Andree Kalousové v projektu Jsem žena #jsembohyne připadl archetyp slovanské bohyně Kostromy – symbolu ženské krásy a přitažlivosti. Andrea ztělesňuje mladou dívku, která v sobě začíná objevovat kvality ženy a začíná si plně uvědomovat svou vlastní moc, krásu, přitažlivost a sexualitu. „To máme stejné,“ pověděla mi usměvavá modelka. V objevování ženských zbraní a zdravého sebevědomí jí prý mimo jiné pomohla i soutěž krásy, které se v osmnácti letech zúčastnila.
Slovanská mytologie vyobrazuje něžnou a přitažlivou Kostromu také jako svůdnou Mavku, která na svou krásu lákala muže do zkázy. „Jsem si vědoma toho, že krása může sloužit i jako manipulativní prostředek. Já toho ale nikdy nezneužívala. V tomto ohledu si s Kostromou zase vůbec podobná nejsem,“ zasmála se modelka, když jsme se spolu bavily o stinných stránkách ženské krásy.
Člověk ráno přijde, svěří se na chvíli do rukou makeup artistek a pak už jen celý den čeká na to, aby se mohl pět minut projít po mole.
Andreu, kterou zviditelnila soutěž krásy, kde získala titul Česká Miss World, a v poslední době také partnerství s influencerem a moderátorem Kazmou, dnes neživí jen focení pro módní časopisy a fashion značky. Módní průmysl, ve kterém se sympatická brunetka profiluje především jako fotomodelka, z ní udělal i úspěšnou influencerku. Andrea dnes patří alespoň podle fanouškovské základny mezi nejznámější české modelky na Instagramu. Proč se její instagramový účet těší tolik oblibě? „Na nic si tam nehraju. Na Instagram přidávám fotky, které nemusí být úplně dokonalé a vyumělkované.“
S přítelem, influencerem a moderátorem Kazmou. Andrea s ním mimo jiné objevila i vášeň pro cestování
Aktuálně chystá Andrea Kalousová vlastní módní značku a ve volných chvílích se učí hrát na kytaru. Kromě toho studuje Vysokou školu ekonomickou a managementu v Praze. Bavily jsme se nejen o tom, jakou cestu musela ujít k objevení své ženské síly, ale také o jejích prvních láskách, umění flirtování a dověděla jsem se i to, co podle ní zaručeně platí na muže.
Pamatuješ si, kdy jsi v sobě objevila svou ženskou sílu a jakou cestu si k ní musela ujít?
Tohle si pamatuji poměrně přesně. Bylo mi osmnáct a vychovatelka Evička z internátu mě přihlásila do soutěže krásy. A právě tam jsem si začala uvědomovat, jaká krása v ženství je. Do té doby jsem si totiž moc nevěřila.
Bohyně rozkvětu a krásy ví, co platí na muže. Jen těžko jí lze odolat. Vidíš v sobě Kostromu? Co za tebe na muže nejvíc funguje?
Úsměv. A neplatí jen na muže, ale na lidi všeobecně. Nejsem ten typ ženy, která když něco potřebuje, musí hned s někým flirtovat, aby toho dosáhla… Jsem si ale vědoma toho, že když se člověk usmívá a je milý na svět, tak se přesně taková energie vrací.
Síla ženských zbraní může být nesmírně magnetická. Souhlasíš?
Určitě. Ženské zbraně mají velkou sílu. Jedná se o součást ženské osobnosti. Každá žena s nimi nakládá jinak. Někdo to může vnímat jako něco nečestného. To rozhodující ale je, jak a proč byly ty zbraně použity. Není správné je zneužívat, ale také není dobré se jich jen tak vzdávat nebo je hanit. Protože právě díky nim děláme z tohohle světa lepší místo.
Jak se teď cítíš, když vejdeš do veřejného prostoru a víš, že jsi přitáhla pozornost. Cítíš se dobře? A jak jsi to měla před soutěží krásy?
Myslím, že v tomhle ohledu je to u mě pořád stejné. Nejsem ten typ člověka, který by potřeboval být neustále středem pozornosti, když vejde do veřejného prostoru. Ale když přijdu na nějakou akci, párty a vidím, že po mně muži pokukují, lhala bych, kdybych tvrdila, že mě to netěší… Těší. Asi jako spoustu žen.
