Pokud vaše dítě nechce v pátek chodit do školy, možná k tomu má dobrý důvod. Už i čeští středoškoláci se totiž začínají připojovat k celosvětovým stávkám, jejichž cílem je upozornit na naléhavost problému globálního klimatu a nečinnost politiků i společnosti tváří v tvář krizi, která ohrožuje budoucnost lidstva. V Česku by měla první stávka proběhnout v pátek 15. března.
„Nejsme naivní děti, kterým se nechce sedět ve školních lavicích, jsme mladí lidé, kteří nevidí jiné řešení, než jasně a zřetelně bojovat o to, co nám právem náleží. O naši budoucnost. Dokud nebudou klimatické změny odvráceny a udržitelnost nebude na každodenním pořádku, nehodláme přestat. Planetu máme pouze jednu a nemůžeme si dovolit ji zničit,“ vysvětluje česká facebooková stránka Fridays for future, která už má více než 800 členů, a každým dnem přibývají další.
Studenti v akci
Studenti po celém světě už od loňského podzimu reagují na varování klimatologů, že emise je třeba do roku 2030 snížit o 45 % a do roku 2050 na nulu, jinak hrozí extrémní katastrofy. V zemích OECD, k nimž patří i Česká republika, to znamená nevyhnutelný konec spalování uhlí pro výrobu elektřiny, pro další státy například zalesnění dříve vykácených ploch a přechod k elektromobilitě. Dosavadní politická opatření nejsou zdaleka dostačující, aby oteplení planety udržela pod bezpečnější hranicí 1,5 stupně Celsia, proto studenti apelují na své spolužáky, aby se také zapojili do protestů. K „pátkům pro budoucnost“ se již přidaly desetitisíce mladých z celého světa, přičemž největší globální akce je svolána právě na 15. března. Mají se do ní zapojit školáci z více než 50 států včetně České republiky.
Jendou z prvních zemí, které se akce zúčastnily, byla Austrálie. Minulý listopad tam podle odhadů organizátorů stávkovalo na 15 tisíc studentů.
Hnutí odstartovala Greta Thunberg, která začala sama stávkovat před švédským parlamentem už v srpnu 2018 a od té doby se účastní mnoha důležitých setkání včetně konference OSN pro změnu klimatu v polských Katowicích nebo Světového ekonomického fóra v Davosu. To, co za tak krátkou dobu dokázala, vzbuzuje údiv mnoha dospělých včetně ostatních ekologických aktivistů. „Hnutí Gréty je jednou z nejnadějnějších věcí z celé mé třicetileté praxe v oblasti změny klimatu. Takže moc děkuji všem mladým, kteří vystoupili z řady,“ řekl k hnutí mladých Bill McKibben, úspěšný americký aktivista a zakladatel neziskové organizace 350.org.
Začala to Austrálie
Po celém světě je hlášeno tolik stávek, že je těžké držet s plány studentů krok. Na Twitteru uživatel pod přezdívkou The Dormouse That Roared sestavil google mapu zobrazující všechny oblasti, kde se má nějaká akce konat. Zahrnuje města od afrických Abuji a Bugoloobi až po Sacramento a Medelín v Americe. „V žádném případě to není ideální situace. Koneckonců jsme v nouzovém stavu,“ řekl Dormous, který se ozval Guardianu.
I nedávných protestů ve Westminsteru se účastnily tisíce školáků a studentů
Jendou z prvních zemí, které se akce zúčastnily, byla Austrálie. Minulý listopad tam podle odhadů organizátorů stávkovalo na 15 tisíc studentů, kteří od politiků požadovali okamžité zastavení těžby uhlí v Queenslandu a přesun od fosilních paliv ke stoprocentně obnovitelné energii. Od 1. března se mladí Australané se svou aktivitou zaměří na kancelář federálního ministra financí a o dva týdny později se i oni přidají ke globální stávce.
Politici se (marně) brání
V Belgii už stávkovaly tisíce studentů minimálně čtyři pátky po sobě spolu se slavným heslem určeným pro politiky a zákonodárce: „Udělám si domácí úkoly, až si vy uděláte své.“ Tamní stávky podpořilo více než 3000 vědců a ministryně životního prostředí byla nucena odstoupit poté, co lživě prohlásila, že zpravodajské služby země mají důkaz, že stávkující děti jsou řízeny nejmenovanými mocnostmi. Toto tvrzení bylo zpravodajci ale okamžitě vyvráceno.
Nemůžeme akceptovat, že nám dospělí ničí budoucnost.
Ve Švýcarsku se konaly jedny z největších akcí. K lednové stávce se přidalo 23 tisíc aktivistů, 2. února už jich bylo 65 tisíc a plánují se přidat i ke globální demonstraci 15. března. Chtějí, aby vláda neprodleně vyhlásila stav nouze, zavedla opatření, díky nimž bude země do roku 2030 bez emisí, a pokud to bude nezbytné, opustila současný ekonomický systém. V Německu jsou podle deníku The Guardian stávky každý týden, 18. ledna stávkovalo například 30 tisíc studentů. 15. března se očekává i zde nejvyšší účast – až 150 měst. „Nemůžeme akceptovat, že nám dospělí ničí budoucnost,“ řekl středoškolský aktivista Jakob Blasel. Podle něj sice politici vyjádřili kampani podporu, ale ona podpora se neproměnila v žádné činy. „To nemůžeme akceptovat. A nepřestaneme, dokud nezačnou jednat.“
Reklama
Až doteď tvořili středoškoláci asi 75 % všech stávkujících, ale přidává se i stále více vysokoškoláků. Dvaadvacetiletá Luisa Neubauerová byla jednou z těch, kteří mohli mluvit s vedením vlády. Německému ministrovi ekonomiky řekla, že i on je součástí problému, protože raději pracuje pro průmysl než pro lidi na planetě. „Potřebujeme, aby naši politici a vlády pochopili, že vše, co dnes udělají, bude mít dopad na budoucí generace,“ řekla. „Neděláme to pro zábavu, ale protože nemáme jinou možnost.“
foto: Profimedia, zdroj: The Guardian
