Kvalitní mobiliář? Jak se Praha stará, abychom se na ulici cítili jako doma

Města, ve kterých se lidé neuzavírají mezi čtyři stěny svých domovů, ale ve kterých žijí opravdu pospolu – pouze taková se mohou rozvíjet a zdravě růst. Protože pouze k takovým si dokážou jejich obyvatelé vytvořit opravdový vztah a cítit se v nich jako doma. U sebe v bytě máme sedačku, kuchyni, postel. Ve městě máme to samé, jen se tomu neříká nábytek, ale mobiliář.

Typický ráz lokalit

Co všechno je součástí mobiliáře? Lavičky, stojany na kola (se zvyšující se mikromobilitou a sdílenými koly stále více využívané a frekventované) nebo odpadkové koše (se kterými má ale Praha občas problémy). A to pořád není všechno. Jako mobiliář je označovaná třeba i veřejná toaleta, zastávkové přístřešky, informační panely, dokonce i zábradlí… O zastávkách se píše často, protože jsou hodně na očích. Ale co ty ostatní, neprávem opomínané věci? Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) popisuje v prezentaci s výmluvným názvem Vybavení veřejných prostor, jak by měl mobiliář vypadat.

Osvětlena nemá být pouze vozovka, ale také chodci a okolní prostředí tak, aby se v něm bylo možno dobře a bezpečně orientovat.

Základem úspěchu je respektovat požadovaný vzhled, funkčnost a charakter lokality – což je mimo jiné také alfou a omegou nově připravovaného metropolitního plánu. Jiný „venkovní nábytek“ měl krášlit třeba historické jádro města, jiný park a jiný zase okolí solitérních budov nebo kompaktní čtvrti. Důležité také je, jak vypadají a z čeho jsou vyrobeny chodníky, vozovky, ulice, parkovací místa a podobně. Nebo i tramvajové koleje, které by podle IPR měly být navrhovány jako „plnohodnotné součásti prostředí, které protínají“. Stejná pravidla samozřejmě platí pro mobiliář obecně – podřídit jej finální podobě celku a zohlednit přitom typický ráz prostředí, do něhož by měl přirozeně zapadnout.

Pod zem

Martin Špičák, architekt z IPR, hovoří o dalších „neviditelných“ prvcích mobiliáře a o tom, jak by měly a neměly být uspořádány. Vybavme si v této souvislosti třeba neestetické skříně technické infrastruktury – často špinavé, posprejované, z nesourodých materiálů, neusebrané – narušující celkový dojem z místa, které je třeba jinak pěkné. Špičák uvádí, že skříně je nutné sdružovat do jednotných objektů, zároveň by neměly překážet v prostoru a vytvářet bariéry a ty, které se už nepoužívají, by měly být zrušeny. Je tohle skutečná pražská realita?

Součástí mobiliáře jsou i nepříliš vzhledné nádoby na odpad. To, co je obvykle naházeno kolem nich, už součástí mobiliáře není

Možná vás překvapí, jak různě lze využít chytré zábradlí. To by rozhodně nemělo ochranu chodce znesnadňovat a ani by nemělo bránit průchodnosti. Je-li naopak navrženo šikovně, lze je využít třeba i jako lavičku nebo stojan na kolo. Zábradlí lze podle Špičáka nahradit i jinou, alternativní bariérou, třeba stromořadím.

Jsou-li kontejnery nadzemní, pak by se měly vyskytovat výhradně na předem připravených a ideálně ohrazených místech.

Promýšlet je nutné i koncepci veřejného osvětlení – jeho rozmístění by podle Špičáka mělo odpovídat celkové kompozici osvětlovaného prostoru. Osvětlena nemá být pouze vozovka, ale také chodci a okolní prostředí tak, aby se v něm bylo možno dobře a bezpečně orientovat. Příjemnou a bezpečnou atmosféru v tomto směru vytvářejí světelné zdroje s hřejivě bílými tóny a vysokým indexem podání barev.

