Naše snaha vyřešit klimatickou krizi snížením emisí uhlíku z automobilů, továren a elektráren je odsouzena k neúspěchu. Alespoň podle draftu reportu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) nebude ve světě možné udržet globální teploty na bezpečné úrovni, pokud zároveň nezměníme způsob stravování i to, jak zacházíme s půdou.
Podle neveřejného draftu zprávy, který se na začátku srpna probíral na mezinárodním panelu v Ženevě, světové zemědělství, lesnictví a další způsoby využívání půdy produkují téměř čtvrtinu emisí skleníkových plynů.
Zvýšení globální teploty o více než 1,5 °C způsobí klimatickou destabilizaci a každá desetina stupně navíc představuje nezanedbatelný problém.
Navíc polovina veškeré produkce methanu, který je mnohem škodlivější než CO2, pochází z pastvin skotu a rýžových polí, zatímco odlesňování a odstraňování rašelinišť má na svědomí značné emise uhlíku. Intenzivní zemědělství, které pomohlo během sta let vyrůst celosvětové populaci z 1,9 miliardy na 7,7 miliardy lidí, zase zapříčiňuje erozi a vysychání půdy.
Neveselé vyhlídky
V budoucnu se tyto problémy pravděpodobně zvětší. „Změna klimatu zesiluje degradaci půdy prostřednictvím zvyšování intenzity srážek, záplav, četnosti a závažnosti sucha, tepelné zátěže, větru, stoupání hladiny moře a činnosti vln,“ uvádí podle britského Guardianu report.
Bude například nutné, abychom se snažili o obnovu rašelinišť, snížili množství potravinového odpadu a v neposlední řadě i konzumaci masa kvůli obrovské produkci methanu.
Už v roce 2018 IPCC varovala, že zvýšení globální teploty o více než 1,5 °C způsobí klimatickou destabilizaci a každá desetina stupně navíc představuje nezanedbatelný problém. „Blížíme se k nebezpečným bodům zvratu v chování klimatu. Ale jak tato poslední zpráva IPCC odhaluje, bude velmi obtížné dosáhnout potřebných omezení,“ řekl deníku Guardian Bob Ward z Grahamského výzkumného institutu zaměřeného na klimatickou změnu a životní prostředí.
IPCC zdůrazňuje, že se o půdu budeme muset starat mnohem udržitelněji než doposud, aby nebyla produkce uhlíku tak vysoká. Bude například nutné, abychom se snažili o obnovu rašelinišť, snížili množství potravinového odpadu a v neposlední řadě i konzumaci masa kvůli obrovské produkci methanu, kterou má živočišná výroba na svědomí.
Pryč od masa
Draft zprávy hovoří o zásadním posunu směrem k vegetariánské a veganské stravě. „Konzumace zdravých a udržitelných pokrmů založených na celých zrnech, luštěninách, zelenině, ořeších a semenech... představuje hlavní příležitost ke snížení emisí skleníkových plynů,“ uvádí se v draftu.
Kdybychom přestali konzumovat maso a mléčné výrobky, zemědělské plochy by mohly být zredukovány o více než 75 %.
„Pryč od přežvýkavců, pak budeme mít i více plochy pro pěstování potravin a zalesňování,“ řekla agentuře DPA německá spoluautorka zprávy IPCC Almut Arnethová. Její slova už ostatně potvrdil například rozsáhlý výzkum z roku 2018 publikovaný v žurnálu Science, který ukázal, že kdybychom přestali konzumovat maso a mléčné výrobky, zemědělské plochy by mohly být zredukovány o více než 75 %, přitom bychom stále byli schopni nakrmit veškerou populaci světa a zároveň ušetřili obrovské plochy volné přírody.
Větší než Paříž
„Pokud vše bude pokračovat jako dosud, je možné, že na Zemi bude jednou devět miliard lidí. A jestliže africké země a Čína ve spotřebě dotáhnou země západní, budeme čelit velkému problému,“ varoval další německý spoluautor zprávy Alexander Popp z Postupimského ústavu pro výzkum klimatu, podle kterého bychom měli konzumaci masa omezit nejlépe jen na „nedělní pečeni“.
Vědec ve zprávě dále konstatuje, že bude nutné zajistit „lepší přístup na zemědělské trhy, posílit postavení žen v zemědělství a lépe zabezpečit držení půdy“. Nezbytné jsou prý i systémy varování ohledně počasí, úrody a sezónních klimatických jevů. Dosažení těchto cílů je značně nejisté, každopádně na konci roku 2020 se mají zástupci zemí OSN sejít na klíčové konferenci, největší od té Pařížské v roce 2015 (místo té nové zatím není určeno), kde se budou projednávat ještě ambicióznější opatření.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian