Karlos Vémola: Zápas s Kinclem nenesu dobře, nejsem zvyklý prohrávat

Karlos má ke sportu blízko od mládí. Vděčí za to svému otci, který ho v útlém věku přivedl do jednoho z nejznámějších spolků v Česku –⁠ Sokol. Ačkoliv z toho zpočátku nebyl zrovna dvakrát nadšený, dnes na zkušenost vzpomíná úplně jinak. Málokdo pak ví, že členem Sokolu je slavný zápasník dodnes, tedy více než 30 let.

„Do Sokola mě přivedl tatínek a pro mě to z dnešního pohledu bylo něco neskutečného. Všichni trenéři byli můj vzor, učili mě cílevědomost, za tohle jsem jim velmi vděčný. Není to o tom, na jaký sport své dítě dáte, ale kdo ho v tom sportu vede, protože ti trenéři se stávají druhými rodiči. Naučí vás touze po vítězství, naučí vás, jak se stát dobrým člověkem, a to se pak promítá i mimo tělocvičnu,” dodává Vémola nadšeně.

Fasáda drsňáka ukrývá motýly

Vzápětí ale vysvětluje, že se za svoji 15 let dlouhou kariéru se jednu věc přece jen nenaučil – prohrávat. Narážel tím na svůj poslední zápas z května, kdy jej Patrik Kincl porazil v zápase na body a stal se tak šampionem střední váhy organizace Oktagon MMA.

„Já jsem se zamiloval do kulturistiky a velmi jsem chtěl poznat, jak kluci v Anglii žijí a trénují. Z jednoho víkendu se pak stalo 15 let, než jsem se nadobro vrátil zpět."

„Já ty prohry vždycky nesu těžce, ale ono to tak bohužel v životě je. Každý občas vyhraje a potom zase prohraje,“ přiznává a následně dodává, že MMA se stále vyvíjí. „Lidé říkají, že MMA je nový sport, ale on je tady už spoustu let, jenom v jiné podobě. My jsme v podstatě moderní gladiátoři, akorát s upravenými pravidly.“

V rozhovoru pro stanici A11, který mohou diváci vidět v premiéře už 29. června promluvil také o svých začátcích v Anglii, kdy se sám trochu hledal a vyzkoušel několik sportů, třeba řeckořímský zápas nebo klasickou kulturistiku:

„Já jsem se zamiloval do kulturistiky a velmi jsem chtěl poznat, jak kluci v Anglii žijí a trénují. Nebyly tehdy takové možnosti a finance, ale můj známý tam jel na víkend kamionem, tak jsem mu řekl, jestli nemůžu jet s ním a on souhlasil. Z jednoho víkendu se pak stalo 15 let, než jsem se nadobro vrátil zpět. Tak moc jsem se do toho londýnského života zamiloval,“ komentuje Karlos, který vidí mezi jednotlivými národy významné rozdíly: „Angličané vás vždycky hrozně podporují, ale tady v Česku vás odborníci odepíšou ještě předtím, než se s někým utkáte. To je podle mě hrozná škoda.“

Málokdo přitom ví, že se za tvrdou skořápkou bojovníka skrývá vášnivý sběratel motýlů. „Já jsem sbíral motýly už od dětství. Dokonce jsem si dřív pěstoval housenky, abych měl doma krásného vychovaného motýla. Na tohle už teď nemám moc času, a navíc ta fauna a flora v Česku už není to, co bývala. Nyní jezdím po různých burzách a kupuji je. Pořád k tomu mám velký vztah,“ komentuje Karlos, který má kromě sbírky motýlů ve svém Vémolandu také lvy, tygry, exotické ryby, žraloky a krokodýly.