Nedostatkem vody trpí čtvrtina světa. Nejhůř je na tom 17 zemí

Vzít, spotřebovat a vylít do odpadu. To byl ještě donedávna klasický model nakládání s vodou. Časy se ale mění a tento zdroj, který jsme dříve brali jako samozřejmost, se pomalu stává vzácností. Podle dat Světového institutu zdrojů (WRI) ze srpna 2019 čelí extrémnímu nedostatku vody asi čtvrtina světové populace, přičemž nejvíc trpí Střední východ a severní Afrika. A tenhle trend se nemění ani letos.

Krize sucha trápí v současnosti sedmnáct států i několik desítek milionových měst včetně Sao Paula v Brazílii, Čennaie v Indii a Kapského města v Jihoafrické republice. Poslední zmiňované mimochodem už v roce 2018 díky účelným opatřením a později i vydatným dešťům jen o vlásek uniklo takzvanému Dni Nula – tedy dni, kdy úrovně hladin hlavních nádrží zásobujících město poklesnou pod úroveň 13,5 %, což by znamenalo, že z většiny městských kohoutků přestane téct voda.

Naše populace ekonomicky rostou a potřebují čím dál víc vody. Ale její dodávka je ohrožena klimatickou změnou a znečištěním.

Podle Betsy Ottové, ředitelky globálního programu zaměřeného na vodu ve WRI, ale takovéto Dny nula určitě do budoucna nastat mohou, a to nejen v JAR. „Situace je alarmující a na mnoha místech po celém světě čelíme globální krizi. Naše populace ekonomicky rostou a potřebují čím dál víc vody. Ale její dodávka je ohrožena klimatickou změnou a znečištěním,“ upozorňuje Ottová ve studii WRI.

Problémy od Indie po USA

V červenci 2019 sociální média obletěly fotografie ukazující vyschlé zásobovací nádrže v indické metropoli Čennai, která utrpěla vysokými teplotami a zpožděním pravidelných monzunových dešťů. „Současná krize v Čennai si získala globální pozornost, ale chronický nedostatek vody zažívají i další oblasti v Indii,“ okomentoval situaci Shashi Shekhar, bývalý tajemník indického ministerstva vodních zdrojů, který v současnosti rovněž působí ve WRI.

V 17 zemích, kde se situace ukázala jako nejhorší, bylo zjištěno, že zemědělství, průmysl a obce spotřebovávají v běžném roce až 80 % dostupné povrchové a podzemní vody.

S problémy se už několik let potýká i hlavní město Mexika, které čerpá podzemní vodu tak rychle, že se jeho budovy doslova propadají, nebo některé části USA. Zejména Nové Mexiko a Kalifornie se musí zásobovat vodou a tato potřeba s globálním oteplováním ještě zesílí, v Novém Mexiku je prý situace srovnatelná například se Spojenými arabskými emiráty nebo Eritreou.

Česká republika se podle výzkumu řadí mezi státy, jež trpí "středně nízkou" krizí sucha

Rozsáhlý výzkum WRI porovnával dostupnou vodu s množstvím potřebným pro zásobování domácností, podniků, pro zavlažování a dobytek. V 17 zemích, kde se situace ukázala jako nejhorší, bylo zjištěno, že zemědělství, průmysl a obce spotřebovávají v běžném roce až 80 % dostupné povrchové a podzemní vody, přičemž celkově nejkritičtější je situace v Kataru, Izraeli a Libanonu.

Náprava je možná

Počasí, minimálně z krátkodobého hlediska, ovlivnit nelze. Ale pro to, abychom riziko úplné ztráty vody snížili na minimum, můžeme udělat poměrně dost. Dobrým vzorem, jak si se suchy poradit, je například australské Melbourne, kterému se díky implementaci celé řady programů a nařízení podařilo snížit spotřebu vody na obyvatele téměř o 50 %.

Musíme přijít na to, jak vytvořit pocit naléhavosti tím, že lidem upřímně popíšeme situaci.

Melbourne například schválilo legislativu, která připravila základy pro integrovanou vládní reakci v případě sucha. Regionální vodohospodářský manažer má tak od té doby pravomoc přimět ke spolupráci vodohospodářské společnosti, městské agentury i manažery vodních nádrží. Vláda také investovala miliardy dolarů do infrastruktury, například do výstavby odsolovacího zařízení ve městě Wonthaggi či do možností zvýšení využívání recyklované vody pro zemědělský i městský sektor.

Samozřejmě ne všechna opatření je možné implementovat po celém světě, jedna věc je však podle Stanleyho Granta, environmentálního inženýra z Kalifornské univerzity, stále klíčová. A to přimět obyvatele měst, aby nakládali s vodou jako se vzácným zdrojem. „Musíme přijít na to, jak vytvořit pocit naléhavosti tím, že lidem upřímně popíšeme situaci. Ne tak, že jim povíme, šetřete vodou, je sucho. Ale že jim názorně ukážeme: Voda dochází, tady jsou čísla.“