Co se stane, až „to vypadne“? Podle místopředsedy energetické sekce Hospodářské komory hlavního města Prahy Jiřího Fremra v Praze existuje přibližně 600 diesel agregátů, které jsou k dispozici k řešení lokálního zásobování v některých organizacích. „Rozhodně to ale nestačí pro obnovení provozu ani základních městských a státních služeb a už vůbec ne pro provozovny podnikatelských subjektů,“ odpověděl v rámci online chatu na portálu Týden.cz, který probíhal letos v květnu. „Otázkou je, kolik z nich by se reálně dokázalo spustit a začít dodávat elektrickou energii. A zároveň je potřeba říct, že se ve většině případů jedná o řešení na pouhé následující hodiny. Pokud by blackout přesáhl tento časový rámec, tak nikdo přesně netuší, jak dál.“
Bezprostřední riziko Praze nehrozí. Přesto by se vedení města mělo na tuto eventualitu připravit.
Podle Fremra není také úplně jasné, co všechno by při případném blackoutu ve městě zkolabovalo. „Je potřeba si uvědomit, že na elektrickou energii je navázána celá řada služeb, a to i těch, u kterých to není na první pohled patrné. Dopravou počínaje přes dodávky pitné vody, provoz kanalizace, topení a podobně až třeba poskytováním zdravotnické péče konče,“ konstatuje dále Fremr. Dodává ale, že bezprostřední riziko Praze nehrozí. Přesto by se podle něj vedení radnice mělo na tuto eventualitu připravit.
Praha se prý snaží
Radnice každopádně tvrdí, že tu s rukama v klíně na případný blackout nečekají. „Hlavní město Praha vyvíjí veškeré úsilí s cílem minimalizovat možné negativní dopady na chod města v případě narušení dodávek elektrické energie, tzv. blackoutu. K této problematice je zpracována Územní energetická koncepce hl. m. Prahy,“ napsal v odpovědi Flowee Tomáš Nakládal, asistent náměstka pražského primátora pro oblast životního prostředí, infrastruktury, technické vybavenosti a bezpečnosti Petra Hlubučka.
Praha svou energetiku opírá o materiál, který je minimálně šest, ale spíš už nějakých deset let starý, a proto z logiky věci nemůže zachycovat aktuální vývoj.
Praha má také pro případy náhlého výpadku dodávek elektrické energie rozpracován plán pro „Narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu“, který je součástí Krizového plánu hlavního města Prahy. Územní energetická koncepce řeší problematiku zajištění dodávek energie včetně její bezpečnosti a spolehlivosti do roku 2033. Jenže už je to šest let, kdy byla zveřejněna. Zohledníme-li také délku jejího zpracovávání, pak dojdeme k závěru, že Praha momentálně opírá svou energetiku o materiál, který je minimálně šest, ale spíš už nějakých deset let starý, a proto z logiky věci nemůže zachycovat aktuální vývoj.
Energetici v akci
Připravenost na potenciální blackout je navíc něco jiného než vize, kam se má energetika ve městě ubírat. Praha v této oblasti spolupracuje s dodavateli energie včetně majitelů (správců) distribuční soustavy. V případě hlavního města se jedná zejména o spolupráci se společností Pražská energetika, která je v zajištění dodávek energie na území metropole dominantní. „Jsme členy Krizového štábu hlavního města Prahy. S magistrátem a Integrovaným záchranným systémem jsme se podíleli na seznamu prioritních odběrních míst na území hlavního města Prahy,“ řekl Flowee Petr Holubec, mluvčí Pražské energetiky.
V okolí Prahy jsou elektrárny Kladno, Mělník, vodní elektrárny Vltavské kaskády, které svým výkonem mohou zajistit nouzové napájení hlavního města, ale pouze asi ze třiceti procent celkové potřeby.
Mezi priority v případě blackoutu patří zajištění provozu nemocnic, městské hromadné dopravy, správních úřadů, ale také zajištění dodávek pitné vody nebo zemního plynu. „Toto je pro překonání krizové situace rozhodující,“ dodává Tomáš Nakládal.
Když vypadne síť
Jak by tedy situace po náhlém výpadku elektřiny na území Prahy vypadala? V první řadě by naskočily záložní zdroje, které by dodávaly elektřinu právě do prioritních míst. Současně s tím by se rozeběhly práce na zajištění toku elektrického proudu z elektráren ze Středočeského kraje. „V okolí Prahy jsou elektrárny Kladno, Mělník, vodní elektrárny Vltavské kaskády, které svým výkonem mohou zajistit nouzové napájení hlavního města, ale pouze asi ze třiceti procent celkové potřeby. Tyto zdroje by totiž musely zároveň nouzově zásobovat i část Středočeského kraje,“ konstatuje Petr Holubec.
Neexistuje závazný požadavek, který by stanovil, aby organizace nutné k zachování základních funkcí Prahy disponovaly dostatečnými zdroji elektrické energie.
Jenže i takovéto nouzové zásobování ze středočeských elektráren by nenaskočilo okamžitě. Pražská energetika by nejprve musela ve spolupráci se společností ČEZ vyčlenit trasy pro dodávku elektřiny, což by trvalo řádově několik hodin.
