Historicky byly lesy ničeny z různých důvodů, například za účelem vytvoření ploch zemědělské půdy, pastvin pro hospodářská zvířata nebo rozšiřování městských oblastí. Jen v období mezi lety 2015 a 2020 bylo na celém světě odlesněno odhadem 10 milionů hektarů půdy, a to za každý rok. Vědci, kteří se zabývají životním prostředím, varují, že při takovém tempu odlesňování bude dopad na životní prostředí ničivý.
Po skončení doby ledové před více než deseti tisíci lety začaly ledovce na některých místech ustupovat. Umožnilo to vznik lesů, které podle historiků životního prostředí ovšem lidé začali vzápětí dle svých potřeb měnit, nebo dokonce ničit. Jen za posledních 300 let ubylo na celém světě 35 % lesů. Z těch, které lidské běsnění přežily, je přitom 82 % lidskou činností ohroženo. Více než polovina světových lesů se nyní nachází pouze v pěti zemích – Brazílii, Kanadě, Číně, Rusku a USA.
Právě lesy jsou přirozeným domovem většiny živočišných druhů. Podle zprávy The State of the World’s Forests 2020: Forests, biodiversity and people žije v lesích 80 % druhů obojživelníků, 75 % druhů ptáků a 68 % druhů savců. A všechny tyto druhy mají nyní problém.
Deštné pralesy
Motorové pily a buldozery dokážou s deštnými pralesy zatočit velmi rychle. Jižní část brazilské Amazonie tak již přišla o 30 % svých lesů, a pokud se jejich ničení nezastaví, přijde do roku 2050 až o těžko uvěřitelných 56 %.
Každý rok je zničeno 10 milionů hektarů lesů, což je plocha větší než rozloha Spojeného království.
Ztráta Amazonie by podle odborníků měla globální dopad. Fotosyntéza, proces, při kterém stromy odebírají ze vzduchu oxid uhličitý, pomáhá snižovat (nikoli však eliminovat) množství skleníkových plynů, které přispívají ke změně klimatu. Méně stromů tedy znamená i více uhlíku v atmosféře.
Odlesňování v Amazonii bude mít vliv také na srážky. Snižuje množství vláhy, která se může ze stromů dostat do atmosféry prostřednictvím procesu zvaného evapotranspirace. V některých oblastech by snížení vlhkosti mohlo vést k silnějším dešťům a většímu množství srážek, než je potřeba, v jiných naopak ke snížení srážek až o 40 %.
Likvidace zalesněných oblastí, jako je Amazonie, by měla za následek i ztrátu přirozeného prostředí výše zmíněných živočišných druhů. Některé z nich by se mohly přizpůsobit a žít v takzvaných „fragmentech lesa“ v blízkosti městských oblastí, to by ale znamenalo zvýšené riziko přenosu infekčních chorob na člověka.
Jak z toho ven
V posledním desetiletí podnikají globální organizace a politici kroky k tomu, aby se země k obnově ztracených lesů zavázaly. Například v roce 2011 vyhlásila německá vláda Bonnskou výzvu, jejímž podpisem se řada zemí zavázala obnovit lesní plochy na svém území do roku 2030. K výzvě se připojilo 61 zemí včetně USA. Celkově má být obnoveno 350 milionů hektarů lesních ploch, z nichž 16 milionů má nově vzniknout právě na území USA.
Jakkoli se tato čísla zdají být povzbudivá, zprávy jiných globálních iniciativ nejsou tak optimistické. Strategický plán OSN pro lesy na období 2017–2030 si za cíl klade zvýšit celosvětovou rozlohu lesů o 3 %. To by odpovídalo založení nových lesů o rozloze dvakrát větší, než je plocha Francie. Jeho realizace však prozatím nepokračuje příliš zdárně. Zatímco některé regiony, jako je Evropa, Asie a Oceánie, drží krok, v Jižní Americe rozloha lesních ploch stále klesá.
Amina Mohammedová, zástupkyně generálního tajemníka OSN, označila situaci za naléhavou. „Každý rok je zničeno 10 milionů hektarů lesů, což je plocha větší než rozloha Spojeného království. Země o rozloze člověkem odlesněných ploch by byla třetím největším emitentem oxidu uhličitého na světě,“ uvedla. Dodejme, že nejvíce oxidu uhličitého produkuje Čína, po ní následují USA. Tyto dva státy přitom dohromady vytvářejí 44 % celosvětových emisí.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Discover Magazine
