Nano Energies je jediný relativně velký dodavatel 100% zelené elektrické energie u nás. Tisícovkám firem a domácností dodává energii. Vykupuje ji od elektráren, které zpracovávají biomasu a ostatní odpady, nebo využívají vítr či slunce.
Nano Energies jdou tak daleko, že neberou energii od jakékoliv vodní elektrárny, ale jen od těch menších, šetrných k vodnímu prostředí. Její zelená energie je cenově srovnatelná s tou klasickou. Takže doma či ve firmě svítíte a topíte a hřeje vás u toho pocit, že neničíte přírodu. Firma výborně šlape už 10 let, má zisk od počátku a obrat loni překročil jednu miliardu korun.
Průmyslová lobby v Česku v čele s antiekologickým premiérem zatím úspěšně ignoruje alarmující fakta o globálním oteplování.
Nano Energies je řádově menší než ČEZ, ovšem schopnost jejího zakladatele Petra Rokůska vidět dopředu může mít dlouhodobě větší vliv než politika elektrárenských obrů. Připomeňme, že majitelé uhelných elektráren v Česku (ČEZ, Pavel Tykač, Křetínského EPH atd.) se brání zeleným inovacím. Česko oproti Západu pokulhává v omezování skleníkových plynů. Emise z uhelných elektráren, nikoli tedy třeba automobilová doprava, jsou u nás největším producentem emisí. Jsme stále uhelná republika. Vláda nemá energetickou strategii, která bude zásadně snižovat emise, tak jak to třeba nedávno udělala Velká Británie, tradičně také uhelná ekonomika. Průmyslová lobby v Česku v čele s antiekologickým premiérem zatím úspěšně ignoruje alarmující fakta o globálním oteplování.
Vytiskni mi šaty
V naší začouzené české kotlině je Petr Rokůsek jedním z nejdůležitějších vizionářů. Dokáže budovat progresivní a výdělečné firmy a skrze ně šířit nové způsoby, jak zacházíme z energií. Nejen tou elektrickou. Kromě Nano Energies totiž pod hlavičkou NowYou rozvíjí ve Švýcarsku koncept 3D tiskáren oblečení. Je to bez nadsázky geniální nápad. Jak všichni víme, dnes se většina oblečení vyrábí v totálně neekologických a často i nehumánních podmínkách kdesi ve třetím světě a vozí přes půl planety.
Vy si budete moci – jako když v holčičí hře oblékáte panenku – své oblečení částečně i sami nadesignovat a nechat vytisknout.
Kombinace nízké ceny a nízké kvality toho oblečení spolu s reklamní masáží vytváří koloběh šíleného konzumu. Stále něco nakupujeme a vyhazujeme a textilní průmysl se kvůli tomu stal jedním z největších světových znečišťovatelů přírody. Rokůskova 3D tiskárna umožní v budoucnu rozjet tiskárny oblečení v jakémkoliv místě. Designér oblečení a krejčí čili tradiční řemeslo bude spojeno rovnou s výrobnou oblečení. Prostě si vyberete oblečení a necháte si ho vytisknout. Nejlépe zcela originální, jedinečné, které nikdo nemá, od nějakého lokálního návrháře. Odpadnou náklady na dopravu přes půl světa a na fungování gigantů, jako je H&M. A vy si budete moci – jako když v holčičí hře oblékáte panenku – své oblečení částečně i sami nadesignovat a nechat vytisknout.
Už prostředí v samotném Drnu je inspirující. Tady to je třeba jeskyně. Ale elektřina tu jde
Technicky ještě 3D tiskárny oblečení potřebují vyladit, protože vytvářet ze speciálních textilních komponentů látku je technický oříšek. Nicméně Petr Rokůsek věří, že do budoucna budou 3D tiskárny oblečení – a ostatně tiskárny řady jiných věcí, dokonce i jídla – běžnou součástí našeho světa. Světa, ve kterém bude méně smogu a méně zácp na silnicích, protože 3D tiskárny omezí nutnost dopravy zboží sem a tam. Navíc takové tištěné, nikoliv šité oblečení lze vyrobit mnohem trvanlivější. Shrnuto: posun od kvantity ke kvalitě, oblečení vyrobené lokálně, originálnější a mnohem trvanlivější.
Vláda dinosaurů
Čtenář laskavě promine tuto odbočku, protože slouží k pochopení toho, co Petr Rokůsek nyní plánuje v oblasti energetiky. Jak dostat výrobu a spotřebu elektrické energie blíž k místu, kde člověk žije, totiž souvisí s otázkou, jak udělat výrobu energie co nejvíc šetrnou vůči přírodě.
