Tyto fenomény zmapoval nový výzkum duševního zdraví a rizikového chování žáků 2. stupně základních škol a studentů středních škol v Praze. Letos se poprvé výzkumníci zaměřili také na problematiku sebepoškozování. Praha vyhodnocuje podobné problémy na školách pravidelně, odborníci tak mají možnost sledovat u řady oblastí i dlouhodobé trendy a změny v čase.
„Při prvním pohledu na nová data nás nemile překvapil nárůst problémů spojených s nadměrným užíváním technologií,“ upozorňuje vedoucí výzkumu Roman Petrenko. „Jsme si vědomi, že technologie jsou součástí dnešního světa a děti na mobilech a počítačích hledají zábavu, komunikují přes ně s kamarády a využívají je i při vzdělávání. Ale 7 % žáků vykazovalo příznaky problémového užívání internetu, kdy čas trávený na internetu již výrazně negativně ovlivňuje jejich život a nedokážou přestat. Dalších 31 % žáků pak má symptomy nadměrného či nějak rizikového užívání internetu, kdy kvůli internetu zanedbávají čas na stravování, spánek, školní povinnosti. Toto číslo navíc pořád roste, proti minulému roku přibližně o desetinu,“ doplňuje Petrenko.
Dívky trpí nejvíce
Wellbeing žáků je prakticky stejný jako minulý rok, což byl ale nejhorší výsledek za sledované období. Bohužel se podle těchto čísel nepodařilo české společnosti trend zvrátit a začít spokojenost se životem u dětí zlepšovat. Aktuálně má 26 % žáků wellbeing na velmi nízké úrovni (minulý rok to bylo 27 %). Jedná se častěji o dívky (36 %) než chlapce (17 %).
Děti s nízkým wellbeingem uvádí, že nemají radost ze života, velká část z nich navíc trpí příznaky úzkostných a depresivních stavů. Z celé zkoumané populace mělo 15 % žáků příznaky těžké úzkosti a 20 % příznaky středně těžké až těžké deprese. Nejedná se o potvrzené diagnózy, výzkum pouze mapoval výskyt doprovodných symptomů, přesto se jedná o varovný údaj.
Výzkum také přinesl zjištění, že více než polovina žáků (53 %) trpí zhoršenou kvalitou spánku. Čtvrtina žáků (23 %) udává problémy odpovídající střední až těžké insomnii (poruchy spánku). U žáků, kteří mají problémy se spánkem, často nalézáme také zhoršené duševní zdraví, nadměrné užívání technologií a zvýšenou konzumaci energetických nápojů. Ke konzumaci energetického nápoje alespoň jednou za uplynulý rok se přiznala více než polovina žáků (62 %), 14 % žáků pije energetické nápoje denně nebo pravidelně.
Výzkum také ukázal, že nejvíce ohroženou skupinou z hlediska duševních obtíží jsou dívky ve věku 14 až 17 let, tedy žákyně v posledních ročnících základních škol a na středních školách. Této skupině je vhodné poskytovat zvýšenou pozornost a podporu.
Sebepoškozování a návykové látky
Letos se poprvé šetření pokusilo zmapovat problematiku sebepoškozování, protože na velký nárůst tohoto jevu upozorňovali učitelé i další odborníci pracující s dětmi. „Přibližně čtvrtina dívek, konkrétně 26 %, se přiznala, že se sebepoškodily v posledních 12 měsících. U chlapců se jedná o necelých 9 %. V součtu celé populace zkušenost se sebepoškozováním v posledním roce života uvedlo více než 17 % žáků. Nejčastějším způsobem sebepoškození je řezání, píchání či kousání až do stavu krvácení, tedy techniky záměrného narušování integrity vlastní kůže,“ uvádí detaily analytička Dominika Matějovcová.
Nejpopulárnější forma konzumace tabáku a nikotinu je mezi mladými elektronická cigareta, tedy tzv. „vapování“. K vyzkoušení elektronické cigarety se přiznalo 39 % žáků a 9 % uvedlo, že elektronickou cigaretu užívají pravidelně až denně. Druhým nejpopulárnějším způsobem je klasická tabáková cigareta, jejíž užití alespoň jednou přiznalo 23 % žáků, a 13 % kouřilo klasické cigarety opakovaně až denně.
Již řadu let zůstává na stejných hodnotách míra užívání alkoholu nebo marihuany. Více než 8 % dívek a 10 % chlapců uvedlo, že alkohol pili pravidelně skoro každý týden až denně – mezi účastníky výzkumu ovšem byli i plnoletí žáci posledních ročníků, kteří si alkohol mohou legálně kupovat. Pravidelných konzumentů marihuany a z ní odvozených psychotropních produktů jsou 3 %, dalších 17 % žáků přiznalo, že marihuanu za poslední rok užili, ale pouze několikrát.
Nikotinové sáčky užilo v uplynulém roce 13 % žáků. Zkušenost s užitím kratomu za poslední rok přiznalo 8 % žáků. Zneužívání léků (braní léků, které jsou na předpis, ale žák je nemá předepsané) uvedlo 12 %.
Duševní zdraví je prioritou
„Zlepšení péče o duševní zdraví je mojí prioritou, a proto stavíme v Praze ucelenou síť duševního zdraví. Podobné výzkumy jsou pro nás důležité i proto, abychom efektivně nastavili další kroky. Od prevence přes vzdělávání zaměstnanců škol, detabuizace témat duševních onemocnění až po zajištění komplexní, moderní a dostupné péče o duševní zdraví Pražanů, zejména dětí a mladistvých, včetně vzniku nových center. Suplujeme tím sice stát, ale nemůžeme přeci nechat lidi, které trápí bolavá duše, bez pomoci,“ říká náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví Alexandra Udženija.
„Před čtrnácti dny jsme například otevřeli unikátní a v naší republice první Centrum perinatální duševní péče v Poliklinice na Zeleném Pruhu. Před tím jsme podpořili nové krizové centrum pro děti v Praze 2. Plánujeme otevřít denní stacionář pro děti školního věku s ADHD, otevření ambulance s rozšířenou péčí pro děti a adolescenty, která bude dalším typem specializované péče v oblasti dětské psychiatrie, a máme ještě mnoho dalších plánů. Chceme, aby Pražané věděli, že na své trápení nejsou sami a že potřebnou pomoc najdou včas a nebudou na ni muset čekat třeba půl roku,“ doplňuje náměstkyně Alexandra Udženija.
Výzkum se koná každoročně od roku 2016, poslední dotazování se uskutečnilo v prosinci 2023. Realizuje ho Centrum sociálních služeb Praha (CSSP) ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy, s analýzou dat pomáhají datoví analytici z výzkumného týmu Anreva Solution. Výsledky slouží školám, odborníkům, věnujícím se práci s dětmi a mladými lidmi, pražskému magistrátu i jednotlivým městským částem lépe pochopit a reagovat na aktuální vývoj v oblasti duševního zdraví a rizikového chování žáků.
„Jsem moc rád, že se naše výzkumná data stala důležitým pomocníkem nejen pro naše služby a potřeby magistrátu, ale že jsou zároveň cenným zdrojem informací i pro další odborníky a širokou veřejnost,“ dodává ředitel CSSP Roman Béla.
Dokument s celým výzkumem a další související materiály z tiskové konference jsou k dispozici na: Výzkum duševního zdraví žáků.
Reklama
foto: Shutterstock, Media List, zdroj: Media List
