Nová studie provedená na Florida Atlantic University u mladistvých odhalila novou formu sebepoškozování, která je skutečným důvodem k obavám. Jde o takzvané digitální sebepoškozování, kdy dospívající anonymně publikují, posílají nebo sdílejí zprávy ponižujícího a urážlivého charakteru o vlastní osobě. Podle vědců může takové jednání předcházet sebevražedným tendencím a obvykle bývá zoufalým voláním o pomoc.
Sebepoškozování, které signalizuje vážný psychický problém, obvykle mívá podobu opakovaného zraňování a trýznění vlastního těla. Dnes, v době záplavy informačních technologií, dostalo ubližování namířené proti vlastní osobě další, zcela novou formu a děje se výhradně v prostředí sociálních platforem.
Myšlenka, že by byl někdo schopen namířit kyberšikanu sám proti sobě, dostala konkrétní podobu v roce 2013, kdy čtrnáctiletá Hannah Smith spáchala sebevraždu pár týdnů poté, co o sobě na sociálních sítích anonymně rozšířila hanlivé zprávy. Tato událost přivedla doktora Sameera Hinduju z Centra pro výzkum kyberšikany ke studiu jevu zvaného digitální sebepoškozování.
Sebepoškozování na sociálních sítích je skrytým voláním o pomoc.
Rozšířenější, než se zdálo
Ve své studii, jejíž výsledky byly publikovány v Journal of Adolescent Health, Hinduja a jeho tým pracovali s reprezentativním vzorkem 5 593 studentů středních škol ve věku od 12 do 17 let, žijících ve Spojených státech. Výsledky byly překvapující, a to i pro samotného autora studie.
Zkušenost s digitálním sebepoškozováním mělo téměř 6 % mladistvých, přičemž se na tomto jevu podíleli více chlapci (7 %) oproti dívkám (5 %). Z mladistvých, kteří zažili digitální sebepoškozování, polovina (51,3 %) uvedla, že se tak stalo pouze jednou, třetina (35,5 %) doznala, že tak učinila vícekrát, a 13,2 % se ke kyberšikaně vlastní osoby uchyluje pravidelně.
Maskovaná prosba o pomoc
Při zkoumání motivů takového jednání se ukázalo, že k digitálnímu sebepoškozování mladistvé nejvíce vede silná nenávist sebe sama, deprese, snaha získat pozornost, sebevražedné tendence nebo potřeba šokovat a být vtipný.
Příčiny se pak mírně liší mezi pohlavími: zatímco chlapci se takovým způsobem snaží upoutat pozornost, motivem dívek je co nejvíce se zranit a ponížit. To je také důvod, proč digitální sebepoškozování je nebezpečnější u dívek. U nich s větší pravděpodobností vyústí v pokus nebo dokončení sebevraždy.
Výzkum také potvrdil, že všichni mladiství chtěli svými činy vyvolat reakci a odpověď okolí. Ačkoli tedy digitální sebepoškozování cílí dovnitř, proti vlastní osobě, je namířeno ven v podobě skrytého volání o pomoc.
Když se zranitelní zraňují
Velkým problémem je, že digitálním sebepoškozováním jsou až dvanáctkrát častěji ohroženi ti, kteří se již stali obětí kyberšikany. „Byl jsem ohromen, když jsem zjistil, že 1 z 20 studentů středních a vysokých škol se stal obětí kyberšikany. Toto zjištění pro mě bylo naprosto nečekané, přestože jsem kyberšikanu studoval téměř 15 let,“ popisuje nelichotivý současný stav Hinduja. Ohroženější skupinou jsou také mladiství s psychickými problémy a ti, kteří užívají nebo užívali drogy.
Výzkumníci upozorňují, že problematika digitálního sebepoškozování je velmi ošemetná. Obětí i útočníkem je tatáž osoba, a tak se na rozdíl od kyberšikany a jiných forem útoku může jevit jako méně nebezpečná. Digitální sebepoškozování je však spojeno se zvýšeným rizikem sebevraždy, a proto je třeba každému, kdo se k němu uchýlí, poskytnout včasnou odbornou pomoc.
foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily
