Po celém světě, konkrétně v 66 zemích, se První máj slaví různě. Jedno ale zůstávalo stejné. Ve většině případů se jednalo o vítání jara, nové energie, plodnosti, tepla a světla. Jak to bude letos, to asi teprve uvidíme. Na moc energie v rouškách to zrovna nevypadá. Dokonce ani na srocení komunistů na Výstavišti. Lidová rčení každopádně radí v předvečer Prvního máje vyházet všechny staré věci (což nesouvisí s předchozí větou), uklidit a vysmýčit celý dům či byt a do oken dát zapálené svíčky, které spálí vše staré a nepotřebné a přivolají do obydlí novou energii.
V devatenáctém století se potom 1. máj stal mezinárodně uznávaným Svátkem práce, který připomíná stávku amerických dělníků v Chicagu z 1. května 1886. V českých zemích se poprvé slavil v roce 1890 na Střeleckém ostrově. Komunistická strana si svátek přivlastnila jako boj dělnické třídy proti kapitalistům. A ta naše jej dodnes slaví na pražském Výstavišti.
Raději máj
Než svátek dostal onen politický podtext, šlo hlavně o vítání jara. V předvečer Prvního máje se v českých a moravských městech dříve stavěly (a někde ještě dodnes staví) májky, které si vesnice hlídaly. Mezi domy milenců se vylévaly cestičky z hašeného vápna a vody a na jejich vrata se vápnem malovala srdíčka a nápisy.
Spojení Prvního máje a Svátku práce pochází ze Spojených států amerických, kde během 19. století vrcholila průmyslová revoluce.
Dnes u nás oslavy Prvního máje ustupují do pozadí výraznějšímu pálení čarodějnic, v německy mluvících zemích označovaného za Valpružinu noc a v anglosaském prostředí za Beltain. Keltové obývající kdysi území Britských ostrovů věřili, že první květen je nejdůležitějším dnem roku. Oslavy Beltainu byly založeny na myšlence rozdělit rok na dvě poloviny a první květen tak označoval předěl mezi světlem a tmou.
Prvním májem tedy začínala světlá polovina roku, posledním dubnem končila ta tmavá. Jedním z hlavních rituálů byl symbolický oheň, kde dnes my pálíme „čarodějnice“, v přeneseném slova smyslu vše staré a nepotřebné. Pro Kelty oheň znamenal očišťující sílu oslavující návrat života a plodnosti. Poté, co Britské ostrovy ovládli Římané, s sebou přivezli pětidenní oslavy známé jako Floralia, které představovaly uctívání bohyně květin Flory. Konaly se mezi 20. dubnem a 2. květnem a postupně splynuly a byly kombinovány se zvyklostmi slavení Beltainu.
Tance kolem májek
Další populární tradicí, známou především z Britských ostrovů, je tanec kolem májky. V některých vesnických oblastech Spojeného království je tak První máj slaven dodnes. Mladí muži a ženy tančili kolem májek, pořádali průvody vedené královnou máje – za tu byla označena vyvolená dívka – v některých případech i jejím partnerem, tedy chlapcem zvoleným za krále máje. Oba byli oděni v zelený šat, který symbolizoval jaro a plodnost.
V roce 1644 byl ale tento druh oslav Prvního máje zakázán puritány, ale už v roce 1660 byl obnoven. Oblíbený začal být v 19. století, od té doby se však už nejedná o rituální vítání jara a oslavu plodnosti, ale spíše o dětskou hru, která slouží k pobavení.
Proč Svátek práce?
Spojení Prvního máje a Svátku práce pochází ze Spojených států amerických, kde během 19. století vrcholila průmyslová revoluce. Každoročně zde vlivem špatných pracovních podmínek a dlouhé pracovní doby umíraly tisíce mužů, žen, a dokonce i dětí. Federace organizovaných obchodů a odborových svazů proto v roce 1884 v Chicagu uspořádala konferenci, kde se řešila nutnost zkrácení pracovní doby na 8 hodin. Rok na to aktivitu podpořila tehdy největší americká pracovní organizace Knights of Labour, která shodně s tou první povzbuzovala pracující ke stávkám a demonstracím.
Nakonec je třeba říci, že britský sváteční May Day nemá nic společného s mezinárodním tísňovým voláním „mayday“.
Prvního května 1886 započala stávka, jíž se v průběhu několika dní zúčastnilo téměř 100 tisíc jedinců. Zprvu byly protesty poklidné, ale v průběhu nabývaly na agresivitě a vyústily až ve smrt několika civilistů i policistů, mezi něž kdosi hodil bombu. K trestu smrti bylo za prohřešek anarchie odsouzeno sedm lidí, osmému byla na 15 let odňata svoboda. Čtyři muži byli nakonec oběšeni, jeden spáchal sebevraždu a zbývající tři byli o šest let později propuštěni.
Několik let poté se v Evropě vytvořila nová koalice socialistických a pracovních stran, která vyzvala k demonstraci na počest amerických mučedníků z Haymarketu. V roce 1890 na květnovém shromáždění v Londýně demonstrovalo přes 300 tisíc lidí. Tisíce lidí se sešly také na Střeleckém ostrově v Praze. První květen byl už předtím přijat jako Svátek práce mnoha zeměmi po celém světě, nejen těmi, které trpěly na socialistické a komunistické vlivy.
Mayday není May Day
Nakonec je třeba říci, že britský sváteční May Day (obvykle jde o 1. květen) nemá nic společného s mezinárodním tísňovým voláním „mayday“. Kód byl až v roce 1923 vytvořen leteckým důstojníkem v Londýně a měl splňovat nároky na to, aby byl pro piloty a pozemní personál v případě nouze snadno pochopitelný.
Frederick Mockford tak vytvořil slovo „mayday“, protože znělo jako „m´aider“, což je zkrácená verze francouzského výrazu Venez m'aider, v překladu „pojď a pomoz mi“. Podobnost s 1. májem můžeme spatřovat možná v tom, že dnes můžeme partnerovi při cestě pod rozkvetlou třešeň, kde se chystáme políbit, šeptat: „Pojď a pomoz mi neuschnout.“ Jinak zde ale vážně žádná neexistuje. A nic společného nemá ani se Svátkem práce.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: History.com