Další záležitostí, která dokáže městské prostředí výrazně pohanit, jsou kontejnery. I tady architekt uvádí, že by kontejnery měly být vždy schované – umístěné v objektech nebo ideálně v podzemí, což se hodí zejména pro kompaktní města. Jsou-li kontejnery nadzemní, pak by se měly vyskytovat výhradně na předem připravených a ideálně ohrazených místech.

Chceme lepší zastávky

Víc než polovina Pražanů není podle průzkumu Flowee spokojená se současným stavem zastávek MHD. Troufnu si tvrdit, že kdybychom se ptali na další části mobiliáře (třeba koše nebo lavičky), tak by podobný průzkum dopadl ještě hůř. Když se projdeme centrem Prahy, musíme s rukou na srdci a bez úsměvu na tváři poznamenat, že mobiliář, který zde vidíme, se mnohem více blíží Špičákovým negativním než pozitivním příkladům. Oprýskané skříně, omezující a mnohdy bezúčelové zábradlí, přeplněné kontejnery a odpadkové koše na neuspořádaných místech, lavičky dobré akorát na to, aby si na ně lehl nejbližší bezdomovec, blikající nebo nesvítící venkovní osvětlení…

Už i v Praze se ukazují pozitivní příklady dokládající, že se to dá dělat jinak a lépe.

Abychom ale jen nehanili. Už i v Praze se ukazují pozitivní příklady dokládající, že se to dá dělat jinak a lépe. Třeba ve Stromovce, na Petříně nebo na Strossmayerově náměstí můžete potkat závěsný koš z dílny Michala Froňka a Jana Němečka z designového studia Olgoj Chorchoj, který byl dokonce oceněn mezinárodní cenou Red Dot Design, kterou uděluje německé Design centrum. Ostatně, stejná dvojice vyhrála i soutěž o celkovou podobu nového mobiliáře, kterou jeho provozovatel bude muset po roce 2021, kdy končí smlouva tomu současnému, dodržovat.

Košem to začíná

Estetické koše už bychom měli, co ale dál? Prototypy nového mobiliáře vypracovala podle návrhů studia Olgoj Chorchoj společnost mmcité. Návrhy dělali pod odborným vedením studenti VŠUP, finální výběr pak řídili přední světoví i čeští designéři. Kromě multifunkční zastávky se v návrzích objevuje i zábradlí s nerezovým spojovacím profilem sloužícím jako madlo, ocelovou nosnou konstrukcí a opálovým bezpečnostním sklem. Koše, které by se mohly objevit místo těch starých, stávajících a často polepených nevkusnou reklamou, mají tělo z hliníkové slitiny, stříšky i s popelníkem a kanelury zabraňující polepu. Lavičky jsou robustní, z odolného tropického dřeva a se stojem z hliníkové slitiny – mohou být s područkami, bez nich, nebo dokonce i jako křesílko, třeba i jen s jednou nohou.

Součástí nového mobiliáře má být i prosvětlená rotunda pro reklamní komunikaci nejrůznějších akcí.

Nechybí ani samostatná CVL vitrína se subtilní konstrukcí a prosvětlenou reklamní plochou. Stojany na kolo ze silnostěnného plechu s odolnou úpravou povrchu mají jak zásuvnou, tak i opěrnou funkci. A potom je tu informační panel jako multifunkční totem s širokými možnostmi výběru různých funkcí, se střechou pro ochranu před deštěm a zabudovaným osvětlením. Součástí nového mobiliáře má být i prosvětlená rotunda pro reklamní komunikaci nejrůznějších akcí, ale i veřejná toaleta se snadným přístupem pro tělesně postižené, jejíž jednu stranu lze opět využít pro instalaci reklamní CVL vitríny či billboardu.

Výsledkem intenzívní práce je minimalistický, estetický a také praktický a pohodlný model. Tedy přesně takový, jaký by měl být městský mobiliář. A přesně takový, jaký by si Praha, matka všech měst, zasloužila.