Václav Kovář byl probuzen budíkem značky Klidný spánek dřív než obvykle. Byl 12. únor 2084. Programátoři Ministerstva zdravého života mu včera přenastavili aplikaci buzení již na půl sedmou, protože uplynulý měsíc spal v průměru o hodinu déle, než mu bylo doporučeno programem Spíme zdravě, což znamenalo penalizaci v podobě dřívějšího buzení celý týden.
Aplikaci měl nastavenou každý občan Lepší země povinně. Václav Kovář vstal a šel do koupelny. Na kartáček si vymačkal kousek zubní pasty Zdravé zuby a s úsměvem si pět minut čistil chrup. S úsměvem proto, že kamera na zrcadle samozřejmě sledovala, jak se při čistění zubů tváří. A podle manuálu nazvaného S úsměvem jde všechno líp byli občané Lepší země povinni se při určitých činnostech, ke kterým patřilo i čistění zubů, usmívat.
Slasti černého trhu
V případě, že by se Václav Kovář neusmíval, nedovolila by mu nákupní aplikace koupit zubní pastu Zdravé zuby, která měla příjemnou příchuť čerstvé máty, ale musel by si čistit zuby obyčejnou pastou Zuby, kterážto vyvolávala úsměv opravdu jen velmi těžko. Zubní pasty vyráběné centrální továrnou Biochem v sobě měly samozřejmě zabudované mikročástice, které neomylně odhalily přítomnost zbytků tabáku či alkoholu na dásních či zubech.
Do výtahu by stejně nebyl vpuštěn, neb aplikace Chodím rád a hodně mu vyhodnotila, že minulý měsíc ušel na schodech o deset procent méně, než je průměr lidí jeho věku, výšky a váhy.
Kouření bylo v Lepší zemi přitom již dávno zakázané. Přesto se na černém trhu na kraji Prahy daly sehnat cigarety i doutníky, pašované z nesvobodného světa, kde vlády nedbaly na zdraví svých občanů. Václav Kovář někdy na černý trh pod rozestavěným a nikdy nedokončeným mostem nad Vltavou u Suchdola zavítal, aby si tam koupil doutníky a whisky. Alkohol byl samozřejmě v Lepší zemi také zakázán, protože škodí zdraví, a objevení jeho přítomnosti v těle bylo přísně trestáno. Například jste nedostali povolení jezdit městskou hromadnou dopravou ani vlakem. Tím jste museli zůstat pouze při chůzi, jelikož soukromá auta byla v Lepší zemi již dvacet let zakázána.
Víme, co chceš
Václav Kovář si chtěl vypít k snídani kávu, ale dvířka s nápisem Káva, čaj, cukr se neotevřela. V Lepší zemi musel každý používat speciální centrálně vyráběné skříňky na potraviny, které byly ovládané aplikacemi Ministerstva zdravého života. Václav Kovář nenasbíral za uplynulý měsíc dost bonusů za sportování, aby ho aplikace ke kávě pustila. Skříňka s nápisem Vitamíny otevřít šla, Václav Kovář vyndal jednu z trubiček s nápisem Biovitamíny z chemičky naší babičky a vysypal z ní do sklenice trochu prášku.
Zalil ho vodou a tekutinu rychle vypil. Dvířka s nápisem Šunka, sýr ani nezkoušel otevřít a rovnou si z krabičky Čerstvé je zdravé vyndal několik plátků čehosi, co připomínalo ucho z hrobu pravěkého lovce, kterého viděl nedávno v televizi. Tu si ale musí tento měsíc také odpustit, protože aplikace Vím, na co se chceš dívat mu vyhodnotila, že ve srovnání s minulým rokem málo sledoval pořady Ministerstva volného času, proto má měsíc nedostupné všechny ostatní kanály. Nová aplikace samozřejmě pozná, že opravdu seděl před televizí, takže fígle, kdy lidé pustili televizi s vládním programem a šli dělat něco jiného, přestaly fungovat.
MHD za odměnu
Václav Kovář sešel těch pět pater ze svého bytu na ulici pěšky, protože do výtahu by stejně nebyl vpuštěn, neb aplikace Chodím rád a hodně mu vyhodnotila, že minulý měsíc ušel na schodech o deset procent méně, než je průměr lidí jeho věku, výšky a váhy v Lepší zemi. Viděl přijíždět autobus a přes varování na dveřích: Jízda busem škodí zdraví vlezl dovnitř. Vůz byl skoro prázdný, protože byl začátek měsíce a většina obyvatel Prahy si „vybírala“ trestné body z minulého měsíce a šlapala do svých kanceláří a továren pěkně po svých.
Václav Kovář si sedl na jednu z volných sedaček, ale dostal silnou ránu do zadní části těla. Tolik pochvalných bodů za minulý měsíc zase nenasbíral, aby mu dovolili sedět. Stoupl si, mobil mu zapípal trestné body za zneužití systému Chráníme tvé zdraví, protože se bez zkontrolování aplikace Sedí jen zdraví, chtěl pohodlně rozvalit na sedačce městského autobusu. Václav Kovář se zadíval na displej svého mobilního telefonu, dotkl se ikonky s logem vládního zpravodajského webu a začal si číst zprávy. Zjistil, že může zapomenout na víkend u kamaráda v Plzni, protože občané Plzeňského kraje mají za uplynulý měsíc nejnižší počet ujetých cyklohodin, takže jsou do kraje jednak zakázány jakkoliv jiné cesty než pracovní a tamní občané samozřejmě musí ty neujeté cyklohodiny dohnat tento měsíc, což jeho obtloustlému kámošovi zabere tak asi tři víkendy, zvlášť když je všude napadaný sníh.
Václav Kovář vystoupil z autobusu, protože mu docházel kredit na jízdu městskou dopravou, a vydal se směrem ke své kanceláři. Pak se opravdu probudil. Byl únor 2021. Televize, u které usnul, byla stále zapnutá. Na zemi pod postelí ležela otevřená kniha 1984. Proč mám tak bujnou fantazii, povzdechl si Václav a podíval se na aplikaci se srdíčkem ve svém mobilním telefonu, aby zjistil, jestli včera ušel víc kilometrů než v úterý. Neušel, takže nejel dolů z pátého patra výtahem.
Reklama
foto: Shutterstock
