Zpravodajka britského deníku The Guardian Abby Young–Powellová se zúčastnila plavby na člunu, ze kterého odborníci a další zájemci pozorují velryby, jež se nacházejí v zálivu Faxaflói u jihozápadního pobřeží Islandu. „Máme tu kampaň proti lovu velryb,“ říká Estelle, která z lodi ukazuje na velryby a delfíny. „Je lepší se s nimi setkat osobně než je jíst.“ Tím vlastně zároveň vystihla to, co se na ostrově a v jeho okolí aktuálně děje.
Island, jedna z mála zemí na světě, která velryby doposud komerčně loví, v únoru oznámil plán tuto praxi na začátku roku 2024 ukončit. Rozhodnutí, které se může na první pohled zdát jako „ochrana vzácných zvířat“ ovlivnila hlavně klesající poptávka po velrybím mase. Ta se snížila zejména poté, co v roce 2019 obnovilo komerční lov velryb Japonsko.
Současné roční kvóty umožňují Islandu zabití 209 velryb určených pro japonský trh a dalších 217 velryb, které se zkonzumují na Islandu.
Lov velryb se na Islandu provozuje od počátku 17. století, ale až v 19. století umožnily parníky a výbušné harpuny americkým a evropským společnostem lovit tato krásná zvířata ve velkém. Island zastavil komerční lov velryb v roce 1985, o čtyři roky později skončil i jejich lov pro vědecké účely. V roce 2006 byl však komerční lov obnoven. Současné roční kvóty umožňují Islandu zabití 209 velryb určených pro japonský trh a dalších 217 velryb, které se zkonzumují na Islandu.
Lepší živá než na talíři
Hned po obnovení komerčního lovu velryb začaly místní organizace hlasitě protestovat. V čele protestů stojí neziskové organizace International Fund for Animal Welfare (IFAW) a IceWhale. Jejich kampaň má za cíl změnit pohled na lov velryb na Islandu s heslem „Potkejte nás, nejezte nás“. Podle Belén García Ovideové, zakladatelky organizace Ocean Missions, má i tato kampaň na vládní přístup k lovu velryb velký vliv.
„Politici si uvědomili, že velryba, která je živá, přináší více ekonomických výhod než velryba na talíři,“ říká. IFAW a IceWhale dále v roce 2009 spustily jednu z nejúspěšnějších petic na ochranu velryb v zemi. Ta má nyní téměř 175 000 signatářů a díky kampani se také více než 60 restaurací může chlubit označením „přátelské k velrybám“. Výsledkem je prý i snížení konzumace velrybího masa turisty na Islandu o tři čtvrtiny.
I když si to mnozí turisté mohou myslet, velryba není místními na Islandu považována za pochoutku. Podle IFAW velrybí maso pravidelně jedí jen 2 % Islanďanů. Největšími jedlíky velryb jsou tak turisté. Ochutnají je bezmála dva miliony návštěvníků Islandu ročně. Mnozí z nich se domnívají, že jde o islandskou specialitu. „Měli jsme tu turisty, kteří pozorovali velryby, a pak se zeptali, kam bychom je mohli vzít, aby je ochutnali,“ popisuje Megan Whittakerová, provozující plavby za pozorováním velryb.
Právě pozorování velryb se postupně stalo prosperujícím byznysem, za velrybami se vydá každý pátý návštěvník ostrova. Podle Animal Fund tento turistický trhák ročně vydělá přibližně 12 milionů dolarů. Cestovní kanceláře sehrály v kampani za ukončení lovu velryb velkou roli. Pro turisty, kteří viděli mrtvé velryby přivázané k bokům lodí, šlo o traumatizující obraz. Poselství odpůrců lovu velryb se pak prostřednictvím jejich drsných zážitků šířilo i dál do světa. V roce 2017 ministr rybolovu vyhlásil rozšíření zóny zákazu lovu velryb. To rybáře přimělo vyjíždět dále na moře, kde je velryb méně, což činí toto odvětví ekonomicky neživotaschopným.
Ochránci zvířat vítězí
Poptávka po islandských velrybách poklesla, když v roce 2019 obnovilo komerční lov Japonsko. A aktivistům hrála do karet také pandemie koronaviru, jelikož továrny na zpracování velrybího masa nemohly normálně fungovat. Ochránci přírody nyní hledají způsoby, jak učinit velrybí turistiku udržitelnou. Společnosti, jež se zabývají pozorováním velryb, vytvořily kodex chování, v němž souhlasí mimo jiné s tím, že se ke zvířatům budou přibližovat ohleduplně, postupně a střídat se s ostatními loděmi. Dodržování tohoto kodexu je dobrovolné a není stanoveno v žádném zákonu, jako je tomu v jiných destinacích vhodných pro pozorování velryb, jako jsou Nový Zéland nebo Kanada.
Vědci zároveň zkoumají, zda a jak jsou velryby turistickými loděmi stresované. Měří jim hladiny kortizolu a sledují jejich chování. Výzkum charitativní organizace Whale Wise ve spolupráci s univerzitou v Edinburghu a Islandskou univerzitou by mohl vést k dalšímu doplnění současného kodexu.
Také veřejná podpora lovu velryb v posledních letech klesá, prozatím ale lodě lovců velryb z přístavu v Reykjavíku nadále vyplouvají, a to někdy i společně s loděmi používanými pro výlety za jejich pozorováním. „Před našimi výletními čluny můžete vidět velrybářské lodě,“ říká novinářce Guardianu průvodkyně Estelle, když se jejich malý člun vrací z pozorování velryb. Turisté už ale vystupují na molo a vydávají se hledat restaurace, které jsou „přátelské k velrybám“.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: The Guardian
