Máte malé děti a málo spánku? Stačí dobře navržený plán, říká poradkyně

Fakt, že je spánek základní lidskou potřebou, byl podložen celou řadou vědeckých studií a objevují se další a další, které opakovaně hovoří v jeho prospěch. Přesto mezi lidmi panuje všeobecné přesvědčení, že k mateřství a rodičovství obecně dlouhodobý nedostatek spánku patří, že nevyspat se je normální a že se musí počkat, až dítě povyroste. Metoda Sleep Sense, se kterou jako první v Česku pracuje Lucie Slívová, ale razí názor opačný.

Podle její filosofie se dá dítě navést k přirozeně daným spánkovým návykům, díky nimž se postupně naučí spát pravidelně, což znamená, že budou moci spát i rodiče. O tom, jak tuto myšlenku převést do praxe, jsme si povídali právě s Lucií, která se spánkovému poradenství věnuje.

Co všechno spánek ovlivňuje?

Úplně všechno! Tělo regeneruje své tkáně, přes ledviny se odplavují toxické látky, chrání před chorobami, jako jsou cukrovka, srdeční onemocnění a mnoho dalších. Spánek podporuje imunitu a pomáhá i s udržením zdravé váhy. Zlepšuje pozornost a paměť i celkovou náladu.

Děti, které spí nedostatečně, mají více problémů s chováním a učením. Také se u nich častěji objevují noční děsy, noční můry, náměsíčnost a noční pomočování.

Pokud jsme se dobře vyspali, jsme trpělivější, což se rozhodně rodičům hodí, jsme taky produktivnější, vyhneme se úzkostem nebo depresím, protože i naše psychika se během spánku regeneruje od emočního vypětí a stresu.

Platí to jak pro dospělé, tak pro děti?

Samozřejmě. Ve spánku se uvolňuje i většina růstového hormonu. Děti rostou a učí se v porovnání s dospělými mnohem rychleji, proto je velmi důležité, aby dostatečně a kvalitně spaly. Bylo by dobré pohlížet na jejich potřebu spánku od narození, stejně jako na jejich potřebu krmení.

Jaké jsou dopady spánkové deprivace?

Nedostatek spánku přímo ovlivňuje to, jak myslíme a jak se cítíme. Zatímco krátkodobé dopady jsou znatelnější, chronická spánková deprivace zvyšuje riziko duševních a fyzických zdravotních problémů.

Je to jiné u dítěte a u dospělého?

Děti, které spí nedostatečně, mají více problémů s chováním a učením. Také se u nich častěji objevují noční děsy, noční můry, náměsíčnost a noční pomočování. Nedávný vědecký výzkum ukázal, že nedostatek spánku ovlivňuje dětský mozek víc než mozek dospělého člověka, protože proces spánku s velkou pravděpodobností ovlivňuje dozrávání mozku.

Podle vás k mateřství a obecně rodičovství dlouhodobá spánková deprivace nepatří. Přitom všeobecně panuje názor, že to, že se matka pořádně nevyspí, je prostě normální...

Je jasné, že novorozenec potřebuje několik nočních krmení, ale s tím, jak roste objem jeho žaludku, se potřeba nočního krmení zmenšuje. Spousta miminek se ovšem se zvyšujícím věkem dítěte začne budit naopak častěji, mámy třeba prokojí celou noc.

Takto přerušovaný spánek je obrovská zátěž. Ne nadarmo bylo znemožnění spánku uznáno jako metoda mučení. Přitom když mamince docházejí síly a chce poradit, situaci řešit, od okolí opravdu většinou slyší, že je to normální. Má to vydržet. A navíc si má každou minutu užívat. Žena se potom cítí jako sobecká matka, když nechce nebo nemůže takovou situaci jednoduše přijmout. To podle mě hraničí s psychickým vydíráním.

Dá se tedy spánku naučit?

Ke spánku nemůžete nikoho donutit, ani děti. Můžete jen vytvořit ideální podmínky, optimálně pracovat s biologickými hodinami a cirkadiánním rytmem a dát jim příležitost spát.

Přicházejí k vám rodiče, jejichž dětí mají problém se spánkem. Jaká témata řešíte v tomto směru nejčastěji?

Nejběžnější problém je časté noční buzení, třeba i každou hodinu po celou noc. Denní spánky dávají rodičům taky zabrat, máme případy, kdy děťátko spí například jen při jízdě v kočárku, takže se pak nesmí hlavně zastavovat, jinak je problém. U starších dětí řešíme i noční můry, děsy anebo třeba velmi dlouhé uspávání, kdy máma musí například ležet s dítkem, dokud neusne, to se děje zase třeba každý večer.