Rádce pro časy krize Tento text vyšel v knize Jana Müllera Průvodce budoucností aneb Jak si užít globální krizi. Kniha z roku 2018 popisuje, jak může dojít k náhlé globální ekonomické krizi a jak jí čelit. Dovíte se |
Pokud by se „lokalizace“ a „demokratizace“ výroby energie prosadila, bude to gigantický úspěch. Na elektrické energii závisí celá civilizace a výroba elektřiny je zároveň největším ekologickým problémem. Systém výroby, distribuce a konzumace elektřiny je v podstatě stejný už sto let, pochází z industriální doby, kdy se na ekologické dopady nehledělo. Energetika je vskutku v rukou dinosaurů.
Elektrická svoboda
Petr Rokůsek nevypadá na revolucionáře. Mluví spíš tiše, měkce, klidně, i když předkládá fascinující vize. „Investuju do budoucnosti, která v energetice znamená decentralizaci a demokratizaci, jinými slovy chceme zachovat rozmanitost. Jako Češi máme zkušenost, jak to vypadá, když je rozmanitost potlačena. Cítíme takový svíravý pocit, když se cokoliv centralizuje. V Nano Energies se proto zabýváme tím, jak vytvořit energetický systém, ve kterém by měl každý člověk možnost vybrat si energetický zdroj, ze kterého odebírá energii.“ Petr zkrátka nechce, aby do budoucna o energetice rozhodovali jen ministři, manažeři polostátních firem a uhlobaroni. Chce dát lidem „elektrickou svobodu“.
Musí se vysvětlovat lidem, že svým rozhodováním hlasují o budoucnosti světa.
Zakladatel Nano Energies se zamýšlí nad tím, že nejen energetika, ale velká část ekonomiky je dnes centralizovaná například proto, že doprava je extrémně levná. Takže nám po celém světě jezdí kamiony a lodě sem a tam. To se ovšem z nastupující globální ekologickou krizí musí změnit, protože doprava je dalším hlavním znečišťovatelem ovzduší a zdrojem skleníkových plynů. Je třeba tedy soustředit výrobu do místa spotřeby. „Musí se vysvětlovat lidem, že svým rozhodováním hlasují o budoucnosti světa. Pakliže budu žít komerčně, kupovat ve velkém s odpuštěním blbosti a pak je vyhazovat, tak volím, kam ten svět spěje.“ Řada lidí už se o to samozřejmě snaží. Nakupují jídlo od lokálních výrobců, omezují plasty, vyhledávají biokosmetiku. A podobné uvažování je teď třeba dostat do energetiky.
Kryptoměna jako platidlo
Od Nano Energies si můžete koupit „elektřinu Nazeleno“, ale tým okolo Petra Rokůska navíc vytváří platformu, aby si zájemce mohl koupit proud od jakéhokoliv jiného zeleného zdroje, třeba podle místa bydliště. Použít se na to chystají technologii blockchainu známou díky kryptoměnám, jako je bitcoin. V zásadě jde o to, že blockchain umožňuje rychle a bezpečně zúčtovat platbu mezi výrobcem elektřiny a zákazníkem, a obejít tak stávající systém odběrných míst. „První věc je zamyslet se nad svojí spotřebou, odkud pochází zdroj energie, kterým si doma či v práci svítím a topím. A díky technologii blockchainu lze udělat transparentní, přímý nákup elektřiny od konkrétního výrobce.“
Díky blockchainové technologii bych si mohl určit podle svého výkazu konkrétně, která megawatthodina byla kým a jak vyrobená.
I jiné firmy, včetně elektrárenských kolosů, dnes zákazníkům nabízí „zelenou energii“. Jenže je tu háček. Když daná firma prodává z 90 % „hnědou“ energii z uhlí, plynu či jádra a z 10 % zelenou, pak nákupem zelené energie od tohoto výrobce stejně podporujete tradiční elektrárenský byznys.
„Ovšem díky blockchainové technologii bych si mohl určit podle svého výkazu konkrétně, která megawatthodina byla kým a jak vyrobená. Pak vím, že kupuju opravdu zelené energie. A navíc si obyvatel daného města nebo vesnice může jako dodejce energie vybrat místní elektrárnu.“
Elektřina pro patrioty
Tohle je zásadní moment. Jestliže bude technicky možné, aby si obyvatelé dejme tomu v Písku mohli snadno vybrat, že chtějí energii z místní spalovny biomasy, pak budou město Písek a místní investoři motivovaní, aby zainvestovali vznik lokální písecké elektrárny. Tak vzniká na lokální úrovni byznysový model. Město by pak mohlo určit, že třeba školám, nemocnicím či sociálně slabším poskytne „svou píseckou“ elektřinu levněji. Patrioti budou mít radost, budou mít skutečně svoji energii. Vedle lokálního pivovaru bude lokální elektrárna...
Pozice odběratele elektřiny je dnes vlastně docela žalostná. Asi bys nechtěl, aby to takhle fungovalo s tvým mobilním telefonem.
