Klima se mění tak rychle, že učebnice nestačí držet krok

Je jisté, že v devadesátých letech nás změna klimatu nijak výrazně netrápila. Popravdě řečeno, vlastně jsme o ní netušili. Pracovali jsme pod kouřícími komíny, nadávali na smog a astma, ale o tom, co se může stát s naší planetou, jsme neměli ani ponětí. Tedy většina z nás. Někteří vědci už tehdy na změny klimatu upozorňovali. Ovšem do žádných učebnic se to nepromítalo. A jak desetiletí ubíhají, zdá se, že situace se nezlepšuje, možná spíš naopak.

Co je psáno, to je dáno

Potvrdila to ostatně nová studie státní univerzity v Severní Karolíně. Tamní docentka biologie Jennifer Landinová se rozhodla, že prozkoumá co nejširší spektrum učebnic biologie a zjistí, jak se vyvíjel vztah mezi poznáním změn klimatu a promítnutím do učebnic. Výsledky jsou bohužel žalostné.

Kontroverzní témata se obvykle dávají v učebnicích na konec. Učitelům to umožňuje ‚vyčerpat čas‘ a pak je nemuset učit.

Studie například zjistila, že většina učebnic vydaných v roce 2010 obsahovala méně informací o změně klimatu než ty z předchozího desetiletí – a to i přes významný pokrok v našem chápání toho, jak změna klimatu ovlivňuje ekosystémy a životní prostředí. „Stručně řečeno, zjistili jsme, že učebnice biologie nedokážou sdílet adekvátní informace o změně klimatu, což je už generaci určující téma ve vědách o živé přírodě,“ řekla k výsledkům serveru phys.org. „Tyto knihy jsou přitom základními texty, které pomáhají studentům životu na Zemi porozumět.“

Kontroverzi raději vynechat

Podkladem pro celou práci byly učebnice biologie z let 1970 až 2019, které byly dopodrobna prohledány. Výzkumníci zjistili, že pokrytí tématu klimatické změny se během let samozřejmě výrazně změnilo.

Před rokem 1990 obsahovaly knihy méně než 10 vět zabývajících se změnou klimatu (vždy jde o medián). V 90. letech 20. století byla střední délka klimatického obsahu 30 vět. V roce 2000 pak tato délka vzrostla na 52 vět, což není překvapivé, vzhledem k množství nově vznikajícího výzkumu o změnách klimatu. V roce 2010 však množství informací o klimatické změně v učebnicích překvapivě kleslo na medián 45 vět.

Pokud chceme, aby studenti pochopili roli, kterou změna klimatu hraje, musíme se při začleňování tohoto tématu do učebnic a knih mnohem víc snažit.

Kromě toho se střední pozice sekcí o změně klimatu posunula z posledních 15 % stránek učebnic v 70. letech – kdy mnoho vědců poprvé nabylo přesvědčení, že se planeta otepluje – na posledních 2,5 % v roce 2010. „Kontroverzní témata se obvykle dávají na konec,“ říká Landinová, protože to „umožňuje učitelům ‚vyčerpat čas‘ a pak je nemuset učit“.

Budíček pro vydavatele

Landinová tvrdí, že zásadním problémem pro vydavatele publikací je rychlost změn. Je tak vysoká, že dřív, než se dostane kvalitní recenzovaná učebnice biologie do oběhu, vše je jinak. Přesto však ve své zprávě vyjmenovává několik učebnic, které obsahují o změně klimatu více informací, a to i v souvislostech.

Zároveň si sama nemyslí, že by její práce byla pro vývoj vědy nějak zásadní. „Doufáme však, že poslouží jako budíček pro vydavatele a učitele. Pokud chceme, aby studenti pochopili roli, kterou změna klimatu hraje, musíme se při začleňování tohoto tématu do učebnic a knih mnohem víc snažit.“