Tři zásadní sci-fi města, která se stala vzorem pro reálnou budoucnost

Vymyšlená sci-fi města v knihách či filmech mohou být buď fantaskním rozšířením skutečných měst, nebo jde o aglomerace vytvořené zcela od nuly. Oba koncepty často přinášela městská řešení, která se nakonec stala realitou nebo přinejmenším přispívají k vytvoření nové městské kultury s ohledem na politické, sociální nebo environmentální výzvy budoucnosti. Zde je několik příkladů zajímavých měst, které se objevily ve sci-fi.

Film Metropolis (1927)

Film Metropolis německého režiséra Fritze Langa přesně odráží obavy meziválečného období ve společnosti ovládané intelektuály. Jde v podstatě o příběh povstání vedeného robotem. Metropolis kombinuje různé principy vědeckofantastického žánru té doby a není překvapením, že velikán oboru H. G. Wells obvinil Langa z opisování z jeho románu When The Sleeper Wakes (Až spáč procitne, 1899).

Kromě závislosti na technologiích román Hyperion předpověděl různé problémy, které se začínají objevovat v současných městech.

Metropolis nám předkládá jednu z nejpesimističtějších vizí současných megaměst, a inspiruje tak řadu dalších filmů, ve kterých umělá inteligence tvoří základní aspekt cesty k městské demokratizaci. Film obsahuje nádherné vizuální prvky, které dodnes inspirují designéry a architekty.

Tau Ceti Centre (1989)

Román Hyperion od Dana Simmonse nabízí koncept města Tau Ceti Centre, ve kterém pocity pohody nevyhnutelně závisejí na technologiích. Ve chvíli, kdy se to nepodaří, společnost upadá do chaosu a zmatku. S Tau Ceti Center předpovídá Simmons důsledky této technologické závislosti, což není v žánru sci-fi nic neobvyklého, je to například také základní kámen úspěšného televizního seriálu Black Mirror.

Takto se cestovalo v Minority Report

Kromě této závislosti na technologiích román Hyperion předpověděl různé problémy, které se začínají objevovat v současných městech, jako je například problém nigerijského Lagosu s pitnou vodou. Ačkoliv Simmons nepředběhl dobu o tolik desetiletí jako Lang, jeho zájem o možná selhání moderních měst je v určitém ohledu ojedinělý, jelikož se tomuto tématu mnoho autorů nevěnuje.

Film Minority Report (2002)

Film Stevena Spielberga Minority Report přenáší na plátna a obrazovky značnou část urbanistického konceptu pocházejícího z brilantních knih spisovatele Philipa K. Dicka. Život obyvatel Washingtonu v roce 2054 je transformován bezprecedentní digitální revolucí, která se nám může dvě desetiletí po svém rozjezdu zdát podivně povědomá. Děj akčního thrilleru Minority Report představuje různé technologie budoucnosti, například využití big data pro kontrolu sociální budoucnosti města. Predikční jednotky jsou schopny předvídat zločiny a vytvořit základny pro mírumilovnější společnost, která je chráněna autoritářským státem schovaným za přátelskou fasádou.

Rozhodně není absurdní tvrdit, že sci-fi je jenom umění a zábava. Může jít i o šanci nahlédnout do budoucnosti.

Toto jsou tři odkazy na sci-fi díla předpovídající s velkým předstihem aktuální či budoucí problémy, ale existují tisíce dalších příkladů, kde se autoři sci-fi trefili. Je tu třeba film Wall-e s poselstvím přeměny Země na planetární odpadkový koš, kontrola společnosti ve filmu Brazil a planetární města, o kterých psal Isaac Asimov. Limity umělé inteligence zmiňují filmy Ghost in the Shell, Matrix nebo Blade Runner. Rizika přelidnění nakously film Children of Men a televizní show Utopia.

Rozhodně není absurdní tvrdit, že sci-fi je jenom umění a zábava. Může jít i o šanci nahlédnout do budoucnosti a objevit například výzvy stávajících chytrých měst. S trochou štěstí nám představivost stovek autorů, kteří o nich psali, pomůže uniknout z Danteho devíti kruhů pekla a trochu se přiblížit mnohými stále uctívané Utopii Thomase Mora.