Mezi urbanisty se nyní neřeší žhavější téma, než je gentrifikace, tedy lokální sociokulturní změny, které vznikají důsledkem stěhování bohatých lidí do populárních lokací. Většina odborníků se dlouho domnívala, že gentrifikace je z velké části poháněna touhou bohatších a vzdělanějších lidí bydlet blízko práce, a omezit tak dojíždění. To je ovšem ta poslední věc, která by movité obyvatele měst trápila. Chtějí být spíš mnohem blíž "trendy věcem". Třeba parkům, ale ne tak ledajakým.
Gentrifikace je obecně vedena hlavně touhou být in. Dát si avokádové latté v karlínské kavárně je totiž něco úplně jiného, než usrkávat byť i čerstvě namletou skvělou kávu o kousek dál v Libni. Je prostě důležité být blízko městským požitkům – restaurace, galerie, nebo třeba parky... U čehokoli, co právě frčí.
Největší zelená plocha v Praze, u které navíc neriskujete, že tam vyrostou betonové krabice, je pro většinu Letenských třešnička na dortu.
Jednou z nejatraktivnějších pražských čtvrtí je Letná. Má dobrou polohu v širším centru, skvělou dopravní obslužnost, malé množství nové zástavby... A hlavně je moderní tam bydlet, což je jedním z důvodů, proč Letná patří k nejdražším čtvrtím. Je zde ale ještě jeden prvek a to je park Stromovka. Největší zelená plocha v Praze, u které navíc neriskujete, že tam vyrostou betonové krabice, je pro většinu Letenských třešnička na dortu, pro mladé rodiny s dětmi zato povinnost.
Gentrifikovatelné oblasti
Studie Alessandra Rigolona z University of Utah a Jeremyho Németha z University of Colorado se zabývá otázkou, jakou roli hrají v procesu gentrifikace právě parky. Studie se konkrétně zaměřuje na několik klíčových charakteristik parků a jejich vliv na gentrifikaci. Jde o velikost, celkovou kvalitu, o to, zda jsou parky nové, o blízkost k centru, zda jsou lineárními parky delšími než jeden a půl kilometru a zda obsahují cyklostezky.
V šetření se zkoumalo pět největších amerických měst (New York, Los Angeles, Chicago, Houston a Filadelfie) a pět menších (Seattle, Denver, Austin, Albuquerque a Portland). Výzkumníci sledovali roli parků v gentrifikaci od roku 2000 do roku 2015. Časové údobí je rozděleno na dvě části, milníkem je rok 2008, tedy čas finanční krize, po které začala gentrifikace ještě víc růst.
K parku chce každý
Nejdůležitějším zjištěním je, že nejvíce zapříčiňují gentrifikaci rozsáhlé parky, jako je třeba módní High Line v New Yorku, což je vlastně přes dva kilometry dlouhá visutá zahrada na pěší lávce. Už půl míle (800 metrů) nového zeleného parku zvyšuje pravděpodobnost, že se jeho sousedství bude "gentrifikovat", a to o víc než 200 %. Pět ze sedmi nových parků uvedených ve studii podnítilo významnou gentrifikaci v okolních čtvrtích, včetně zmíněného newyorského parku High Line, dále jde třeba o chicagský park The 606 a houstonský Buffalo Bayou Park.
S nárůstem vzdálenosti od centra se pravděpodobnost gentrifikace sníží asi o 20 % každého 1,5 kilometru.
Důvodem je pravděpodobně fakt, že podél dlouhých lineárních parků by chtěl bydlet prostě každý. Výzkumníci dále zjistili, že parky ve druhém sledovaném období od roku 2008 do roku 2016 povzbuzovaly gentrifikaci, v předkrizovém období let 2000 až 2008 tomu tak nebylo. V letech 2008 až 2016 sice nebylo otevřeno tolik nových parků, ale vznikly ty nejznámější, třeba právě High Line nebo 606. Parky umístěné blíže k centru také zvyšují tendence ke gentrifikaci (i když ne tak velkou jako "dlouhé" parky) na úroveň 90 %. Zde studie poukazuje na to, že s nárůstem vzdálenosti od centra se pravděpodobnost gentrifikace sníží asi o 20 % každého 1,5 kilometru.
Neexistuje důkaz, že velké parky jsou většími hnacími silami gentrifikace než rozptýlené menší parky. Gentrifikaci vyvolávají parky jakékoli velikosti, pokud se nacházejí blízko centra. S gentrifikací je spojena samotná existence parků a nikoli jejich kvalita. Studie naopak odhalila, že ve městech s kvalitnějšími parkovými systémy je gentrifikace menší.
Centrální čtvrti – klíčový faktor gentrifikace
V poslední řadě je gentrifikace vázána na konkrétní umístění, typ a funkci městských zelených ploch. Podlouhlé parky a parky umístěné v blízkosti centra města jsou na gentrifikaci navázány nejsilněji. Jde totiž o parky, které jsou nejtěsněji spjaty s vytvářením centrálních rekreačních čtvrtí, což je další klíčový faktor existence gentrifikace.
Z urbanistického hlediska pomáhají parky a otevřené prostory utvářet skvělá města. Poskytují oblasti pro rekreaci, odbourávání stresu a napětí každodenního městského života a jejich stromy pomáhají snižovat znečištění. Lidé se cítí více připoutaní ke svým městům a sousedům, pokud mají přístup k přírodě. A parky navíc zkrášlují okolí. Jsou také ústředním prvkem občanské infrastruktury, která pomáhá sdružovat lidi ve velkých a do jisté míry anonymních městech. Je pak už jen na městech samotných, jak se s riziky gentrifikace vyrovnají.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: CityLab
