Cesta do práce, přechod ulice či každodenní nákupy – to jsou pro zdravé lidi naprosto běžné činnosti, které nevyžadují zvláštní úsilí. Pro zrakově postižené se však mohou stát každodenní výzvou. Představte si ale město vybavené technologií, která nevidomým umožní rozpoznávat lidi, místa nebo třeba bankovky, díky čemuž se budou schopni pohybovat samostatněji, a to jak v budovách, tak i na ulici. Takto chytrých měst je na světě čím dál víc a Praha je jedním z nich, zejména díky speciální mobilní aplikaci a plánovaným autobusovým přístřeškům.
Zrakově postižení mohou v první řadě obrovsky těžit z chytrého dopravního systému. A pro příklad nemusíme chodit daleko. Metropole sousedního Polska vytvořila projekt Virtuální Varšava, který za pomoci sítě speciálních senzorů pomáhá zrakově postiženým k větší nezávislosti. Jedná se o malé, levné vysílače, které lze namontovat do budov, a pak lidem přes Bluetooth do jejich mobilních telefonů posílat aktuální informace o prostoru. Může to být například přesné umístění vchodu do budovy či zastávky autobusu, prázdné místo v MHD nebo délka fronty na úřadě.
Hůl má v sobě zabudovaný senzor, díky němuž dokáže varovat své uživatele před překážkou vzdálenou až 160 centimetrů.
V roce 2018 spustila také Dubaj pilotní projekt zahrnující aplikaci pro iPhone, která dokáže převádět písemné informace ve stanicích metra na zvukové pokyny, což nevidomým usnadňuje nejen orientaci a pohyb v prostoru vozů i nástupiště, ale třeba i nákup jízdenek. Když se potom cestující dostane do cílové stanice, chytré přístroje mu pomohou rychle se tam zorientovat.
Lepší orientace
Dobrým příkladem je vybavení budov senzory podporujícími technologii 5G, díky čemuž už se nemusí spoléhat na klasické vysílače signálu. To umožní zrakově postiženým lépe využívat mobilní aplikace jako například Seeing Al nebo Blind Square, které jim popisují okolí a dávají zvukové pokyny. Google také vyvinul platformu s názvem Lookout, která používá fotoaparát a pomáhá lidem identifikovat peníze nebo rozpoznat barvu objektů.
Nové technologie mohou nevidomým pomoci také uvnitř budov. Jedním z již existujících příkladů je domovní asistent řízený hlasem Amazon Echo (Alexa) a Google Home, s jejichž pomocí může uživatel ovládat zámky, světla i spotřebiče, nebo třeba přidávat položky do nákupního seznamu. Do budoucna pak tato automatizace půjde pravděpodobně ještě dál se senzory, které umožní otevírat okna a zatahovat závěsy v závislosti na počasí, nebo dokonce nacházet ztracené věci.
Chytrá hůl a brýle
Vylepšení se dočkaly také „klasické“ slepecké pomůcky. Moderní sestru běžné slepecké hole navrhl slepý turecký vynálezce Kursat Ceylan a pojmenoval ji WeWALK. Hůl má v sobě zabudovaný senzor, díky němuž dokáže varovat své uživatele před překážkou vzdálenou až 160 centimetrů. Hůl se s telefonem páruje přes Bluetooth a následně komunikuje s Google Mapami, nevidomý tak nemusí nosit telefon v ruce. Díky hlasovému softwaru a vestavěným reproduktorům je také schopna uživatele informovat o poloze, pomoci při navigaci na zastávku autobusu či do obchodu a poskytovat další obecné informace vycházející z Google Map. Hůl má však i svou stinnou stránku, tedy tu finanční. V současnosti za ni v přepočtu zaplatíte 11,5 tisíce korun.
Další vychytávkou, která může nevidomým pohyb po městě i v budovách značně ulehčit, je nástavec OrCam od stejnojmenné izraelské společnosti, který lze upevnit na obroučky jakýchkoli brýlí. Za pomoci umělé inteligence je pak zařízení schopné předčítat tištěný i digitální text, rozpoznat obličej, výrobky, určovat bankovky i barvy, číst čárové kódy a informovat majitele o názvu, chuti či váze produktu. Do paměti je možné ukládat nové produkty, stejně tak i obličeje a jména, která se k nim pojí.
Dobrou zprávou pro více než 20 tisíc nevidomých v České republice je, že OrCam je v současnosti dostupný i u nás. Navíc je možné na něj v některých případech dostat finanční příspěvek od úřadu práce, což je při jeho ceně přesahující sto tisíc určitě dobrá zpráva.
Česká města
Zrakově postižení v Čechách se naštěstí nemusí spoléhat jen na tyto drahé technologie. V orientaci jim pomáhají například mobilní aplikace přizpůsobené českému prostředí. Jednou z hlavních je Naviterier, na jejímž vývoji se podílí odborníci z Elektrotechnické fakulty ČVUT. Aplikace využívá speciální mapy platformy Route4All, které obsahují informace o navigačních bodech nezbytných pro zrakově postižené, jako jsou například sklony a šířky chodníků, tvary rohů či výklenky budov. Trasu svému uživateli přitom popisuje hlasem podobně, jako by to dělal člověk. Přestože zmíněná aplikace zatím funguje zejména v Praze, do budoucna chce firma Naviterier pokrýt všechna města nad 90 tisíc obyvatel.
V Praze máme funkci hlasové navigace jen na několika zastávkách s elektronickými odjezdovými panely. Předpokládáme ale, že se stanou běžnou součástí plánovaných přístřešků.
V neposlední řadě usnadňují nevidomým orientaci v českých městech také chytré zastávky, které po zmáčknutí tlačítka na speciálním vysílači sdělí všechny důležité informace včetně jména zastávky, čísla linky, cílové stanice i doby odjezdu prvního spoje. Tyto informační panely na zastávkách už má například Brno, Ústí nad Labem, Liberec, Děčín nebo Ostrava. V hlavním městě tyto technologie zatím tolik rozšířené nejsou, do budoucna se s nimi však počítá.
„V Praze máme funkci hlasové navigace jen na několika zastávkách s elektronickými odjezdovými panely. Předpokládáme ale, že se stanou běžnou součástí plánovaných přístřešků,“ řekl Flowee tiskový mluvčí ROPIDu Filip Drápal. I Praha se snad v tomto směru přiblíží ostatním chytrým městům, která myslí i na své obyvatele, kteří to mají s pohybem po městě o něco složitější než ostatní.
Reklama
foto: Shutterstock a WeWALK, zdroj: The Conversation