Jak jsem šel na feministickou snídani

S kolegou Luďkem Staňkem nás jednou jedna z mediálně známých dam, označující sebe sama za feministku, označila jako "misogynní šovinistická prasata par excellence". Proto mojí první otázkou po otevření mailu s pozvánkou na feministickou snídani bylo: jedná se o legraci? Potřebují tam ukázkový příklad fackovacího panáka? Nebo to myslí doopravdy vážně? A pokud platí to poslední... proč proboha já?

Pracovní snídaně jako každá jiná

V pondělí ráno jsem tedy vyrazil do Café Malawi na Betlémském náměstí a připravoval se na všelicos. Na davy agresívních žen, které po mně budou házet různé tupé a ostré předměty, případně na mě pokřikovat vulgarismy. Na mentorování a poučování o šovinismu a nutnosti okamžitě ukončit patriarchát. Na přednášku, v níž mi někdo bude povýšeně sdělovat, že moje dějinná úloha už skončila, že bych se měl omluvit za všechna příkoří, která kdy bílí muži v historii spáchali, a být rád, že jsem rád. Ovšem okamžitě po vstupu bylo všechno jinak.

Feministka není jen o vlastní důležitosti přesvědčená samolibá buchta, která vám na Facebooku vynadá do misogynů proto, že jste sdíleli standup vystoupení Billa Burra o zlatokopkách – je to také dáma, která tráví desítky a stovky hodin pomocí ženám, které se z nejrůznějších důvodů cítí ohroženy, poníženy, nedoceněny.

Na zahrádce útulné kavárny sedělo v půl deváté ráno asi 20 dam (slovo "dámy" používám záměrně). Dal jsem si kávu, usadil se do křesílka a rozhlížel se kolem. Ze všeho nejvíc to připomínalo kteroukoliv kancelář – všichni seděli, něco si zapisovali, bavili se mezi sebou – prostě běžné ráno v běžné práci. Slovo si vzala ředitelka České ženské lobby Hana Stelzerová: „No víte, slovo lobby lidé nemají moc rádi, říkají, že to pro ně má takové negativní vyznění...“ Bylo to také poprvé a naposledy, co jsem to slovo zaslechl – podobně jako "feminismus", který pro jistotu nepadl vůbec.

Diskuzní skupina na feministické snídani. Druhá zleva Branislava Marvánová Vargová z Rosa - Centrum pro ženy.

Jestliže totiž veřejná diskuze na toto téma trpí, tak je to zmatení pojmů, o kterém jsme již mluvili. Feministka není jen o vlastní důležitosti přesvědčená samolibá buchta, která vám na Facebooku vynadá do misogynů proto, že jste sdíleli standup vystoupení Billa Burra o zlatokopkách – je to také dáma, která tráví desítky a stovky hodin pomocí ženám, které se z nejrůznějších důvodů cítí ohroženy, poníženy, nedoceněny. Označit někoho zobecňující nálepkou je velmi jednoduché, feminismus ale není homogenní směr.

Tři skupiny, tři témata, desítky problémů

Celé setkání bylo rozděleno do tří diskuzních skupin, každá z nich se zabývala jedním tématem – reprodukční práva žen, ekonomické postavení žen, násilí na ženách. Pozvaní hosté "kolovali" od stolečku ke stolečku po 20 minutách, cílem tedy ani nemohlo být do podrobností probrat problém a jeho řešení – spíše identifikovat, o co se v dané oblasti vlastně jedná a kde leží problém.

Hana Stelzerová, Česká ženská lobby

V bodech se pokusím shrnout ta nejzásadnější zjištění, i když je zřejmé, že prostý výčet nic neřeší – pojmenovat problém a dostat jej do povědomí je ovšem prvním nutným krokem. Podrobněji se budeme ve Flowee jednotlivým oblastem věnovat dále.

Reprodukční práva žen (svobodná volba v porodnictví)

Porodní asistentky jsou lékaři vnímány jako nekalá konkurence, přestože mají vysokoškolské zdravotnické vzdělání.
Na rozdíl od porodníků není jejich péče vždy hrazena zdravotní pojišťovnou, takže v některých případech si musí ženy hradit jejich přítomnost u porodu samy.
Veřejnost si plete pojmy "porodní asistentka" (kvalifikovaná zdravotnická pracovnice) a "dula" (nekvalifikovaná osoba). V zdravotnickém systému se pak primárně jedná o první z nich.
Ženám jsou mnohdy podávány léky a prováděny zákroky bez informovaného souhlasu.
Ve spoustě porodnic je běžnou praxí oddělovat novorozence od matek.
Do dnešního dne nebyly odškodněny oběti nucených sterilizací z minulosti.

Diskuzi vedly: Ivana Antalová (Česká ženská lobby), Kateřina Hájková Klíčová (UNIPA).

Ekonomické postavení žen (zálohované výživné a platová nerovnost)

Devět z deseti sólo rodičů u nás jsou ženy.
Osamělý rodič s dětmi je až čtyřnásobně častěji ohrožen chudobou.
Mezi nejdůležitější problémy patří nižší příjmy žen až o 22 % vůči mužům, jsme druzí v EU.
Sólo matky berou v podstatě každou práci, kterou je jim někdo ochotný dát – proto i vzdělané ženy často vykonávají práce neodpovídající jejich kvalifikaci.
Až polovina sólo rodičů nedostává od svého partnera/partnerky žádné výživné.
Soudci jsou často podobně konzervativní jako velká část veřejnosti, což ženy ještě více znevýhodňuje.

Diskuzi vedly: Eliška Kodyšová (Aperio), Vanda Maufras Černohorská (Česká ženská lobby).

Násilí na ženách

Ženy, které žijí v domácnosti s násilníkem, nemají vždy potřebu, aby byl odsouzen – chtějí být jen v bezpečí.
Strach z pomsty a tlak okolí je pro ně často důvodem, že k soudu vůbec nejdou.
Domácí konflikty se často odehrávají před dětmi, což má pochopitelně extrémně negativní dopad.
Chlap, který doma ženu bije, často před okolím vystupuje jako úplný svatoušek.
Násilí ale nemusí být jen fyzická rána – psychické vydírání je odsouzeníhodné úplně stejně.
Domácí násilí se zdaleka netýká jen chudých rodin – objevuje se i tam, kde bychom ho nejmíň čekali. Ano, i ve vašem okolí.

Diskuzi vedla Branislava Marvánová Vargová (ROSA - Centrum pro ženy - Centrum pro ženy), Hana Stelzerová (Česká ženská lobby)

Mluvme spolu

Místo zuřivých feministek rasputinovského typu jsem se setkal s úplně normálními ženami, které řeší problémy, co nejsou zas tak vidět. Respektive: nejsou tolik vidět v médiích, protože není atraktivní o nich psát. Stejně tak jako o členkách České ženské lobby se v médiích nedočtete zase tolik – jejich práce, která řeší opravdu reálné, skutečné a bolavé problémy, jim totiž zabírá tolik času, že jim na sebeprezentaci nezbývá prostor. A tato feministická snídaně byla jedním z kroků, který by to měl změnit.

Pokud budeme o problémech, které byly na této snídani předestřeny, hovořit bez emocí a bez předem vyhraněných postojů, možná ubude trochu nedorozumění. A možná se pohnou věci kousek dopředu. Pokud bude ale i nadále pokračovat konfliktní narativ, přiživovaný radikály z obou stran, situace se nepohne ani o milimetr.