Nano Energies už brzy ve zkušebním režimu spustí aplikaci, která toto blockchainové nakupování energie umožní. „Nechceme nikomu konkurovat. Naopak, chceme k našemu experimentu přizvat velké energetické firmy, aby se s námi na tom podílely. Jeden z velkých hráčů do toho chce jít s námi. Energetika je silně regulovaná, změny se musí dělat postupně.“
Technicky jde o to, že blockchain vytváří jakousi datovou vrstvu nad současným systémem obchodu a účetnictví. Změna se nedotkne drátů, tedy toho, jak elektřina teče. Týká se pouze informace o zúčtování platby. Taková změna má však pro spotřebitele zásadní dopad. „Pozice odběratele elektřiny je dnes vlastně docela žalostná. Asi bys nechtěl, aby to takhle fungovalo s tvým mobilním telefonem. Kdo by chtěl dneska platit paušálně měsíčně za mobil a na konci roku dostat vyúčtování, ať doplatí dalších jedenáct tisíc za volání? Dodavatelé energie se do budoucna budou muset mnohem víc snažit, aby si udrželi zákazníky – pokud bude umožněná skutečná demokratizace toho, odkud můžeme energii brát.“
Mami, posílám ti mega
Díky novému zúčtování bude možné i mnohem lépe využívat malé zdroje energie, třeba střešní fotovoltaiku. „Když mám přebytek, tak dnes musím svou energii zpátky pustit do veřejné sítě. Nedá se to nijak počítat a zúčtovávat, takže tyto malé alternativní zdroje vlastně běží na systému dotací. Ale díky datové vrstvě blockchainů to můžete začít řídit. Můžu si volit, komu a za kolik tu energii, kterou vyrobím, ale nespotřebuji, dodám. Třeba ji pošlu mojí mámě za nula korun.“
Anebo s tou svou energií může majitel malé sluneční či větrné elektrárny obchodovat. Blockchainový systém umožní vytvořit burzu malých odběratelů, kde se vyrábí, prodává, překupuje a díky rostoucím kapacitám baterek taky ukládá energie, jako by to byly akcie na burze nebo peníze.
Jak zelená je zelená
Když slyšíme v reklamě, že nějaká energie je zelená, musíme si dát pozor, jaký má ta zelená odstín. Za zelenou je považována například energie vzniklá spalováním odpadů, které by ovšem šly recyklovat. V Evropě se nyní vede diskuze o tom, jak energii vzniklou tímto způsobem klasifikovat, aby se pod rouškou zelené barvy neprodukovaly další emise. Za zelená jsou také považována elektrická auta. Ovšem pokud jezdíte na „hnědou“ neekologickou elektrickou energii a k tomu připočítáte velmi neekologický způsob výroby baterií do aut, náhle ta zelená barva poněkud ztmavne.
S elektřinou se tedy bude do budoucna zacházet jako s jiným zbožím. Nakonec si na Alze budete moct koupit nějaký balíček kilowatthodin.
V ekologii je také hodně politiky a s ní souvisejících dotací. A dotace, jak známo, mají vedlejší efekty. Petr Rokůsek proto věří, že ekologické chování má být v souladu s ekonomickým chováním. Chce zkrátka udělat revoluci v energetice tak, aby pro lidi a firmy bylo výhodné se chovat k přírodě šetrně.
„Máme například model, kterému říkáme kilowatthodinová banka. Ten umožňuje ukládat peníze do elektřiny. Dnes většina lidí vlastně vůbec neřeší, kolik spotřebuje kilowatthodin. Prostě jen svítí, topí a platí faktury. Když jim díky blockchainovému systému umožníme, aby si mohli ušetřené kilowatthodiny převést na peníze, nebo je nakoupit jako investici s ohledem na budoucí vývoj ceny, tak tím podpoříme přemýšlení o energii jakoby o formě bohatství.“ S elektřinou se tedy bude do budoucna zacházet jako s jiným zbožím. Nakonec si na Alze budete moct koupit nějaký balíček kilowatthodin.
Volvo jako mobil
„Myslím, že snažit se vyřešit ekologickou krizi jen snahou přimět lidi, že se uskromní, není dobrá strategie. Je potřeba najít ekonomickou motivaci, která bude ekologická. Stejně tak není realistické, že si lidé do budoucna masivně začnou pořizovat vlastní energetické systémy. To stojí nesmyslně peněz, protože pak ty přebytky musí dávat do baterky, což se při dnešních technologiích nevyplatí. A ještě si musí kolem svého domku udělat ostnatý drát, aby se mu tam nikdo nedostal, kdyby náhodou ve zbytku města vypnuli elektřinu. Budoucnost energetiky je spíš ve sdílení lokálních zdrojů energie lidmi, kteří bydlí v jednom městě nebo vesnici. Navíc do takové sdílené energetické platformy lze přizvat další partnery. Třeba takové Volvo, které chce do budoucna elektrická auta méně prodávat a více pronajímat. Vy si koupíte auto už přímo s určitým elektrickým tarifem, podobně jako u mobilu, který je cenově výhodný a stoprocentně zelený.“
Já bych tedy v obýváku opravdu nechtěl mít tak silný zdroje elektrické energie. Neriskoval bych.
