Uvažovali jste někdy nad pořízením solárních panelů? Návratnost investice se pohybuje v rozmezí deseti let, ale jejich likvidace – to jsou velké peníze. Přesto se blíží doma, kdy svůj solární panel bude mít každý dům. Je to dobře?
Reklama
San Francisco pravidelně zaplňuje mlha smogu, což se možná už zanedlouho změní. Každá nová budova s méně než deseti patry musí totiž mít podle nového zákona nainstalované solární panely nebo solární ohřívače vody. Na tom, zda se jedná o obytné či komerční prostory, nezáleží.
„Tím, že zvýšíme využívání sluneční energie, se San Francisco opět zařadí mezi přední města v boji proti klimatickým změnám a sníží svou závislost na fosilních palivech,“ uvedl senátor Scott Wiener. „Aktivace nedostatečně využitého střešního prostoru představuje chytrý a efektivní způsob, jak propagovat využití sluneční energie a zlepšení životního prostředí.“ Bohužel se často zapomíná na fakt, že křemíkové panely, především jejich likvidace, příliš ekologické nejsou.
Česko versus svět
Česká republika zažila boom solárních panelů před několika lety, ale následně se k nim obrátila zády. Ukázaly se být drahé, neefektivní, a pokud nebude systémově vyřešen problém jejich recyklace, tak i škodlivé pro životní prostředí.
Pokud bude solární energie dále růst, do 14 let bude generovat 100% energie na celém světě
I přesto jsou však solární panely čím dál častějším zdrojem energie. Jejich počet se zdvojnásobuje každé dva roky už od přelomu tisíciletí. Škola v dánské Kodani jimi generuje 50 % své spotřeby energie, kasino Mandalay Bay jimi obložilo celou svoji střechu, čímž generuje 25 % energie, a má je i čtvrtina všech domů v Austrálii. Podle auditní společnosti PWC 69 % firem aktivně sleduje vývoj na poli solárních panelů. Z ekonomického hlediska to dává smysl, neboť jsou ve výsledku relativně levné.
Solární panely zažívají ve světě boom. Zde supermoderní "solární garáž"
„Pokud bude jejich počet nadále vzrůstat stejnou rychlostí, budou během 14 let generovat 100 % energie na celém světě,“ předvídá expert na technologické změny Tony Seba. Proč svět závodí o vlastnictví věcí, které jsou tak drahé a škodlivé? Kvůli technologickému pokroku. „Drahý křemík však v dalších generacích nahradí supertenké, ohebné, průsvitné pásy a vývojáři už předvádějí prototypy kopírující i životodárnou fotosyntézu,“ připomíná český novinář Jan Tůma.
Čísla mluví jasně
V roce 1970 stál 1 watt solární energie 100 dolarů. Dnes je to 30 centů (necelých 7 Kč). Každý rok se cena snižuje o cca 11 %. I tak je přibližně 2 000x dražší než „špinavá energie“. Jenže zatímco cena tradičních paliv vzrůstá, cena solární energie neustále klesá.
Musíme počítat i s cenou přepravy energie (ať už tepelné, jaderné či jiné), která se pohybuje kdekoliv mezi 7 a 12 centy. Když si solární energii generujete sami, nemusíte ji přepravovat. Co víc, dnes už je možné ji i ukládat.
Ukládání energie
Lithium-iontová baterie je druh nabíjitelné baterie, která je postupně vyvíjena a zlepšována již od roku 1995 a v současnosti ji využívají především nové miliardové průmysly: IT, automobily a energie. Dnes je na světě 12 megatováren na výrobu těchto baterií, jejichž cena za pouhých šest let klesla na pětinu, a vývoj stále akceleruje.
Lithium-iontové baterie jsou schopny ukládat přebytečnou energii a ve spojení se sluneční energií jsou už dnes levnější než dieselové generátory. Podle expertů je jenom otázkou času, než se stanou dominantním hráčem na poli energetického průmyslu. V budoucnu většina z nás nebude schopna generovat dostatečné množství energie pro svoji domácnost, pořád bude levnější pořídit si solární panely a lithium-iontové baterie a být na dodávkách elektřiny závislí jenom částečně.
foto: Shutterstock, zdroj: Business Insider