To všechno řešíte navrhováním spánkových plánů na míru. Jak se něco takového dělá? A jak moc se jednotlivé plány liší?

Nejdříve se musíme s rodinkou poznat. Základem je podrobný dotazník, ale s každým klientem i minimálně jednou mluvím, než plán napíšu. Vycházím z metody Sleep Sense, základem jsou samostatné spánkové návyky. Takže každý plán má podobné základní prvky, liší se ale nejen podle věku dítěte, ale i životního stylu nebo potřeb a přání rodiny. Plán potom probereme při videokonzultaci, kdy dle domluvy ještě doladím detaily, než ho rodičům pošlu.

Dá se nějak stručně vysvětlit, z čeho vychází "to společné", co se týče zdravých spánkových návyků, s nimiž metoda Sleep Sense pracuje?

Zdravé spánkové návyky znamenají především nezávislost na externích pomůckách. Děťátka se naučí, že když se cítí unavená, je pro ně čas spát. A nejlepší místo na spaní je jejich postýlka nebo postel. Mají své vlastní strategie k usnutí, které si potom aplikují i během noci, tak jako my dospělí.

Vypadá to tak, že své dítě láskyplně uložíte ke spánku, odejdete, ono spokojeně usne a spí až do rána. Ráno je takové děťátko dobře odpočinuté, zvídavé a energické. Má chuť si hrát, učit se, a abych nezapomněla, má také zdravý apetit na první kojení nebo snídani.

To asi mnohým rodičům může znít jako nereálný sen, přitom to vypadá, že jde jen o něco přirozeného, co je potřeba dobrou cestou podpořit. Mohou rodiče v tomto směru něco zkazit, byť nevědomky?

Rodiče chtějí pro své děti to nejlepší a podle toho konají. Třeba dělají vše naprosto stejně u druhého děťátka, jako dělali u staršího sourozence. Ale zatímco první dítko nikdy problém se spánkem nemělo, druhé je prostě nespavec. Realitou je, že každé miminko je jiné. Proto bych neřekla rodičům, že udělali něco špatně nebo že něco zkazili.

Mohou nás potíže se spánkem vzniklé v dětství doprovázet celý život?

Věřím, že ano. Pokud například trpíte nespavostí, není od věci zeptat se mámy, jak jste spala jako dítě. Ale nechci generalizovat, je to, myslím, velmi komplexní problematika.

Lucie Slívová, BA

Vystudovala lingvistiku na Birkbeck College, University of London, certifikát dětského spánkového poradce získala od společnosti Sleep Sense TM. Spánkovému poradenství se věnuje od roku 2021. Ve volném čase jezdí se svými dětmi na výlety, laicky se věnuje nordic walkingu, miluje cestování a dobré jídlo.

Ve světě malých dětí se setkávám s rodiči, kteří čekají, až z problémů se spánkem jejich děťátko vyroste. Tady je ale většinou musím zklamat. Průměrná doba od začátku problému do výrazného zlepšení je tři a půl roku.

Vy sama jste prvním certifikovaným Sleep Sense spánkovým poradcem v Česku. Jak jste se vlastně k něčemu takovému dostala a jak vás napadlo, že byste se tím chtěla živit?

Pracovala jsem jako asistentka managementu v nadnárodní firmě, a i když jsem byla víceméně spokojená, lákalo mě udělat změnu a dát své práci konkrétnější smysl. A já myslím, že není nic smysluplnějšího než pomáhat druhým. Protože sama jsem si kdysi prošla velmi těžkým obdobím, kdy můj syn jako miminko špatně spal, a tato problematika mě vždy fascinovala, asi mě to k této profesi prostě táhlo.

Společnost Sleep Sense se mi zalíbila na první pohled, především jsem se mohla stoprocentně ztotožnit s jejími metodami a hodnotami. Takže to pak byla jednoduchá volba. Byla jsem přijata, prošla intenzivním školicím programem a od té doby ji hrdě reprezentuji.

Pomohla vám Sleep Sense i ve vašem osobním životě?

Čím víc o spánku vím, tím větší důraz na něj dávám i v osobním životě. Jako máma dvou malých dětí jsem často ponocovala, i když obě už dávno spaly. Byla to totiž často jediná doba, kterou jsem měla jen pro sebe. Říká se tomu spánková prokrastinace, na tu si musím dávat pozor i teď. Jinak neváhám metody nebo nové tipy ze seminářů použít i na své dva syny. Funguje to výborně. Oni si tedy někdy stěžují, že musí chodit večer do postele nejdřív z celé třídy, takže to se mnou asi nemají lehké...