Možná, že si za takových dvacet třicet let budeme číst o tom, že zástupce Spojených států vyzval Rusko, aby přestalo s provokacemi v oblasti Moře par a stáhlo své měsíční síly zpět k Moři jasu. Ruská strana na to opáčí, že ta americká protiprávně léta okupuje Moře dešťů, které bylo odjakživa ruské, protože tam v roce 1959 dopadla jejich sonda Luna 2.
Zní to jako sci-fi? Američané i Rusové spolu zatím spolupracují hlavně díky Mezinárodní vesmírné stanici, ke které se ti první bez pomoci druhé strany nemají jak dostat, a ti druzí nemají tolik peněz, aby tam létali sami. Ne že by kamarádství z nouze nebylo bez mráčků, ale je to spíš takové drobné škorpení. Jako když Rusové obvinili Američany, že jim vyvrtali do stěny stanice malé dírky.
První ruští kosmonauti by měli na Měsíci přistát v období krátce po roce 2030.
Informací se nějaký ten týden zabývala média, americká strana obvinění odmítla a ruská vesmírná agentura Roskosmos ústy svého šéfa Dmitrije Rogozina zprávy o "vrtání" označila za spekulace, které mají narušit spolupráci posádky. To bylo na přelomu srpna a září. Koncem září pak Dmitrij Rogozin oznámil, že Rusko plánuje vybudovat vlastní lunární orbitální stanici.
Americké stopy
To bylo do jisté míry překvapení, zatím to vypadalo tak, že NASA a Roskosmos budou na "měsíční stanici" participovat. Rusové chtějí mít na oběžné dráze kolem Měsíce servisní stanici a zároveň plánují do roku 2040 zřídit stálou a obývanou měsíční základnu. Nejdříve ovšem přijde na řadu ona stanice. Její výstavba by mohla začít už za šest sedm let, alespoň podle zprávy nazvané Plán realizace měsíčního programu, kterou připravil ruský generální projektant kosmické lodi s posádkou Jevgenij Mikrin.
Připojování k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Američané už nejsou zase tak vítáni
Vypadá to, že další etapa závodu o Měsíc byla odstartována. Tu první před padesáti lety vyhrály USA a NASA.
Podle něj by první ruští kosmonauti měli na Měsíci přistát v období krátce po roce 2030 a jejich počáteční mise by trvala nejdříve jen čtrnáct dní. Uvedl to na konferenci věnované dvacátému výročí provozu Mezinárodní vesmírné stanice. Ruská média se okamžitě chopila příležitosti a podle v Rusku populární konspirační teorie se ptala Dmitrije Rogozina, zda budou mít jejich kosmonauti na Měsíci v popisu práce také pátrání po stopách americké přítomnosti, které většina Rusů nikdy neuvěřila. Rogozin to sice potvrdil, prý ale s lehkou ironií.
Brána bez Rusů
Oznámení vlastního programu agentury Roskosmos je pro méně zasvěcené víceméně překvapivé, protože do těchto chvil spolupracovala s NASA na Deep Space Gateway (zkráceně DSG – Brána do hlubokého vesmíru), což je plánovaná vesmírná stanice pro lety k Měsíci, která by měla být umístěna v takzvaném cislunárním prostoru, tedy na cestě mezi Zemí a jejím souputníkem. Její výstavba je ovšem závislá na tom, zda bude na americké straně dokončena těžká raketa Space Launch Systém (SLS) a vesmírná víceúčelová pilotovaná loď Orion.
Dokumenty pro ruský měsíční program mají být dokončeny do února příštího roku. Už v loni byl zahájen nábor kosmonautů pro plánované mise na Měsíc.
Oba prostředky by za příznivých okolností mohly mít svou premiéru v příštím roce při misi EM-1 (Exploration Mission 1) během letu k Měsíci a zpět bez lidské posádky. Rusko ovšem vyjádřilo nespokojenost se svou úlohou – podle něj podřadnou – v tomto projektu, jehož se účastní i Evropská vesmírná agentura, Japonsko a Kanada. NASA navíc nepočítá s kolonizací Měsíce, ale chce ho využít jako odrazový můstek k letu na Mars.
Vypadá to, že další etapa závodu o Měsíc byla odstartována. Tu první před padesáti lety vyhrály USA a NASA. Podle vyhlášení Roskosmosu, respektive jeho šéfa Dmitrije Rogozina, budou finální dokumenty pro ruský měsíční program dokončeny do února příštího roku. Už v loňském roce byl zahájen nábor kosmonautů pro plánované mise na Měsíc. Teď si jen můžeme přát, aby nacionalistické tendence z poslední doby nepřekročily práh vesmíru, jinak si budeme moci číst zhruba totéž, co se objevilo v úvodu článku.
foto: Profimedia, zdroj: The Next Web
