K čemu je spadané listí? Student na Ukrajině vymyslel, jak z něj vyrábět papír

Každý podzim se ulice i parky evropských měst plní padajícími listy, které je třeba odklidit. Přestože některé země už zavádí způsoby, jak to udělat šetrně a s ohledem na životní prostředí, jinde se listy stále spalují, a zamořují tak vzduch. To se dělo například na Ukrajině. Už brzy však nastane změna, neboť místní student přišel s návrhem, jak listy bezpečně likvidovat a ještě na tom vydělat.

Valentyn Frechka, bývalý student Kyjevské univerzity, získává z mletých listů celulózu a poté z ní vyrábí papír. S nápadem přišel v roce 2017, když s dědou sbíral houby.

Na produkci 20 tisíců listů (asi 40 standardních balení) papíru je potřeba 1 681 kilogramů listí, což je množství asi z deseti stromů.

„Zkoumal jsem spadané listí. Uvědomil jsem si, že má podobnou strukturu jako sláma a tráva. Ale klíčová je celulóza. Naskládal jsem listy do tašky a začal v laboratoři experimentovat,“ popsal vznik projektu v rozhovoru pro magazín Opinion.

Nový typ papíru

Spadané listí, které je většinou považováno za odpad, obsahuje 60 až 80 % celulózy. Na výrobu papíru je tedy ideální. A čím víc se ho sesbírá, tím lépe. Na produkci 20 tisíců listů (asi 40 standardních balení) papíru je potřeba 1 681 kilogramů listí, což je množství asi z deseti stromů. Ta nejlepší (a pochopitelně také přiměřeně drahá) zařízení na extrakci celulózy jsou schopna zpracovat asi 30 tun listí denně.

Papír z listí se dá spíš využít jako obalový materiál nebo jako papír toaletní

Vyrobený papír ale není jako klasické bílé listy, které běžně vkládáme do tiskáren. A ani se na tisknutí moc nehodí, protože působí spíš jako papír recyklovaný. Přestože tedy na něj lze psát i kreslit, ideálně se dá použít zejména jako balicí materiál či na výrobu krabic na vejce, ubrousků nebo toaletního papíru. Hodí se také na výrobu eko pytlů a květináčů, které mohou být do země „vysazeny“ společně s rostlinou.

První úspěchy

Díky tomuto projektu už získal mladý vědec několik ocenění, a to i od ukrajinského ministerstva školství. Přesto zůstává skromný a zdůrazňuje, že pouze dopomohl k výzkumu o tom, jak získávat papír z nedřevěných zdrojů celulózy. Nyní se jeho myšlenka proměnila z vědeckého projektu na projekt obchodní a překročila hranice Ukrajiny. Valentyn už svůj nápad prezentoval v Tunisu, Keně a v USA. V současnosti má o jeho produkt zájem Dánsko a Finsko.

Výkonná zařízení na extrakci celulózy jsou schopna zpracovat asi 30 tun listí denně

Na Ukrajině mezitím technologie nazvaná re-leaf prošla po několika vylepšeních úspěšně finálními testy a již brzy tam vznikne první továrna. Tento typ papíru se nakonec bude prodávat ve velkých rolích a kromě původní celulózy bude obsahovat 25 % lepenky.

Přestože nápad mladého vědce působí jako velká inovace, Valentyn nebyl prvním, kdo s plánem na výrobu papíru z listí přišel. Nápad byl představen a podporován vědcem Edmontem Perrierem z Francouzské akademie věd už kolem roku 1918. Na produkci samotného papíru však tehdy nedošlo, a tak si myšlenka na zpracování spadaného listí musela počkat více než sto let.