Budova s unikátní strukturou byla postavena před padesáti lety, v době ekonomického rozkvětu Japonska. Nejen svou architekturou, ale i „modulárním vybavením“ představovala dalekou budoucnost, která už se ale této stavby týkat nebude. Podobnou budoucnost, jakou známe z filmu Pátý element. A stihl ji podobný osud, jaký známe z Prahy v případě brutalistní budovy Transgasu.
Tokijskou Nakagin Capsule Tower si zapamatuje každý, kdo ji kdy viděl. Nápadná budova posetá šedými kostkami nesla zřejmé architektonické poselství. Modulární komplex o sto čtyřiceti jednotkách, postavený v roce 1972 během závratného ekonomického vzestupu Japonska, však zůstal za vyššími a uhlazenějšími mrakodrapy s výhledem na čtrnáctimilionové město v závěsu a v současnosti zní jeho labutí píseň.
Představa živoucího organismu
Demolice Capsule Toweru začala 12. dubna 2022. Kapsle, jež sloužily jako mini bytové jednotky, jsou jedna po druhé vytrhávány z plastového pláště budovy. Vše se děje za ochrannými fóliemi, protože části budovy obsahují jedovatý azbest. Architekt Kisho Kurokawa, který navrhl také nové křídlo amsterdamského Van Goghova muzea, pojal Nakagin Capsule Tower jako ukázkový příklad stylu takzvaného metabolismu, poválečného japonského architektonického hnutí, které si představovalo budovy jako megastruktury, jež se mohou vyvíjet a měnit jako organismus.
Kuchyňský kout chyběl. Předpokládalo se, že obyvatelé budou jíst většinu času v nedalekých nóbl restauracích.
Hotové „škatule“ nepředstavovaly trvalé bydliště, sloužit měly jako malé byty pro námezdní pracovníky během rychlé ekonomické expanze země. Mělo jít o cenově dostupný způsob, jak se vyhnout hotelům a dlouhému dojíždění do města. Prodejní brožura z roku 1972 inzerovala, že za poplatek byly v budově k dispozici i úklidové, a dokonce také sekretářské služby.
Pro ty, co netrpí klaustrofobií
Každá světle šedá bytová jednotka je čtyři metry dlouhá, dva a půl metru vysoká a široká. Má kulaté okno, které se ovšem nedá otevřít. V době výstavby se prodávaly za 3,8 milionu až 4,8 milionu jenů (12 540 až 15 830 dolarů), s přihlédnutím k inflaci to je dnešních 10,9 milionu až 13,8 milionu jenů neboli 86 560 až 109 280 USD.
Podle brožury by kupující špičkové „super deluxe“ jednotky získal vysoký hustý koberec, tapety z umělé kůže, barevný televizor a špičkový magnetofon. Kuchyňský kout však chyběl. Předpokládalo se, že obyvatelé budou jíst většinu času v nedalekých nóbl restauracích na Ginze nebo v Shimbashi, centru takzvaných izakaya podniků, kam chodí zaměstnanci nedalekých úřadů po práci.
Postupné a potupné odumírání
Navzdory jejich stavebnicové sestavě nebyla žádná z instalovaných kostek Capsule Tower nikdy odstraněna ani nahrazena. Bylo to proto, že každá z nich je připojena k věži dvěma háky a několika šrouby, odpojení obytné krabice v nižších podlažích by tak vyžadovalo odpojení všech jednotek nad ní. To se ukázalo jako klíčová konstrukční chyba, která stála proti původnímu záměru udělat z budovy jakýsi živý organismus.
Capsule Tower navíc začala před několika lety chátrat. Centrální teplovodní systém přestal fungovat a obyvatelé, kteří ještě zůstávali, byli nuceni si instalovat vlastní ohřívače vody, používali provizorní sprchy v suterénu nebo chodili do veřejných lázní. Kostky začaly degradovat. Výsledkem je budova, která vypadá staře a nově zároveň. Obyvatelé se odstěhovali a budova se stala spíše pouhým solitérem. Občas byly některé jednotky k dispozici k prodeji nebo pronájmu. Jedna byla dokonce určená k ubytování přes Airbnb.
„Základní myšlenkou stavby byla možnost vyměnit kapsle. Je smutné, že celá věc musí spadnout,“ přibližuje Tatsuyuki Maeda, který v budově vlastní více než tucet kapslí a kvůli záchraně ikonické budovy dokonce před čtyřmi lety opustil své zaměstnání. „Když se podívám nahoru na věž, můžu konstatovat jen to, jak je mi líto, že jsem ji nedokázal zachránit,“ dodává. Maeda během posledních několika let pořádal prohlídky budovy, přičemž architekti a designoví nadšenci se hrnuli, aby viděli Capsule Tower z první ruky.
Jako z lega
Maeda se však s demolicí věže nedokázal vyrovnat, a tak se místo její záchrany zaměřil na zachování jejího dědictví. „To není úplný konec této unikátní stavby. Demolicí to nekončí, vzejde z toho něco pozitivního,“ říká Maeda.
Ten na svém vlastním pozemku plánuje z kapslí, které vlastní, znovu alespoň částečně postavit dům, jenž by Capsule Tower připomínal. Pronajme si prý náklaďáky, aby kostky přepravily. Jsou koneckonců modulární jako lego.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Bloomberg
