Střecha secesního pražského Paláce Lucerna, multifunkčního objektu, který ozvláštňuje centrum Prahy už téměř 110 let, se od 19. května bude opět pravidelně otevírat veřejnosti. Podle původního plánu stavitelů zde už kdysi měla být veřejně přístupná kavárna. Tu se ale kvůli sazím z komína nikdy nepodařilo zprovoznit. Rozsáhlé terasy tak dlouho sloužily pouze nájemníkům domu jako prostor s nádrží na vodu a na pěstování květin.
I na střeše se podle všeho dá žít kulturně
Po 1000 m² střešních ploch se ovšem návštěvníci nebudou procházet poprvé. Od roku 2016 je zásluhou nejznámějšího pražského kavárníka Ondřeje Kobzy střecha Lucerny pravidelně přístupná veřejnosti a postupně se proměňuje v jakési "náměstí v úrovni střech". V roce 2016 byla střecha zpřístupněna na tři dny, v roce 2017 na sedm dní a v loni už na celých 15 dní díky projektu s názvem Louka nad Lucernou. Letos se sem lidé mohou přijít podívat od května až do konce října pravidelně každou neděli a pondělí, a to od 15 hodin až do setmění.
Na jednotlivých kaskádovitých střechách propojených točitými schodišti se bude nacházet pět druhů zahrad.
Ondřej Kobza se domluvil s majitelkou Lucerny Dagmar Havlovou, aby mu celý střešní prostor pronajala. Následně oslovil architekta Petra Hájka, který letos získal titul architekt roku. Svůj vklad do střechy Lucerny si Ondřej Kobza po dohodě s majitelkou postupně "odbydluje". Sám totiž střídavě přebývá v pátém patře, střeše na dosah.
Města v oblacích
Střechu už v úterý 14. května pokřtil šampaňským na slavnostním otevření pro novináře hudební skladatel, zpěvák a herec Jiří Suchý, který zde v roce 1965 ve Velkém sále Lucerny uváděl koncert největšího jazzového trumpetisty Louise Armstronga. Ondřej Kobza se o pravidelné zpřístupnění střechy Lucerny snaží už čtvrtým rokem. Střechy jsou totiž podle něj málo využívaným prostorem, se kterým se v městském plánování příliš nepracuje. Jeho snem je prý inspirovat lidi k tomu, aby začali žít víc na střechách, které by se jednou v budoucnu spojily lávkami, a vznikly jakési nadzemní pasáže, něco jako ulice nad městem. Podle návrhu pana Petra Hájka nechal střechu pokrýt dřevěnou palubovou podlahou a proměnil ji tak v něco, co vzdáleně připomíná několikapatrovou loď se zděným střešním domkem jako kajutou.
Kromě výstav se zde budou konat pravidelné workshopy městského zahradničení, příležitostné lekce jógy a mnoho dalšího.
Na jednotlivých kaskádovitých střechách propojených točitými schodišti se bude nacházet pět druhů zahrad, například party zahrada, jedlá zahrada či motýlí zahrada, jejichž cílem je přilákat včely, motýly a ptáky a vytvořit tak více prostoru pro zeleň a zvířata ve městech. Ze střechy je ale zároveň krásný výhled snad na většinu nejmajestátnějších pražských památek.
Kaskádovité střechy by měly časem sloužit i jako zahrady
Nechybí zde ani černé piáno podobné těm, která možná znáte z projektu Piana na ulici, stojí tu i žlutý pingpongový stůl a k vidění je stálá expozice s názvem "Jak Lucerna povznesla velkoměstský ráz Prahy", jež je nainstalována na 15 točitých tubusech od jízdních řádů. Autorkou výstavy je novinářka a autorka životopisu strýce bývalého prezidenta Miloše Havla Krystyna Wanatowiczová. Kromě výstav se zde budou konat pravidelné workshopy městského zahradničení, příležitostné lekce jógy a mnoho dalšího.
Kde se vzala?
Autorem projektu Paláce Lucerna je inženýr Vácslav Havel, dědeček našeho exprezidenta Václava Havla, který na něm pracoval v kooperaci s architektem Stanislavem Bechyněm. Lucerna je první pražskou železobetonovou stavbou se zastřešenou a prosklenou pasáží, kterou rodina Havlových stavěla v době, kdy se u nás všude jinde budovalo pouze z cihel. Střecha se veřejnosti otvírá symbolických 110 let od dokončení stavby první části legendární multifunkční budovy. V minulosti v paláci vystupovala Ella Fitzgerald, už zmíněný Louis Armstrong nebo Duke Ellington. Po roce 1990 pak v Lucerně natáčela svá fitness videa Claudia Shifferová.
Přírodě zabíráme čím dál tím více prostoru na zemi, tak bychom jí ho měli alespoň trochu vrátit na střechách.
Celý komplex postupně vznikal a různě se vyvíjel od dostavby v roce 1909 až do roku 1948. V současnosti je zde kromě kina, kavárny, několika sálů a obchodů ještě populární hudební klub Lucerna Music Bar a v pasáži vystavená socha svatého Václava sedícího na břiše chcíplého koně, kterého výtvarník David Černý nechal zavěsit hlavou dolů.
Nebude to zadarmo
Revitalizace střešních prostor Paláce Lucerna nemá kromě Ondřeje Kobzy žádného investora, proto je vstupné 100 korun. Účelem celého projektu a zpřístupnění jsou podle oficiálního webu Střecha Lucerny "podpora komunitního života, vzdělávací a osvětové aktivity, umění ve veřejném prostoru, střecha jako kreativní laboratoř pro rozvoj sociálních inovací a ochrana kulturního dědictví". Kromě toho Kobza neustále deklaruje, že přírodě zabíráme čím dál tím více prostoru na zemi, tak bychom jí ho měli alespoň trochu vrátit na střechách.
Reklama
Vstup na střechu se nachází v pátém patře budovy, kam se dostanete ze Štěpánské ulice po schodech nebo pater nosterem umístěným naproti Velkému sálu Lucerny. Aktuální dění můžete sledovat na facebookové stránce střechy. A pokud máte nějakou kreativní ideu, jak střechu v průběhu jejího zpřístupnění využít, zkuste Ondřejovi napsat. Za skvělý nápad zde nabízí možnost přespání zcela zdarma.
foto: Facebook Střecha Lucerny, zdroj: Střecha Lucerny