Myslíš si, že je náročné tě oslovit?
Teď určitě ano. Mám přítele, takže jsem momentálně nedostupná… Ale obecně si myslím, že mě vždy bylo spíš náročné zaujmout než oslovit.
Kdy jsi začala svůj první vztah?
Se svým prvním klukem jsem se potkala, když mi bylo 17 let. A zatímco kamarádky randily už od 15, tak já se tomu vyhýbala. Byla jsem poměrně stydlivá.
Traduje se příběh, že Kostroma byla pyšná, trošku i zahleděná sama do sebe. Hodně si věřila. Do jaké míry se s ní v těchto aspektech ztotožňuješ?
V tomhle se ještě musím od Kostromy učit. Nicméně musím dodat, že čím jsem starší, tím je to se sebevědomím lepší. Když se za sebou ohlédnu a vidím, kolik věcí se mi už v životě povedlo, tedy nejen těch pracovních, ale i osobních, tak mi to určitou dávku sebevědomí vždycky dodá. Mám i to štěstí, že v tomhle směru můžu nalézt oporu i ve svém partnerovi.
V čem bys podle tebe obecně mohla inspirovat ženy?
Snad autentičností. Mohla bych ukázat, že přirozenost se nosí. Nejsem ten typ holky, co by na sobě musel vylepšovat každou nedokonalost. Nosit tunu makeupu a střídat jednu drahou kabelku za druhou. Jsem přirozená a tím myslím inspiruji dost dívek a žen. Mám pocit, že v dnešní době se přirozenost dost vytrácí… A vzhledem k tomu, že často a ráda cestuji, tak se dá snad inspirace najít i v této oblasti.
Cestovat jsi začala až teď s novým vztahem?
Víc cestovat jsem začala už po soutěži Miss. Když jsme tenkrát letěli s Českou Miss na soustředění, byl to můj první let vůbec. Po soutěži se mi otevřely možnosti a začala jsem cestovat víc. Se svým přítelem jsme objevili společnou vášeň a cestovaní spolu nás baví. Víme, že se na sebe vzájemně můžeme spolehnout, což je důležité. Když někam jedeme, tak moc neplánujeme. Vyhledáváme dobrodružnější formu cestování.
V médiích ses zmínila, že ses za modelku nikdy nepovažovala. Jak by ses tedy definovala?
Myslím, že nejsem typická modelka. Baví mě fotit, natáčet reklamy, kampaně... Ale vyhýbám se chození přehlídek. Člověk ráno přijde, svěří se na chvíli do rukou makeup artistek a pak už jen celý den čeká na to, aby se mohl pět minut projít po mole.
Andrea (třetí zleva dole) na finále České Miss v roce 2015
Čas se dá využít efektivněji. Dost mě momentálně zaměstnává příprava mé nové módní značky. Pustila jsem se do toho úplně sama, takže o to je to náročnější. Taky se věnuji zpěvu, učím se hrát na kytaru. Do toho se jako influencerka taky starám o sociální sítě, které mě moc baví.
Spousta médií si s tím, co jsi zač, hlavu neláme a radši tě rovnou označí za „Kazmovu přítelkyni“. Jak se na to díváš?
Když se budete snažit u médií plout proti proudu, nikomu tím nepomůžete. Ani sobě ne. Tohle je hra ega. U mě proběhl určitý vývoj, kdy jsem musela tuhle nálepku svým egem přijmout. Ze začátku mi to nebylo příjemné, ale pak jsem si záhy řekla: „Vždyť já jsem jeho přítelkyně a stejně tak, jako je on můj přítel.“ Myslím, že to nesu v pohodě a jsem ráda za to, kdo stojí po mém boku.
Kostroma je spojována s kvalitou. Jak si ji pro sebe definuješ ty?
Kostroma byla svůdná a něžná, zároveň ale byla za svou pýchu a chvástání potrestána a přeměněna v zákeřnou lesní ženu Mavku. Je tu jasný protiklad. Ve mně se to taky „bije“. Myslím si, že jsem něžná, ale zároveň umím být i rázná, když se naštvu. Nezneužívám toho, když o mně někdo říká, že jsem krásná. Naopak. Jsem v tomhle pokorná a skromná.
