Města bez aut přestávají být utopií. Naopak, trend se žene po vyspělém světě

Když v roce 2015 nahradila na radnici v Oslu levo-zelená koalice konzervativce, ve vzduchu visely změny. Ale jeden ze slibů městské rady stát se prvním evropským městem, které zakáže v centru města motorová vozidla, se střetl s naštvanými řidiči a skupinou podnikatelů, kteří tvrdili, že by takový zákaz změnil Oslo v chudé a mrtvé město. Nicméně nový směr dalo vývoji situace zrušení posledních parkovacích míst v centru, což přineslo více prostoru cyklistům a chodcům. A to už vlastně bez samotného zákazu aut.

Ze změn v Oslu profitují cyklisté, mají k dispozici nové cyklotrasy, osvětlené a spravované městem, což obnáší v zimních měsících třeba i odklízení sněhu. Nákup elektrokol je dotovaný, městská rada rozšířila pro obyvatele tranzitní služby a snížila jízdné v městské dopravě. Oslo ovšem není jediným velkoměstem, které se snaží snižovat znečištění ovzduší a zlepšovat kvalitu života prostřednictvím regulace dopravy.

Z centra Osla zmizela parkovací místa. Najednou je tu víc místa pro lidi

Londýn oznámil, že 22. září uzavře 20 kilometrů silnic pro svůj největší den bez aut, a slibuje, že podobné akce budou probíhat v různých čtvrtích na měsíční či týdenní bázi. Město letos dále představí novou dopravní strategii pro centrum nazvanou „Square Mile“, která má podle očekávání určit polovinu ulic buď úplně bez aut, nebo s prioritou pro chodce. Londýn také už v roce 2003 propagoval poplatky za dopravní zácpy, aby odradil řidiče od cest do centra.

Mění se i Berlín či Paříž

Německo vytváří „zelenou síť“ koridorů bez aut, která spojí cyklisty a chodce v deseti německých městech. Očekává se, že tato „dálnice pro kola“ dostane v roce 2022 ze silnic každý den 50 000 aut. V Berlíně staví 100 kilometrů čtyři metry širokých cyklostezek a i zde bude na některých ulicích provoz aut zcela zakázán.

Paříž nyní plánuje zdvojnásobit počet jízdních pruhů na cyklostezkách. No a do roku 2020 chce některé ulice vyhradit jen pro elektrická auta.

V Paříži nemají do centra ve všední dny povolena vjezd auta vyrobená před rokem 1997. Od října jsou každou první neděli v měsíci v centru zakázána všechna auta a Paříž nyní plánuje zdvojnásobit počet jízdních pruhů na cyklostezkách. No a do roku 2020 chce některé ulice vyhradit jen pro elektrická auta.

Funglnová cyklostezka v Berlíně. I tady se chystají uzavřít další ulice pro auta

Široké bulváry v Buenos Aires nyní zahrnují vyhrazené jízdní pruhy pro autobusy, což má snižovat autobusovou dopravu v postranních ulicích. To pomáhá městu vytvářet více pěších zón, kde jsou auta buď zakázána, nebo je jejich rychlost omezena na 10 km/h.

Toronto má tramvaj, Madrid zónu

V Torontu odhlasovala městská rada trvalý pilotní projekt, který odkloní auta z 2,5kilometrového úseku King Street, který vede přes finanční čtvrť v centru města. Koridor budou dopravně obsluhovat tramvaje. Vloni v listopadu bylo zase centrum Madridu prohlášeno za nízkoemisní zónu zákazem starších naftových a plynových vozidel kromě rezidentů, což místní noviny vyhodnotily jako důvod snížení provozu v centru o třetinu.

Když si představíme ideální město, jen málokomu se vybaví znečištěné ovzduší, nekonečné kolony a ulice plné zaparkovaných aut.

Zdá se, že některá města k omezování automobilů přistupují odvážně, a je zřejmé, že v současném globálním politickém klimatu podobné kroky nejsou považovány za samozřejmost. Na radnici v Oslu sedí nyní politici, pro které je důležité, aby obyvatelé města přemýšleli o tom, jak se chtějí doma cítit a v jakém městě chtějí žít. Něco na tom je. Když si představíme ideální město, jen málokomu se vybaví znečištěné ovzduší, nekonečné kolony a ulice plné zaparkovaných aut.