Tak nám v pátek osiří školní lavice. Středoškoláci – a zřejmě se s chutí přidají i další – budou svojí nepřítomností v učebnách stávkovat za to, aby se i naši politici vzchopili a začali co nejdříve dělat něco proti změnám klimatu. Na stránkách Fridaysforfuture.cz organizátoři stávky píší, že se rozhodli jednat, protože „K čemu sedět ve školních lavicích, když dospělí a ti, kteří rozhodují o naší budoucnosti, nedělají nic pro to, abychom vůbec nějakou měli?”.
Můžeme diskutovat o tom, zda je zrovna stávka ideální řešení, ale rozhodně nemůžeme vést polemiku o tom, jestli mají studenti právo tímto způsobem vyjádřit svůj názor. Právo mají. A teď bude navýsost zajímavé, jak s ním a vůbec s celou stávkou naloží. Politici a vůbec veřejnost, nebo alespoň ta její část, která se zajímá o naši společnou budoucnost, by si neměli nechat ujít příležitost si to ověřit.
Spustila to malá Greta
Stávky studentů i žáků už proběhly v téměř třech stovkách měst po celém světě, a to i v zemích, jako je Kolumbie či Austrálie. Akce studentů nastartovala loni v létě ve Švédsku žákyně deváté třídy základní školy Greta Thunbergová, když se rozhodla, že nebude chodit do školy až do švédských všeobecných voleb, které se konaly dne 9. září 2018. Pohnutkou bylo mimořádně horké léto, které bylo jednou z příčin toho, že tuto severskou zemi zaplavila vlna požárů.
Sama Greta se nechala slyšet, že ji lidé kvůli diagnóze pomlouvají, ale u ní se prý jedná spíše o dar.
Greta se stala mediální hvězdou, když seděla každý den místo školy před švédským parlamentem s transparentem Skolstrejk för klimatet, tedy Školní stávka za klima. I po volbách chodila na to „své“ místo alespoň každý pátek. Dozvěděl se o ní prakticky celý svět a ještě hlasitěji ji pak slyšel na prosincové Konferenci OSN o změně klimatu v Katovicích a snad ještě více letos v lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Pak se rozběhl kolotoč – jedni hledali, co či kdo za dnes šestnáctiletou Švédkou stojí, druzí ji začali dychtivě následovat.
Ekoaktivista v pozadí?
Ti, kterým je nová mediální hvězda tak nějak proti srsti, začali do její popularity poněkud šťourat. Nejdřív se probírala její diagnóza, protože Greta má Aspergerův syndrom (potíže v komunikaci a oblast sociálního chování, lidé s tímto syndromem mívají třeba problém porozumět ironii) a ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou). Sama Greta se nechala slyšet, že ji lidé kvůli diagnóze pomlouvají, ale u ní se prý jedná spíše o dar, díky němuž lépe chápe problémy s klimatem.
Demonstrace v Londýně. Nejdeme do školy a ještě něco uděláme pro přírodu
To, že ji oslovil levicový Bo Thorén, kterého zaujala zveřejněným esejem na téma ekologie, a vlastně ji ke stávce vyzval, už nikde nezmiňuje. Ani to, že celou publicitu nastartoval profesionální lobbista a podnikatel Ingmar Rentzhog, který založil start-up a klimatickou platformu Wedonthavetime.org a Gretinými fotografiemi zásobil Instagram a Facebook. Prý ho zaujala svou stávkou před parlamentem, ovšem to, že se v té době už tři roky znal s maminkou Grety, zpěvačkou Malenou Ernmanovou, nikde neuvádí.
Požadavky a realita
Požadavek studentů, aby politici začali konečně brát vážně závazky Pařížské dohody, je zcela správný. I způsob, jakým chtějí na svoje názory upozornit. Když někdo neposlouchá naše v zásadě správné argumenty, není od věci bouchnout do stolu, aby poslouchat začal. Jde o to, co nastane potom. Jsou naše argumenty opravdu správné a jsme opravdu těmi, kteří mají právo je vznášet? Nikdo po studentech nechce, aby byli odborníky na klimatologii, a prezentace Grety Thunbergové v některých médiích jako experta na klimatické změny je dost nadnesená. Ovšem práce s internetem se u nich předpokládá.
To, že na stránkách Ekolist.cz mladí čeští aktivisté prohlašují, že „energetické společnosti zde provozují flotilu zastaralých uhelných elektráren“, podstatná část jejich výroby přitom směřuje na vývoz, to, že „nevyužíváme potenciálu výroby energie z obnovitelných zdrojů“, je zavádějící argumentace. Bohužel nejsme v šířkách, kde slunce svítí takřka neustále nebo vane pravidelný vítr. Na tyto zdroje nelze spoléhat. V opačném případě se to vymstí výpadky a blackouty. Navíc se zde naráží na další problémy – zabrat úrodnou půdu fotovoltaickými články, nebo raději pěstovat obilí? Postavit novou větrnou elektrárnu? Dobře, ale kde, protože u nás za domem stát kvůli hluku nemůže, navíc ekologičtí aktivisté budou argumentovat tím, že pod lopatkami turbín zahynou ročně stovky ptáků.
Politici samozřejmě musejí konat, konat by měli ale i sami studenti a studentky.
Nové vodní elektrárny znamenají zásah do krajiny i zatopené vesnice a přesvědčte jejich obyvatele, že se v zájmu klimatu mají stěhovat. Lze rozšířit potenciál jaderných elektráren (pokud budeme jádro považovat za obnovitelný zdroj), ovšem je potřeba vyřešit například negativní postoj Rakouska (či Greenpeace, Hnutí Duha) krom té maličkosti. Podle studie společnosti Energynautics (zadavatelé byly „zelené“ organizace) bychom se mohli bez uhelných elektráren v roce 2030 obejít, když ovšem ty jaderné pokryjí polovinu spotřeby. Bude to ovšem na ostří nože a v zimě nesmí být moc zima. Navíc JE Dukovany by měla v roce 2035 končit, pokud ekologické organizace nekývnou na prodloužení její životnosti.
Nobelovka za mír?
Politici samozřejmě musejí konat, konat by měli ale i sami studenti a studentky. Předpokládám, že se během stávky budou průběžně informovat mobilními telefony, jejichž výroba (především baterie) představuje velkou ekologickou zátěž. To, že životní prostředí je v Číně katastrofální, vědí všichni. Kolik z jejich mobilů bude od čínských výrobců? Pochopitelně, že stávka bude mediálně sledovaná, a tak nelze na ni přijít jen tak v něčem. Obrovská většina značkového oblečení opět pochází z Číny, popřípadě Pákistánu či Indie. Dovážejí ho sem (stejně jako ony mobily) obrovské kontejnerové lodě, plující prakticky přes půlku světa, a zplodinami svých motorů zamořují zemskou atmosféru víc než miliony automobilů.
Reklama
Určitě už také plánují, co o prázdninách. Poznávat svět například díky levným letenkám a pak se pochlubit, kde jsme všude byli. Výzva, že by politici měli jednat, je v pořádku, ale studenti by měli jednat také. A nikoli pouze tím, že v pátek nepůjdou do školy. To totiž přírodě moc nepomůže, pokud tedy všechny školy nevypnou topení. Možná ale i čeští studenti pomůžou Gretě Thunbergové k tomu, aby za své záškoláctví dostala Nobelovu cenu míru. To by mohl být asi tak jediný efekt, který studentské stávky mohou přinést.
foto: Profimedia, zdroj: Ekolist