Zvenku se může zdát blackout ve městě docela romantický. Zevnitř už to vypadá jinak
V únoru 2014, tedy ještě v době, kdy funkci primátora vykonával Tomáš Hudeček (TOP 09), proběhlo v Praze cvičení Blackout 2014. Ukázalo se několik nedostatků. Například to, že neexistuje závazný požadavek, který by stanovil, aby organizace nutné k zachování základních funkcí Prahy disponovaly dostatečnými zdroji elektrické energie. Tehdy Tomáš Hudeček hovořil o tom, že by Praha měla být schopna se záložními zdroji vydržet alespoň 72 hodin, jak je tomu například v Rakousku. Cvičení ukázalo také na nedostatky při zásobování občanů pitnou vodou nebo potravinami.
Bude další cvičení?
V únoru to bude šest let od simulace náhlého výpadku dodávek elektřiny. Nabízí se tedy možnost jejího zopakování a prověření, nakolik účinná jsou opatření, která měla být po Blackoutu 2014 zavedena, aby se připravenost Prahy na takovou situaci zlepšila. „Bezpečnostní rada hl. m. Prahy záměr cvičení opakovat zatím neprojednávala, avšak tuto možnost zvažujeme,“ říká Tomáš Nakládal.
Zástupci magistrátu se zatím podle Nakládala alespoň čas od času jezdí v této oblasti inspirovat do zahraničí. Byli například ve Slovinsku, které výpadek dodávky elektřiny postihl před téměř šesti lety v souvislosti s mimořádně nízkými teplotami. „Některé poznatky jsou využitelné i v Praze,“ doplňuje Nakládal.
Jako příklad si Praha vzala také Rakousko nebo Německo, které dávají velký důraz na prevenci a své občany nabádají k odpovědnému chování právě s ohledem na možnost takové události. „Obyvatelstvo se tam chová zodpovědně, má zásoby vody, potravin, baterií a dalších nezbytných prostředků na několik dní, čímž snižují požadavky na síly a prostředky integrovaného záchranného systému,“ uzavírá Nakládal.
Vídeňská soběstačnost
Pro Prahu pak může být inspirací obzvláště Vídeň. Výrobu a distribuci elektrické energie tam zajišťuje společnost Wien Energie, jejímž jediným vlastníkem je samotné město. To tak těží z možnosti se společností úzce spolupracovat. Na vídeňské radnici existuje samostatná sekce pro energetiku. Představitelé obou organizací si tento systém pochvalují s tím, že v energetické sekci zasedá řada odborníků s jasnou vizí budoucího vývoje, kterou jsou zástupci WE umně schopni přetavit do reality tržního hospodářství.
Projekt takzvaných občanských elektráren má napomoci tomu, že si město v podstatě zajistí veškerou potřebnou energii na svém území.
Základem fungování takového modelu je aktivní participace občanů. Tu se ve Vídni podařilo skvěle podpořit projektem takzvaných občanských elektráren, který má napomoci tomu, že si město v podstatě zajistí veškerou potřebnou energii na svém území. Občanům je tak nabízena příležitost podílet se na provozu elektráren finančně, a získat tak část z výnosů solárních elektráren. Občanské elektrárny jsou u Vídeňanů oblíbené, o čemž svědčí, že se do projektu zapojilo více než deset tisíc obyvatel.
Město se přitom snaží o to, aby žádná příležitost zvýšit vlastní energetickou soběstačnost nepřišla nazmar. Spousta budov městských institucí má na svých střechách instalovány solární panely a developerské projekty nadále počítají s rozšiřováním jejich instalací i na střechy budov nájemních domů. V současnosti se ve Vídni plánuje výstavba osmi tisíc bytů, které mají být zásobeny elektrickou energií z vlastních zdrojů energie přímo na střeše domu. Prozatím nenaplněný zůstává projekt výstavby tepelných úložišť, ve kterých by se vyrobená energie střádala, a tyto by pak sloužily jako svébytný rezervoár, ze kterého by se energie čerpala v bezvětrných či pošmourných dnech. Výstavba celé chytré městské čtvrti by pak měla být symbolickým potvrzením technologického pokroku města na Dunaji.
Místopředseda energetické sekce pražské Hospodářské komory Jiří Fremr vidí v těchto krocích i směr, kterým by se měla ubírat právě Praha. „Energetická úspora budov, budování solárních panelů na budovách – to jsou všechno opatření, která mohou snížit náklady na dodávky elektřiny do budov. Nebo přeměna veřejného osvětlení na chytrou síť. To je také téma, které už se v současné době hodně diskutuje a konají se v něm první konkrétní kroky,“ řekl Flowee. Než se tedy v Praze něco pořádně rozběhne, doporučujeme nákup svíček, baterií do svítilen a možná i pár plechovek „bravčového masa s fazulou“. Praze prý bezprostřední riziko nehrozí, ale člověk nikdy neví. V Německu a v Rakousku už pochopili, že lepší je být připraven.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Blackout 2014
