměnili kopii za originál, ale takový rozhodčí taky někdy přehlídne Plzni nějaký ten ofsajd, že... Vzhledem k významu města knihovna rostla a stala se bohatstvím Alexandrijských. Postupně byla zničena. Válkami i fanatismem víry.
Technologie mimo jiné vytváří mylný dojem, že jejich využívání je to, oč nyní běží.
Přemýšlím, co by v dnešní době znamenalo vybudovat něco jako alexandrijskou knihovnu. Vytvořit prostor, který přiláká lidi chytré, zvídavé a kreativní. Teprve soustředění skutečně chytrých lidí udělá z města chytré místo. Počet připojených chytrých telefonů je jen statistika.
Reklama
Technologie mimo jiné vytváří mylný dojem, že jejich využívání je to, oč nyní běží. Jenže já nejlepší pečené maso jedl připravené ve starých kamnech na uhlí v domku bez tekoucí vody a elektřiny. Čímž nechci říct, že cestou je návrat do starověku. Záleží na kuchaři, jeho chytrosti a rozhodnutích. Trouba zůstane vždy jen troubou.
foto: Shutterstock