Velkým problémem energetiky je uskladnění energie. Baterky jsou pořád úzkým hrdlem, neboť současné baterie pro domácnosti či firmy jsou stále moc drahé a nedostatečné. Ani ty nejlepší baterie, například od americké Tesly, nepokryjí spotřebu domácnosti, když – v případě fotovoltaiky – nesvítí slunce. Petr ale vidí řešení. „Je škoda, že se ohledně ukládání energie bavíme hlavně o baterkách na chemické bázi, které jsou velmi neekologické. Přitom máme obrovské možnosti v rekuperaci. Lze využít velký potenciál v rámci například vodojemů, které by mohly čerpat vodu tehdy, když je přebytek elektřiny v síti,“ říká. Proti bateriím v domácnosti má Petr ještě jednu námitku. „Já bych tedy v obýváku opravdu nechtěl mít tak silný zdroje elektrické energie. O vlivu elektromagnetického záření na zdraví člověka se toho mnoho neví, neriskoval bych.“
Elektroalchymista
Petr Rokůsek je takový moderní alchymista. Jako staří mudrci i on bádá nad přeměnou energie v hmotu a naopak. Jak vytisknout oblečení? Jak přesouvat elektrickou energii a šetřit přírodu? Jak energii elektriky pomocí energie dat (blockchainů) sladit s energií peněz? Vždyť peníze jsou samy o sobě formou uložení energie. Vložíme do nich svou práci, uchováváme ji na svém účtu či v peněžence a pak tuto uloženou energii vyměníme za jídlo, oblečení či elektriku.
Stále více používaný termín „impact investment“ označuje byznys, jemuž nejde jen o profit, ale i o pozitivní ekologický a sociální dopad.
Petr Rokůsek říká: „Člověk chce pomoci světu, aby se zlepšoval. A zároveň je potřeba koukat na ziskovost. Moje nápady musí vždy vycházet finančně. To je pro mě zpětná vazba, že ten nápad je dobrý. Že člověk jen nestaví vzdušné zámky.“
Pozitivní dopad
Petr svou kancelář zakladatele Nano Energies v hypermoderní budově Drn na Národní třídě (jeho sousedem je třeba WeWork) střídá s výjezdy do Lichtenštejnska, kde založil Bluelight impact investment fond. Stále více používaný termín „impact investment“ označuje byznys, jemuž nejde jen o profit, ale i o pozitivní ekologický a sociální dopad.
„Skrze Bluelight se spojuji s podobně smýšlejícími lidmi, kteří vytváří progresivní firmy. Nedávno jsem byl na konferenci v Ženevě a bylo zřejmé, že švýcarské banky už nechtějí investovat do něčeho starého. Že technologie s pozitivním dopadem na životní prostředí a společnost obecně jsou mainstream. Tady se nabízí příklad z automobilového průmyslu: Máš diesel, máš hybrid a máš plně elektrický auto. Když budeš v energetice investovat do dieselu, což jsou nějaký ty hnědouhelný elektrárny, tak budeš investovat krátkodobě. Chceš tento a příští rok dividendu, ale jsi v ohrožení, že přijde regulace, nebo velká změna spotřebního chování, a tvůj byznys půjde do kytek. Navíc máš diskutabilní pověst, protože podporuješ ničení planety.“
Hnědouhelné elektrárny dožívají. Je jen otázka času, kdy je nahradí nové formy výroby energie.
Třeba jako český podnikatel Daniel Křetínský, který skupuje staré uhelné elektrárny po Evropě, protože věří, že navzdory hrozící ekologické katastrofě se na uhlí bude dál dobře vydělávat? Petr Rokůsek se usměje: „Západní korporace už ty elektrárny nechtěly, tak mu to daly skoro zadarmo. On na tom vydělá, ale je to jenom na chvíli. Trend jde směrem k transformaci energie a hnědouhelné elektrárny dožívají. Je jen otázka času, kdy je nahradí nové formy výroby energie.“
Ačkoliv dnes může v Česku lobby energetických gigantů či tradičních výrobců aut působit neotřesitelně, Petr Rokůsek vidí na horizont. „Kartel velkých firem si pro sebe uzavřel ekosystém výroby, jenže příroda si začíná vynucovat změnu. Teplota poroste dál a věci se budou muset změnit.“
Reklama
foto: Shutterstock a archiv Petra Rokůska, zdroj: Nano Energies
