Země se od roku 2000 točí čím dál rychleji. Co to pro nás znamená?

Za běžného dne se Země otáčí rychlostí zhruba 460 metrů za sekundu (měřeno na rovníku). Po roce 2000 ale vědci zjistili, že naše planeta začala své otáčky zrychlovat. Například 5. červenec 2005 se stal nejkratším dnem v historii pozorování, které začalo v 60. letech 20. století. Tehdy se rotace Země zrychlila o 1,0516 milisekund. Do roku 2020 se ale tento rekord podařilo překonat ještě 28krát. Zatím nejkratší den nastal 29. června 2022, kdy byl o 1,59 milisekundy kratší než normálně.

Důvod, proč se to děje, vědci stále nedokážou přesně vysvětlit. Existuje ale hned několik teorií. Jedním z možných důvodů je klimatická krize. Jde o to, že rychlost, jakou se Země otáčí, ovlivňují všechny její jednotlivé části, včetně vnitřních a vnějších vrstev, přílivu a odlivu, hladiny oceánů a klimatu. Jedna z hypotéz nedávného zrychlení vychází ze skutečnosti, že některé z těchto částí se v důsledku klimatické krize rychle mění.

Jak tají ledové čepičky na jednotlivých zemských pólech, vyvíjejí menší tlak na horní a spodní část planety. Tím se zřejmě mění celkový tvar zemské kůry z oblého sféroidu (mírně zploštělé koule) na útvar, který se víc blíží dokonalé kouli. Protože hmota Země je blíže jejímu středu, zvyšuje se její rychlost otáčení – podobně jako když se otáčíte na židli, roztažení rukou vás zpomalí, zatímco jejich založení naopak zrychlí.

Chandlerovo kývání

Jedním z možných důvodů nedávného zrychlení Země je také odchylka osy planety, která byla poprvé objevena již v roce 1891. Tento jev nazvaný "Chandlerovo kývání" – podle astronoma Setha Carla Chandlera – se v podstatě odvíjí od skutečnosti, že se zemské póly během 433 dnů posunou o několik metrů.

Rychlost, jakou se Země otáčí, ovlivňují všechny její jednotlivé části, včetně vnitřních a vnějších vrstev, přílivu a odlivu, hladiny oceánů a klimatu. Jedna z hypotéz nedávného zrychlení vychází ze skutečnosti, že některé z těchto částí se v důsledku klimatické krize rychle mění.

Od roku 2017 do roku 2020 se však Země kývala podstatně méně, přičemž tento posun se shoduje s datem, kdy se začaly zkracovat dny. Někteří vědci naznačují, že vymizení Chandlerova chvění souvisí se zrychlením zemské rotace. Jiní ale naopak tuto teorii zavrhují.

Čas panikařit?

Možná vám několik milisekund připadá jako prkotina. Ovšem ne když se nasčítá. V roce 2016 například studie vedená astronomy z Královské observatoře v Greenwichi odhalila, že se rotace Země za posledních 2740 let změnila (vlastně zpomalila) přibližně o šest hodin. Aby vědci udrželi krok s tímto kolísáním, musí často upravovat své atomové hodiny.

Ve skutečnosti časoměřiči od roku 1972 údajně přidali 27 "přestupných vteřin", aby zohlednili dlouhodobé zpomalování rotace Země (díky Měsíci) a synchronizovali digitální svět se skutečnou délkou pozemských dnů. Nyní, když se Země po desetiletích zpomalování začala zrychlovat, to však vypadá, že budou muset z globálního času jednu sekundu ubrat.

Desynchronizace světového času může způsobit dalekosáhlé výpadky celé páteřní sítě internetu. Nastane vlna chaosu a my budeme v technologickém středověku? Uvidíme.

Společnosti jako je Microsoft, Apple, Google, Amazon, Meta apod., které jsou kvůli výpočetním strojím na přesném času přímo závislé, nad tím rozhodně jen tak nemávnou rukou. Proti přestupným sekundám už ostatně bojovaly dříve, protože jim způsobují velké nesnáze. Například v roce 2012 postihl kvůli nim velký výpadek službu Reddit a o pět let později Clouflare. „Události přestupné sekundy způsobily problémy napříč celým odvětvím a nadále představují mnoho rizik,“ uvedli Oleg Obleukhov a Ahmad Byagowi ze společnosti Meta 25. července 2020. „Vždy, když je zavedena přestupná sekunda, narážíme v celém odvětví na problémy. A protože jde o tak vzácnou událost, pokaždé když k ní dojde, všechno to zničí.“

Budoucí vyhlídky

A tady se dostáváme do situace, kterou nikdo ještě nepředpokládal. Konec přestupných sekund. Jak už jsme zmiňovali, časoměřiči přemýšlejí, že by prostě jednu sekundu natvrdo odebrali. Jenže jak se s tím vyrovná celá naše civilizace, která funguje na přístrojích vyžadujících milisekundovou přesnost?

Ve skutečnosti zřejmě nikdo neví, jaký rozsah a povahu škod by odebrání sekundy způsobilo. „Dopad negativní přestupné sekundy nebyl nikdy testován ve velkém měřítku,“ říkají Obleuchov a Byagowi. „Na software spoléhající se na časovače nebo plánovače by to ale mohlo mít devastující dopad.“

Tak co to pro nás znamená? Těžko říct. Někdo říká, že nejhorší scénář bude, že nám třeba na pár hodin přestane fungovat Twitter a Reddit si dá technologickou pauzu. Jiní se obávají, že desynchronizace světového času (protože ne všechny stroje se v jeden okamžik o sekundu přesunou), může způsobit dalekosáhlé výpadky celé páteřní sítě internetu. Nastane vlna chaosu a my budeme v technologickém středověku? Uvidíme.