Neustále se měnící klima narušuje naši dříve vyváženou planetu chaosem. Změny teplot se projevují na stavu oceánů, lesů a ekosystémů, což má nepříznivý dopad na zvířata, která zde žijí – na hranici vyhynutí se vlivem toho nachází až miliony druhů. Pro organizmy, které se dokážou přizpůsobit, může však stále existovat naděje, že nezahynou jako dinosauři. Buď se budou rozmnožovat počátkem roku, když je chladněji, nebo se smrští, protože menší tvorové rychleji ztrácí teplo. Tuto otázku se rozhodlo probádat více než 60 vědců, kteří o tom sepsali a zveřejnili příspěvek v magazínu Nature Communications.
Během procházení plných 10 tisíc předchozích studií, které se týkají změn klimatu a jejich dopadu na život fauny rozličných druhů, se vědcům potvrdilo, co již nějakou dobu tušili. Klimatické změny se na životě zvířat projevují velmi intenzivně a negativně.
Ptáci vejce kladou dřív, aby se mláďata vylíhla včas a měla dostatek hmyzu ke konzumaci, což se běžně dělo na jaře.
To odhalili skrze morfologii a fenologii, což jsou dva biologické vědní obory, na které se musí badatelé podívat vždy, když chtějí zjistit, jak se určitý druh přizpůsobuje klimatu. Morfologie se týká fyziologických změn, jako je například výše zmíněné "zmenšování" různých druhů. Fenologie potom souvisí s načasováním životních událostí, jako je chov a migrace nebo výše zmiňovaná změna doby reprodukce. Převážná část stávajícího výzkumu se týká právě fenologie.
Ptáci nestíhají
Nejsnáze pozorovatelní jsou pro vědce ptáci. Výzkumníci mohou založit tzv. hnízdní boxy, které jim nahlásí, kdy dospělí ptáci snášejí vejce, kdy se z nich líhnou mláďata, jak jsou velká a podobně. Tímto prostřednictvím mohou mapovat, jak se na vzhledu a zvyklostech ptáků projevuje měnící se klima.
Takovým bádáním vědci přišli na to, že 17 druhů ptáků, které zkoumali, mění svou fenologii – vejce kladou dřív, aby se mláďata vylíhla včas a měla dostatek hmyzu ke konzumaci, což se běžně dělo na jaře. Vlivem rostoucích teplot k tomu však nyní dochází mnohem dříve. Podle vědců to ale bohužel nestačí a ptáci ani tak nejsou schopni s měnícím se klimatem držet krok, i když se snaží.
Člověk změny zrychlil až tisíckrát
Nejedná se přitom o jev, za který nese odpovědnost pouze člověk. Život na Zemi je přirozeně různorodý, a právě proto jsou některé druhy tak přizpůsobivé. Stěhují se a vyvíjejí podle stoupajících a klesajících teplot. Člověk ale tento přirozený koloběh urychlil, podle vědců dokonce až tisíckrát například oproti paleolitu.
Méně mobilní tvor, jako je třeba žába, takový luxus volby jako pták nemá. Zmiňovaný výzkum však zjistil, že ani ptačí flexibilita už není dostačující.
Na tak velkou rychlost zkrátka zvířata nemají odpověď, tvrdí badatelé. Ačkoliv jsou ekosystémy pochopitelně velmi složité, a navíc se do nich stále interagují nová stvoření, což činí studium jejich dynamiky ještě obtížnějším, zejména když se klima na Zemi mění tak rychle, představuje dokument Nature Communications poměrně děsivý vhled do toho, co se s ekosystémy může v budoucnu stát.
Flexibilita nestačí
Znepokojující je zejména zjištění, že na rychlost změny klimatu přestávají stíhat reagovat právě ptáci. Ti jsou totiž jinak oproti ostatním zvířatům relativně přizpůsobiví, protože mohou například poměrně snadno změnit načasování migrace.
Méně mobilní tvor, jako je třeba žába, takový luxus volby nemá. Zmiňovaný výzkum však zjistil, že ani ptačí flexibilita již není dostačující. Co z toho vyplývá pro člověka? Že je třeba začít s tím konečně něco dělat. A chránit to, co dosud chránit můžeme a chránit bychom měli. Než bude pozdě úplně.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Wired