V módním průmyslu se na krásu a dokonalost hraje všude. Dostala ses někdy do fáze, kdy tě svět modelingu a reklam tak semlel? Že jsi pak třeba chtěla, abys byla dokonalá?
Před dvěma lety, jsem přesně tohle řešila. Chtěla jsem držet krok s tím dokonalým instasvětem, plným dokonalých fotek. A když se koukneš do mého feedu z toho období, udivíš dokonalé fotky, které se fotily strašně moc dlouho. A to proto, aby byly dokonalé. Záleželo mi na každém detailu.
Kdy tě ta „dokonalost“ pustila?
Bylo to v momentě, kdy jsem se seznámila s jednou slečnou, dnes už kamarádkou. Ta se mi svěřila, že měla až strach mě poznat. A soudila právě podle Instagramu. Všechna ta dokonalost, o kterou jsem se snažila – účes, řasenka, stíny – způsobila opačný efekt, než jsem chtěla. Takže dneska u mě na profilu můžete vidět i fotky, které se vyfotí na jedno cvaknutí. Už mi na tom zkrátka nezáleží a pochopila jsem, že ta krása je v přirozenosti.
Krása má i stinné stránky. Máš nějaký zážitek, kdy ti krása spíš ublížila?
Nevím, do jak velké míry za to tehdy mohla krása, nebo úspěch po soutěži Miss. Ale v průběhu soutěže krásy jsem se setkala s nepříjemnou situací v maturitním ročníku. Bylo to ze strany spolužaček. Moje velmi dobrá kamarádka můj výsledek nesla těžce. Někteří tvrdili, že mi zkrátka záviděla to, jak vypadám. Takže mě to stálo přátelství. Asi nebylo tak opravdové, jak jsem si myslela. Moc mě to mrzelo.
Andrea Kalousová (23)
Andrea Kalousová, rodačka z Jablonného nad Orlicí, je česká modelka a úspěšná influencerka. V roce 2015 se zúčastnila České Miss, kde získala titul Česká Miss World. Nafotila kampaně například pro značky Tezenis, Dermacol, Timeout, Philips či Pepsi. Stala se tváří magazínů Cosmopolitan, Žena Dnes, Formen, Marie Claire, Perfect Woman, Ona Dnes, Joy a Marianne. Andrea je populární i na sociálních sítích. Na Instagramu ji odebírá necelých 240 tisíc sledujících. Modelku kromě focení zaměstnává i škola. Třetím rokem studuje na Vysoké škole ekonomické a managementu v Praze. Před necelým vydala také svůj první videoklip, cover písně Stand by me od Bena E. Kinga. Věnuje se rovněž hře na kytaru a v současnosti se mino jiné chystá uvést na trh svou módní značku.
Pak je mi například dost nepříjemné, když jdu sama po ulici, a chlapi, kolem kterých procházím, mají nevhodné poznámky. Dokonce mě jednou honil bezdomovec, a to za denního světla. Bylo to šílené. Zrovna jsem šla na tiskovou konferenci. Měla jsem na sobě šaty a k nim podpatky. Vzala jsem to přes žižkovský park na tramvaj a najednou se za mnou z hloučku dalších bezdomovců jeden rozběhl. Okamžitě jsem před ním začala utíkat. Ti zbylí na mě volali: „Slečno, nebojte se ho. On si vás chce jenom pohladit.“
A jak to dopadlo?
Utekla jsem mu. Ten mi rozhodně nezáviděl. Ten si mě chtěl opravdu jenom pohladit… Nakonec ale asi pohladil spíš chodník, takže i ta Mavka možná zafungovala. Je mi ale jasné, že u nás by možná spousta lidí fandila spíš jemu. Pořád tu totiž poměrně převládá názor, že holka v sukni si za řeči a pohledy chlapů může vlastně sama. Docela by mě zajímalo, co by na to řekla Kostroma.
Reklama
foto: Ivy E. Morwen, Profimedia a Instagram, zdroj: Jsem žena #jsembohyne
